Ti, kdo nepracují, by měli platit za používání "sociální infrastruktury", včetně zdravotní péče. Je o tom přesvědčena vicepremiérka ruské vlády Olga Goloděcová, podle níž už ministerstvo práce připravuje potřebný zákon. Pozorovatelé ale varují, že pokus, jak ušetřit peníze, může v důsledku přijít stát mnohem dráž.
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.
O zkrácené úvazky navíc už nemají zájem pouze ženy po rodičovské dovolené, ukazuje analýza inzertního webu a novin Annonce. V Česku pracuje podle studie německého statistického úřadu na částečný úvazek jen 5,8 procenta žen. Průměr v EU je skoro 32 procent, v Nizozemsku dokonce přes 60 procent žen. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je v Česku 1,3 procenta, zatímco v Unii je to osm procent.
Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 299 lidí, z toho 98 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. O příspěvek, který lze pobírat maximálně 12 měsíců, můžou lidé žádat v šesti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
Poptávka po zaměstnancích v Česku stoupá, přes 60 procent nabídky ale tvoří nekvalifikovaná pracovní síla, říká studie Global Skills Index 2016. Mzdy v Česku rostou, ale stále podle studie nejsou konkurenční s většinou evropských ekonomik.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají překvapivě Těchařovice na Příbramsku, teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska či Mostecka. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 120 obcí.
Šest let hledá společnost Triola pro svůj provoz v Horním Jiřetíně švadleny a šičky. Na trhu práce však podobné profese nejsou a české školství jich produkuje minimum. Firma si proto svoje lidi ze zkušenostmi našla ve Vietnamu. Narazila však na odpor ministerstva zahraničí.
Celkem 86 procent firem však v posledním čtvrtletí letošního roku nepředpokládá změny v počtu zaměstnanců.
Platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Lékaři a sestry si polepší o deset procent od ledna. Zvýšení platů přijde státní rozpočet ještě letos na 157,6 milionu korun a příští rok na 946 milionů korun. Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, Akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělské a potravinářské inspekce. Dále jsou ze státních peněz placeny i příspěvkové organizace jako muzea, galerie, knihovny a některá divadla.
Praktičtí lékaři nebudou 21. září ordinovat, aby upozornili na dlouhodobé potíže primární péče pro dospělé. Stávku ještě může zvrátit plánované čtvrteční jednání na ministerstvu zdravotnictví. Lékařům vadí, že zatímco nemocnice dostanou peníze na desetiprocentní růst platů, ambulance žádné peníze navíc nedostanou. Podle ministra Němečka ale nemůžou všichni dostat navýšeno o deset procent, systém na to nemá. Chystaný protest označil ministr za stávku milionářů.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů se neshodli na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelé tyto návrhy odmítají kvůli očekávanému růstu dočasné pracovní neschopnosti, informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Tripartita se naopak shodla na nutnosti zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných. "Tento signál je nesmírně důležitý," doplnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Při delší nemoci totiž může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. Jednání tripartity se zúčastnil i prezident Miloš Zeman, který podpořil návrh státního rozpočtu pro příští rok.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 388 474 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných klesl na 5,3 procenta.
Pod heslem Konec levné práce se dnes odboráři znovu sešli na „manifestačním mítinku“. Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky.
Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, dnes sněmovna zamítla na návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS těsnou většinou hlasů. Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance. Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.
Nezaměstnaní, kteří budou ochotni vykonávat veřejně prospěšné práce, by měli dostávat vyšší příspěvky na živobytí než ti, kteří pracovat nechtějí. Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi schválila ve středu sněmovna.
Americká softwarová společnost otevírá v Praze vývojové centrum systémů pro řízení vztahů se zákazníky. Do konce letoška chce přijmout 80 lidí, celkem má v příštích letech vzniknout až 200 pracovních míst. Microsoft už má v Praze vývojové centrum aplikace pro videohovory Skype, kde pracuje zhruba 250 lidí.
Ze třetí do páté platové skupiny se přesunou řidiči linkových autobusů, dostanou také příplatek za čekání na spoj nebo práci ve ztíženém prostředí. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů s odbory při jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí. Odbory sice nedosáhly všech svých požadavků, kompromis ale vítají.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda o 3,7 procenta na 27 297 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců si nyní vydělají částku mezi 11 238 a 43 752 korunami.
Tuzemské firmy stále častěji hledají pracovní sílu v zahraničí, nyní jsou v kurzu zejména Bulhaři a Rumuni. Shodly se na tom personální agentury. Důvodem nejsou nižší mzdové náklady, ale hlavně nedostatek vhodných domácích zaměstnanců.
Odbory chtějí hodinovou mzdu řidiče 90 korun. Autobusy společnosti ZDS-Psota zajišťují jak linky MHD ve Znojmě, tak meziměstské linky objednávané krajem.
