Byť to zatím vehementně popírá, nakonec se může vcelku realisticky stát, že předseda hnutí ANO půjde do boje o Hrad. Má k tomu několik dobrých důvodů – obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že chce vše řídit a mít nad vším pokud možno plnou kontrolu. A taky potřebuje imunitu.
Po dubnových volbách, které v Maďarsku uťaly 16letou éru Viktora Orbána, zažívá země politický ruch. Nový premiér Péter Magyar zahájil rozsáhlé reformy. Rozhodl se také zapojit veřejnost do výběru nové hlavy státu. Maďarský internet nyní zaplavila vlna lidové tvořivosti, v níž se vedle seriózních kandidátů prosazují také kulturisté nebo „hvězdy“ různých reality show či známých internetových memů.
Byť o tom Petr Pavel ani Andrej Babiš otevřeně nemluví, takřka nikdo příčetný již o tom nepochybuje – vleklý a místy ostrý spor zástupců vlády s prezidentem je součástí hry, která vyvrcholí příští volbou hlavy státu. Ta se uskuteční už za rok a půl. A byť oba politici mají stejný cíl, jejich úlohy v kampani, která již nesporně začala, jsou v mnoha ohledech radikálně jiné.
Ještě v lednu měl Andrej Babiš (ANO) jasno: Petr Pavel si rozjel kampaň za znovuzvolení a vláda mu proto postaví silného vyzyvatele. O půl roku později jako by se karty znovu zamíchaly. Po měsících otevřené války s Hradem vláda otáčí. Místo hledání člověka, který by Pavla sesadil z Hradu, vysvětluje, proč je nejlepší nestavět proti němu nikoho.
Marine Le Penová má volnou cestu do Elysejského paláce. Soud ji sice odsoudil za zneužití unijních fondů na tři roky (z toho dva podmíněně), stotisícovou pokutu a domácí vězení s náramkem, v klíčovém bodě ale narazil. Zákaz kandidovat sice dostala na 45 měsíců, většina je však podmínka a zbytek už vypršel. Cesta do prezidentského klání na jaře 2027 je tak pro favoritku průzkumů nyní legálně volná.
Rozhodnutí o tom, zda bude znovu kandidovat na nejvyšší ústavní funkci, oznámí prezident Petr Pavel ve „vhodném čase“ příští rok. Řekl to v sobotu v debatě na festivalu Colours of Ostrava. V tuto chvíli je podle něj ještě brzo.
Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš svou interpretací summitu NATO v Ankaře dost možná zahájil prezidentskou kampaň, shodují se pozorovatelé oslovení redakcí Aktuálně.cz. Přesto někteří z nich pochybují, zda se Babiš do souboje o Hrad nakonec pustí sám. Stále je totiž možné, že zkusí najít někoho jiného.
Zatímco nyní se bude kvůli sporu Andreje Babiše a jeho vlády s prezidentem Petrem Pavlem řešit ústavní rovina věci a dělba výkonu exekutivy mezi prezidenta a vládu – což vyjasní Ústavní soud – celá hra o delegaci České republiky na summit NATO je součástí něčeho o dost podstatnějšího.
Přestože se příští přímá volba prezidenta nezadržitelně blíží, ve veřejném prostoru to působí dojmem, že se jí nikdo nehodlá zúčastnit. Vysvětlení to má celkem jednoduché: úvahy Petra Pavla zjevně směřují k tomu, že svůj mandát bude obhajovat, a tudíž se nikomu nechce podstupovat předem skoro jistě prohraný boj.
„Pane prezidente, nemám otázku, ale spíš apel – abyste znovu kandidoval,“ řekl jeden z návštěvníků diskuse na pražských Hájích. Podobná slova slyšel Petr Pavel už ráno, když navštívil základní školu v Letňanech. Pár lidí zmínilo obdobné přání i na dalších místech v Praze, kam hlava státu zamířila během nabitého úterního programu. Na Hájích pak Pavel zopakoval podmínky k obhajobě svého mandátu.
Slabá opozice a silný prezident, který supluje její klíčovou roli. Aspoň tak to vidí někteří zástupci vlády Andreje Babiše (ANO). A podle všeho k podobnému rámování aktuální politické dynamiky přispěla také víkendová demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Což může mít do budoucna jisté nezamýšlené důsledky, shodují se odborníci oslovení Aktuálně.cz.
Petr Pavel už má za sebou téměř tři pětiny svého prezidentského mandátu. Kromě toho, že nejspíš půjde do bitvy o Hrad znovu, se oslovení politologové shodují, že vážní soupeři se mu začnou objevovat nejdřív letos na podzim. „Potenciální protikandidáti čekají, jak se stávající prezident vyjádří, má vcelku automatickou výhodu,“ myslí si třeba Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.
Prezident Petr Pavel bude znovu kandidovat na svou funkci, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Zároveň ho nesmí zradit zdraví jeho nebo někoho z rodiny, řekl novinářům při návštěvě Prostějova.
Conor McGregor plánuje vstoupit do politického ringu. Bývalý šampion UFC, který čelil několika obviněním ze sexuálního zneužívání, nyní shání podporu, aby mohl kandidovat v irských prezidentských volbách, které se konají už 24. října.
Na Ukrajině zveřejnili jeden z mála průzkumů, které se týkají případných prezidentských voleb. Kdyby se hlasovalo nyní, favority by podle něho v prvním kole byli současný prezident Volodymyr Zelenskyj a velvyslanec v Británii a bývalý vrchní velitel Valerij Zalužnyj.
S nově zvoleným konzervativním prezidentem Karolem Nawrockim se stávající polské vládě nebude panovat snadno, domnívá se bývalý velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter. Připomíná, že k přehlasování prezidentského veta potřebuje v Polsku vláda třípětinovou většinu.
Prezidentské volby v Polsku vyhrál konzervativec Karol Nawrocki podporovaný opozičním Právem a spravedlností (PiS). V nedělním druhém kole volby získal 50,89 procenta hlasů, informovala na svých internetových stránkách státní volební komise po sečtení všech okrsků. Historik Nawrocki porazil kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského, který má 49,11 procenta hlasů.
V Polsku proběhlo první kolo prezidentských voleb. Do dalšího klání postoupil z prvního místa liberální starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, který změří své síly s konzervativcem Karolem Nawrockým. Politický analytik žijící v Polsku Jan Lupoměský připomíná, že letošní vítěz prvního kola byl velice blízko prezidentskému mandátu už po minulých volbách.
Rusko v čase konání prezidentských voleb v Polsku, které je jednou z klíčových zemí kontinentu, zesílilo informační válku. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR označuje operaci známou jako "Dvojník" za jednu z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících ruských dezinformačních kampaní zaměřených na země EU a NATO.
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. Uvedla to agentura AFP. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu přibližně 54 procent hlasujících, zatímco jeho volební rival, krajně pravicový politik George Simion, obdržel kolem 46 procent hlasů. Simion se přitom po uzavření volebních místností prohlásil za vítěze.
První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta.
