Reklama
Reklama

Recenze


Ztratili jsme Stalina - trailer
Ztratili jsme Stalina - trailer
Ztratili jsme Stalina - trailer

Recenze: Večírek u Stalina jako tragédie i fraška. Zakázaný film si utahuje ze sovětských pohlavárů

Jak asi vypadaly večírky u jednoho z nejkrvavějších diktátorů moderních dějin Josifa Stalina? Koukal se s kumpány z vedení komunistické strany na westerny, hrozil v žertu pěstí Nikitovi Chruščovovi? Poskakovali kolem šéf tajné policie s ministry v podivném medvědím tanci? Režisér v Rusku zakázaného britsko-francouzsko-belgického satirického snímku Ztratili jsme Stalina Armando Iannucci se domnívá, že rozhodně ano.

Reklama
Erik Tabery
Erik Tabery
Erik Tabery

Někdy je důležité ocenit minulost. Proč je Opuštěná společnost Erika Taberyho knihou roku

Knihou roku na cenách Magnesia Litera se včera stala Opuštěná společnost od novináře a šéfredaktora týdeníku Respekt Erika Taberyho. Porazil tak třeba prozaickou matadorku Petru Soukupovou nebo svého redakčního kolegu Marka Švehlu, jehož životopis Magor a jeho doba už koncem loňského roku vyhrál knižní anketu Lidových novin – a včera tomuto novináři s mnohaletou praxí trochu podivně vynesl i titul Objev roku.

Metallica v Praze
Metallica v Praze
Metallica v Praze

Glosa: Metallica už si může dovolit cokoliv. Klidně i Mládkova Jožina z bažin

Poslední dva koncerty kapely Metallica v Praze byly svým konceptem netradiční. Minule si setlist volili sami fanoušci, předminule zase zaznělo kompletní Black album. Aktuální tour k poslední desce Hardwired… to Self-Destruct působí na první pohled standardně, ale jen do chvíle, kdy skupina spustí nečekaný hit země, kde zrovna koncertuje. Na včerejší pražskou coververzi Jožina z bažin od Ivana Mládka autor zareagoval tak, že si na svém facebookovém profilu změnil profilovou i úvodní fotografii ve stylu metalových kapel.

Reklama
Trailer dokumentu Nic jako dřív
Trailer dokumentu Nic jako dřív
Trailer dokumentu Nic jako dřív

Recenze: Nic jako dřív. Český film je tu opět světový

Lukáš Kokeš s Klárou Tasovskou přináší jeden z nejčistších současných tuzemských filmů bez ohledu na žánr. Byť je snímek Nic jako dřív natočený nezvykle lehkou rukou, divákům možná při jeho sledování lehko nebude. Pobyt mezi protagonisty a jejich každodenními útrapami má přesto až očistnou moc.

Reklama
Pacific Rim
Pacific Rim
Pacific Rim

Recenze: Druhý Pacific Rim je jen solidně rozpohybovaná hromada železa a ještěrčí DNA

Mexický režisér Guillermo del Toro vzdal před pěti lety ve filmu Pacific Rim poctu specifickému japonskému žánru, v němž se perou obří roboti s neméně obřími monstry. Druhý díl Pacific Rim: Povstání v režii Stevena S. DeKnightea se víc přibližuje představě komediálně-akčního trháku pro masy, nicméně v něm chybí scény, který by se divákovi dokázaly vpálit přímo do mozku.

Thomas Adés
Thomas Adés
Thomas Adés

Recenze: Smím prosit? ptá se smrt. Vzácný okamžik, filharmonici hrají soudobou hudbu

Takřka vyprodaná Dvořákova síň pražského Rudolfina si ve středu mohla vychutnat vzácný okamžik, kdy Česká filharmonie hraje hudbu současného skladatele. V kompozici Tanec mrtvých britského rodáka Thomase Adése smrt tančí s papežem, císařem, sedlákem až po nemluvně. Z domnělého klidu dětské smrti povstává zvukové tornádo připomínající, že smrt bere vše.

Reklama
Faust v Národním divadle
Faust v Národním divadle
Faust v Národním divadle

Recenze: Faust veze v kamionu náklad imaginace. Tři a půl hodiny bez hlavního tématu je ale příliš

Vytýkat nejnovější jevištní verzi Fausta, že tříští pozornost na mnoho motivů a odboček, by bylo stejně nesmyslné, jako vyčítat J. W. Goethovi, že dílo tak obsáhlé a myšlenkově komplikované vůbec napsal. Klíčový problém nového představení činohry Národního divadla, nastudovaného v divadle Stavovském, spočívá jinde: v absenci ústředního tématu, záchytné linky, jež by divákovi nedovolila, aby během vyčerpávající, tří a půl hodinové podívané ztrácel pozornost a upadal do letargie.

Plastic People
Plastic People
Plastic People

Recenze: Žena vypráví o disentu. Marie Benetková povýšila memoáry na silný a působivý příběh

Nakladatelství Argo vydalo debutovou prózu dvaasedmdesátileté Marie Benetkové, která byla podkoní, zahradnicí, chartistkou i ženou hudebníka Vratislava Brabence z kapely The Plastic People of the Universe. Ženské vyprávění o disentu je stále spíše výjimečné. Benetková navíc příběh v knize Zlatý nebe nevypráví čistě za sebe, nýbrž důsledně střídá úhly pohledu obou protagonistů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama