Minisérie nazvaná Podezření, jejíž druhý díl v neděli odvysílala Česká televize, je psychologické drama o zdravotní sestře uprostřed hrozivých okolností. Po smrti pacientky se všechno obrací proti ní.
Na českém HBO Max je k vidění chytrý paranoidní thriller Kimi. Ve druhém plánu si všímá, jak za pandemie zesílila závislost společnosti na technologiích, které slibují svobodu, ve skutečnosti nás jí však zbavují. Hlavní roli ztvárnila Zoë Kravitzová.
Afroameričanka Toni Morrisonová napsala svůj nejslavnější román Milovaná na základě dobového článku o prchající černošské otrokyni, která byla na jihu USA chycena a raději zabila vlastní dítě, než aby se s ním vrátila k „pánovi“. Obdobně vznikla česky nedávno vydaná próza Neviňátka současného kanadského autora Michaela Crummeyho.
Auta, zbraně, výbuchy. Nový film režiséra Michaela Baye nazvaný Ambulance, který od čtvrtka promítají česká kina, je jedna velká automobilová honička.
„Cestování časem existuje, jen to ještě nevíte,“ tvrdí úvodní titulek amerického velkorozpočtového filmu Projekt Adam, který se objevil v nabídce Netflixu. Komediálně laděná rodinná sci-fi se přitom sama vrací do minulosti a nostalgicky vzpomíná na filmové hity 80. let.
Jiří Sopko, malíř, který míchá "jedovaté" barvy tak, že působí harmonicky, v únoru oslavil osmdesátiny. Pražské Museum Kampa teď jubileum připomíná velkou retrospektivou. Potrvá do 29. května.
V novém anglickém seriálu Podezření, který lze vidět na Apple TV+, únos odhaluje netušené schopnosti a temné stránky mocných i zdánlivě obyčejných lidí. Uma Thurmanová hraje „šedou eminenci“ jinak dost průměrného díla.
Syn proskribovaného íránského režiséra Džafara Panahího natočil půvabný film o lidech, kteří utíkají před politickým režimem i jeden před druhým. Ve snímku Na cestě, který promítají česká kina, se přirozeně potkávají hořkost s humorem, realistické s magickým.
Že hotel je coby místo dočasného setkávání nejrůznějších lidí ideální prostředí pro silný příběh, věděl už klasik americké literatury Stephen Crane. Na obdobném nápadu jako jeho nejslavnější povídka Modrý hotel je založen také román Skleněný hotel od třiačtyřicetileté Kanaďanky Emily St. John Mandelové, který v českém překladu Markéty Musilové nedávno vydalo Argo.
Spisovatel Štěpán Kučera rád prozkoumává, jakými všemi způsoby lze vyprávět příběh. Díky erudici může čerpat z již vyzkoušených postupů, ba si z nich zlehka střílet. Oboje uplatňuje v loňské próze nazvané Největší lekce dona Quijota, která byla čerstvě nominována na cenu Magnesia Litera.
Nový film Betlémské světlo, který od čtvrtka promítají česká kina, je zřejmě posledním společným dílem tvůrčího tandemu Zdeňka a Jana Svěrákových. "Od Akumulátoru 1, což už je hodně dávno, nebyli Svěrákové nikdy hravější a určitým způsobem sebereflexivnější," tvrdí kritik Kamil Fila. "Velmi ale záleží na divácích, jestli jim na tuto hru přistoupí," dodává.
Postarší muž se rozkošnicky povaluje v posteli po boku polonahé krásky. "Jestli existují dvě věci, které mě nutí věřit v Boha, je to sex a basketbal," říká úvodem seriálu Lakers: Vzestup dynastie chlapík, který se místo dalších investic do nemovitostí rozhodl koupit basketbalový tým. A věnovat se jeho vzestupu s podobnou vášní jako doutníkům nebo hrátkám v posteli.
Komunistický ideolog Ladislav Štoll nepatří k pozitivním osobnostem české historie. Jeho život je ale perfektním promítacím plátnem, na kterém se dají ukázat mnohé brutální zvraty zdejší kultury ve 20. století.
Spisovatel Karel Šejnoha už ke stáru jen obtížně hledá nápady a postavy. Kupí se mu v hlavě, zhmotňují se mu před očima, jsou neodbytné a trochu otravné. Bohužel přesně takový je i snímek Zdeňka a Jana Svěrákových nazvaný Betlémské světlo, který od čtvrtka promítají kina. Zmateně bloudí mezi scénami i náladami a nic v něm příliš nepasuje dohromady.
Dobu dnes charakterizuje návrat pojmů, které jsme již dávno vyhostili z všedních životů: pandemie, válka… a mohli bychom dodat i cenzura. Ta u nás sice nehrozí, ale v Rusku během několika dní z veřejného prostoru vymýtila prakticky všechny neschválené informace a zakázané názory. Nová kniha novináře Davida Klimeše připomíná, jak u nás fungovala před listopadem 1989.
Středoevropská krajinomalba 20. století skýtá silné příběhy, které vypráví výstava v Muzeu umění Olomouc. Jmenuje se Domov a svět, začala minulý týden a představuje nejen české klasiky jako Julia Mařáka, Josefa Ladu a Josefa Váchala či současníka Františka Skálu.
Nestává se často, aby spisovateli vyšla kniha více než čtvrtstoletí po smrti. Nedávno publikovaný román Malý vůz od Zena Dostála, který žil v letech 1934 až 1996, je ale pozoruhodný zejména obsahem. Na jeho stranách se ke čtenáři vrací velký vypravěč.
Od divadelní premiéry prošlo drama Amerikánka několika proměnami a opakovaně přesáhlo hranice jeviště. Nově ho lze vidět jako divadelní film.
Protože kvůli pandemii nemohla být uvedena inscenace Idiota podle románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, režisérka Daniela Špinar ji s činohrou pražského Národního divadla natočila jako film. Ten měl premiéru ve Stavovském divadle, 17. března ho začnou promítat vybraná kina. Titulní roli "idiota", knížete Myškina, ztvárnil Patrik Děrgel, osudovou ženu Nastasju Filippovnu hraje Tereza Vilišová.
Postarší muž vejde do kavárny a pohybuje se jako ostříž. Podezřívavě hledí na obsluhu i nabídku za barem. Tady s objednávkou sestávající z jediného slova „kafe“ nepochodí. A to ještě netuší, že vzápětí od manželky dostane gramatickou lekci. Neboť usměvavá obsluha je nebinární osoba. A zájmena „on“ či „ona“ na oslovení nepostačí.
