Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun. Pod hranicí příjmové chudoby minulý rok žilo 9,6 procenta lidí, asi milion. Data o životních podmínkách domácností zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Vláda s odbory zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Po jednání s odborovými předáky to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vloni v listopadu vyvolal premiér Petr Fiala rozruch smělým výrokem, že do pěti let mohou Češi vydělávat stejnou částku jako Němci. Sklidil vesměs kritiku, posměch oponentů a pochyby ekonomů. Přesto Česko není od německých výdělků vzdálené tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za dvě desetiletí v Evropské unii ušlo na poli mzdové konvergence kus cesty. Podívejte se, kolik ještě zbývá.
Reálné mzdy v Česku by se na předpandemické hodnoty měly vrátit příští rok. Vyplývá to z analýzy společnost Portu. Návrat reálných hrubých mezd na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19 předpokládá v roce 2026 také květnová prognóza České bankovní asociace. Letos podle ní porostou o 3,5 procenta po loňském růstu o 4,5 procenta.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 000 korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44 tisíc korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.
Českým strojírenským firmám chybí zaměstnanci. Nejvíce momentálně potřebují operátory výroby, obsluhu strojů, zámečníky a svářeče. Nejhůře se jim shánějí lidé na kvalifikovanější pozice, jako je technolog, strojní inženýr, programátor strojů či inženýr automatizace, který u firem zavádí nejnovější technologie včetně umělé inteligence.
Polovina Čechů očekává, že na tom letos bude finančně stejně nebo lépe než loni, před rokem to bylo zhruba 40 procent. Obavy z nového roku má pětina lidí, loni to byla čtvrtina. Finančně nejnáročnější události roku 2025 budou zejména vyúčtování za energie a výdaje na dovolenou. Vyplývá to z prosincového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi více než tisícovkou respondentů.
"Čtyři roky nestačily, potřebuji osm let, pak budeme mít platy jako v Německu a špičkové univerzity a firmy. Už nebudeme žádná montovna," prohlásil Fiala v České televizi. Ekonomové označují tento vývoj za nepravděpodobný, minimálně v dalším volebním období a několika dalších. Obdobný vývoj sliboval i Václav Klaus v roce 1996, ani tehdy se výsledek nedostavil.
Týdeník Ekonom porovnal mzdy v klíčových firmách české ekonomiky. Rozdíly ve výdělcích se budou mezi profesemi i společnostmi prohlubovat.
Průměrná mzda v Česku by se už přespříští rok mohla dostat nad padesát tisíc korun a do tří let by mohla přesáhnout 54 tisíc. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Lepšího platového ohodnocení se domáhají nejen zaměstnanci soudů, ale i státních zastupitelství. Na rozdíl od svých kolegů ze soudní administrativy nevstoupili do stávky, obrátili se ale s peticí na ministerstvo spravedlnosti, řekl viceprezident Unie státních zástupců Adam Borgula.
"Pokud budu pracovat na nějaké pozici a budu chtít po zaměstnavateli informaci, jaká je odměna na obdobném místě, měl by mi ji poskytnout," říká o plánované nové evropské směrnici ekonomka Lenka Farkačová. Opatření má zajistit nejen lepší informovanost, ale tím i spravedlivou odměnu za stejnou práci. Umějí si vůbec Češi říct, že chtějí přidat? A kdy lze čekat další růst mezd?
Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců Škody Auto ve výrobě a na dalších pozicích ohodnocených podle tarifů v loňském prvním pololetí dosáhl 69 500 korun. Pracovníci dostanou na jaře odměnu 100 tisíc korun a platy se jim zvýší o pět procent.
Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 187 tisíc korun, naopak kurýři a poslíčci si nevydělají ani desetinu. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data statistiků. Podívejte se, jakých profesí si zaměstnavatelé váží nejvíce, komu v posledních deseti letech rostly mzdy a kdo naopak přidáno nedostal.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl v pátek na tiskové konferenci předák ČMKOS Josef Středula.
Minimální důstojná mzda pro rok 2022 činila 40 912 korun hrubého za měsíc, v Praze kvůli vyšším životním nákladům dokonce 42 776 korun hrubého. Vyplývá to z propočtů expertní Platformy. Jedná se o částku, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci.
Vládní hnutí STAN navrhuje zpomalit růst platů politiků stejně jako valorizaci penzí. O případné úpravě chce jednat. Podle hlavy státu není možné snížit růst penzí a platy politiků ponechat beze změn. Vicepremiér a šéf STAN Vít Rakušan v pořadu Partie na Primě CNN News řekl, že prezidentův požadavek k vedení diskuse je legitimní. Zmrazení platů na pět let navrhlo už opoziční hnutí ANO.
I přes krizi se letos zaměstnanci v Česku dočkali navýšení mezd. To však zdaleka nebylo tak vysoké jako míra inflace. Redakce Aktuálně.cz vytipovala spolu s personální společností Grafton nejlépe a nejhůře placené pozice napříč tuzemským pracovním trhem. Srovnání ukazuje i rozdíly v příjmech na základě pohlaví, věku i v jednotlivých regionech Česka.
Elektrotechnici v Jihočeském kraji si vydělají v průměru 55 tisíc hrubého měsíčně. Jejich kolegové v Karlovarském kraji o skoro 18 tisíc méně. I u dalších profesí objevili statistici Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) mnohatisícové rozdíly jen proto, že pracují v jiném kraji. Data také potvrdila, že platy ve státní sféře jsou výrazně vyšší než mzdy ve sféře soukromé.
