Český průmysl v srpnu přešel do meziročního poklesu o 1,4 procenta z červencového růstu o 6,8 procenta. Důvodem poklesu výroby byly zejména neplánovaně prodloužené dovolené v automobilovém průmyslu a plánované odstávky v energetice. Stavební výroba předminulý měsíc mírně zrychlila meziroční růst na 1,2 procenta z červencových 0,5 procenta. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Český ministr Karel Havlíček (ANO) napsal čtyřem eurokomisařům, aby zvážili potřebnost další emisní normy pro osobní a lehká užitková vozidla. Podobné hlasy zaznívají delší dobu a přibylo jich, když z jednání Komise unikly konkrétní návrhy. Limity jsou těžko dosažitelné, podle sdružení automobilek se přitom do kvality ovzduší promítnou jen málo.
Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil z červencových 7,8 procenta na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993. Na webu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého zrychlilo tempo růstu cen i v dalších oblastech. V zemědělství byly ceny proti loňskému srpnu vyšší o 7,9 procenta, stavební práce zdražily o 6,6 procenta a tržní služby pro podniky o 1,2 procenta.
Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Produkce se zvýšila ve většině odvětví, nejvýraznější to bylo v hutním zpracování kovů a slévárenství. Hodnota nových zakázek se zvýšila o 18,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Pražské stavební úřady během července daly razítko letos zatím největšímu počtu bytů.
Česká republika má stejně jako v předchozích letech z evropských zemí nejvýhodnější podmínky pro rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku je na pátém místě za Čínou, Indií, USA a Kanadou. Loni bylo Česko čtvrté. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Průmyslová produkce v červnu zpomalila meziroční růst na 11,4 procenta z květnových 25,3 procenta. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 22,8 procenta. Výsledky jsou stále ovlivněné epidemií koronaviru, která průmysl loni výrazně omezila. Stavební výroba v Česku předminulý měsíc meziročně dále rostla, růst naopak zrychlila na 7,9 procenta.
Ruská agrese na Ukrajině po letech obrátila pozornost ke zbrojním výdajům zemí EU. "Obrannému průmyslu" se přitom v Česku dlouhodobě daří, výroba zbraní tu má dlouholetou tradici. On-line deník Aktuálně.cz nahlédl do výrobních hal i za těžké pancéřové dveře České zbrojovky. Tuzemský výrobce zbraní, který sídlí v Uherském Brodě, tento rok slaví 86 let od svého založení.
Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Stavebnictví po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 od loňského dubna vytrvale oslabovalo. V několika měsících loňského i letošního roku meziroční propad stavební produkce přesáhl deset procent. Průmysl meziročně také vzrostl, výrobce však omezuje nedostatek surovin.
Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o rekordních 55,1 procenta. Téměř čtyřapůlnásobně se zvýšila výroba aut. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby právě třeba v automobilkách. V pondělí to oznámil Český statistický úřad, podle kterého se také stále nedaří nastartovat růst stavební výrobě.
Průmyslová výroba v březnu meziročně vzrostla o 14,9 procenta, vyplývá z údajů od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Loni v březnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem a výroba o 12 procent propadla. Tahounem letošního růstu jsou automobilky, jejichž výroba meziročně stoupla o 47 procent.
Český průmysl v únoru přešel do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Důvodem je pandemie koronaviru. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Také produkce ve stavebnictví minulý měsíc klesla, a sice o 11 procent, tedy nejvýrazněji od července 2016. Vyplývá to z revidovaných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby z do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.
Omezení pohybu po republice zatím ke zlepšení pandemické situace příliš nepomohlo. Už téměř tři týdny nesmí lidé při procházce překračovat hranice své obce a vycestovat mimo svůj okres mohou jen za prací či kvůli vážným důvodům. Vláda si od zákazů slibovala, že tím omezí kontakty mezi lidmi a sníží počty nakažených. Nyní uznává, že čekala, že se toto opatření projeví mnohem více.
Český průmysl v lednu zpomalil meziroční nárůst na 0,9 procenta z prosincových 2,5 procenta. K růstu nejvíce přispěla produkce kovových výrobků a také výroba chemických látek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Stavební výroba svůj propad mírně zpomalila. V lednu se produkce reálně meziročně snížila o 5,2 procenta po prosincovém revidovaném poklesu o 11,4 procenta.
Snaha omezit šíření koronaviru vedla loni v Itálii k tomu, že byl dočasně pozastaven průmysl a výroba všeho, co nespadalo do kategorie nezbytného zboží. Tuto možnost nyní v Česku navrhují i někteří politici a slibují si od ní stejný výsledek - nižší počet mrtvých a ulehčení pro zdravotnictví. Kdo kromě Itálie zvolil podobný krok?
Cílem lockdownu nemůže být jen vyhladovění viru tím, že zůstaneme tři týdny zavření. Nutně potřebujeme, aby stát zvládl kroky, kterých dosud nebyl schopen. Bez nich tady covid začne řádit znovu.
Vláda zvažuje omezení pohybu či zavření škol. Ve hře naopak není uzavření velkých podniků. Odborníci upozorňují, že uzavření země by bylo nákladné, mohlo by vyjít minimálně na čtyři miliardy denně. Podle vědců by však mohlo přispět k tomu, aby se v dubnu mohly vrátit všechny děti do škol nebo aby se mohly otevřít obchody.
