V Íránu vypátrali mezinárodní síť pašeráků drog a oběsili jejího vůdce, který měl přezdívku Krokodýl z Perského zálivu. Podle oznámení íránské agentury ISNA, byl oběšen i jeden z kompliců tohoto muže, po kterém tajné služby pátraly pět let.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Americký ministr spravedlnosti William Barr vypracoval novelu trestního zákona, která by měla uspíšit výkon hrdelního trestu na osobách odsouzených za masové vraždy. V pondělí to oznámili úředníci Bílého domu. Novela má být součástí balíku legislativních úprav, jimiž chce prezident Donald Trump reagovat na opakující se krvavé incidenty s desítkami obětí na životech.
V Texasu popravili vězně odsouzeného za únos, znásilnění a vraždu devatenáctileté studentky. Osmačtyřicetiletý Larry Swearingen přitom do poslední chvíle trval na tom, že úřady přehlíží zásadní důkazy, které prokazují jeho nevinu, informovala agentura Reuters.
Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Informovala o tom dnes organizace Amnesty International, monitorující porušování lidských práv. Největším "světovým popravčím" byla podle AI loni opět Čína a nárůst počtu poprav zaznamenaly například Bělorusko, Japonsko, Singapur, Jižní Súdán a také Spojené státy.
Před 105 lety, 17. července 1918, byl zavražděn car Mikuláš II. i se svou rodinou. Rusko už v té době vedl Vladimir Iljič Lenin. Online deník Aktuálně.cz přináší ojedinělé kolorované snímky carské rodiny a připomíná její tragický konec.
Co to s člověkem udělá, když během dvanácti let vidí skoro tři stovky poprav? Michelle Lyonsová jako reportérka místního deníku a později mluvčí texaského úřadu přihlížela posledním momentům zločinců ve věznici v Huntsville.
Vrahův otec žádal pro syna milost u guvernéra. Politik mu těsně před popravou vyhověl.
Šlo o největší hromadnou popravu v Egyptě od roku 2014, kdy se vlády v zemi ujal prezident Abdal Fattáh Sísí. Vykonány byly brzy ráno ve dvou věznicích na Sinajském poloostrově, kde již čtyři roky působí povstalci napojení na hnutí Islámský stát.
Bylo to teprve potřetí, kdy byla poprava v USA zrušena po zahájení osudných procedur.
Velkou pozornost poutá na ruském internetu nový projekt umělce Chasana Bachajeva. Jako tichou poctu milionům obětí komunistických represí v bývalém Sovětském svazu "převlékl" v počítači některé z nich do současných šatů. Rusko si v úterý 7. listopadu připomnělo sto let od Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Během ní převzali v někdejším carském impériu vládu komunisté, kteří během své více než 70leté vlády připravili v SSSR o život minimálně 25 milionů lidí.
V Bangladéši byli ve středu popraveni tři islamisté usvědčení z bombového útoku, který si v květnu 2004 u posvátné muslimské hrobky na severovýchodě země vyžádal tři mrtvé a desítky zraněných, včetně britského velvyslance v Bangladéši. Informovala o tom agentura Reuters. Teroristé byli odsouzeni k smrti již v roce 2008. Bangladéšský nejvyšší soud tento rozsudek potvrdil minulý měsíc. Při útoku bylo tehdy zraněno asi 50 osob. Britský velvyslanec Anwar Choudhury, který je původem z Bangladéše, utrpěl zranění nohy. Odsouzení požádali bangladéšského prezidenta o milost. Ten ji však neudělil.
Režim prezidenta Bašára Asada ve věznici Sajdnájá poblíž Damašku podle Amnesty International v letech 2011 až 2015 ve velkém zabíjel své odpůrce, jejichž popravy byly nařízeny z nejvyšších vládních pozic. Organizace hovořila s 84 svědky včetně bývalých členů ostrahy věznice či lidí přeživších věznění. Podle nich se popravy skupin 20 až 50 lidí konaly jednou až dvakrát týdně. Vězni byli nejprve postaveni před "polní soud", kde byli odsouzeni bez ohledu na svou výpověď. "Procesy" prý trvaly nejvýše tři minuty. Syrský režim vinu popírá.
Psal se 3. únor roku 1967, když se ve věznici Pentridge v australském Melbourne schylovalo k popravě jednačtyřicetiletého Ronalda Ryana. Šlo o vůbec poslední vykonaný trest smrti na území Austrálie. V roce 1985 ho pak tamní vláda definitivně zrušila. Kvůli některým brutálním vraždám v následujících letech ale otázka o jeho znovuzavedení opět přišla na přetřes.
Muže, který trpí schizofrenií, pákistánský soud odsoudil za vraždu k trestu smrti. Soudci argumentují tím, že schizofrenie není nevyléčitelná nemoc, proto se nemá řadit mezi duševní nemoci. Poruší tak mezinárodní smlouvy OSN, které definují občanská a politická práva.
Rijád - V Saúdské Arábii popravili člena vládnoucí rodiny Saúdů. Případ vyvolal v království debatu na sociálních sítích, protože vykonání trestu smrti na členech vládnoucího klanu je neobvyklé. Ministerstvo vnitra oznámilo, že se v Rijádu konala poprava prince Turkího bin Saúda bin Turkího Kabíra. Ve rvačce, jíž se účastnilo více lidí, zastřelil člověka. Ke královské rodině patří podle agentury AFP tisíce lidí a většina z nich má titul princ a princezna. Právník Abdarrahmán Lahám ocenil úřady za jejich postup a připomněl, že od činu a popravy uplynuly pouze tři roky, o mnoho méně, než bývá v takových případech obvyklé. V Saúdské Arábii letos podle oficiálních statistik popravili 134 osob.
Počet poprav v amerických věznicích se pomalu snižuje a během letoška zřejmě dosáhne nejnižší hranice za posledních 25 let. Podle agentury AP byly v USA od počátku května provedeny jen dvě popravy a počet států, které od trestů smrti ustoupily, se rapidně zvyšuje.
V Bangladéši za podíl na vraždách tisíců lidí během války za nezávislost na Pákistánu v roce 1971 popravili vysoce postaveného představitele největší islámské strany v zemi Mira Kásima Aliho. S odvoláním na ministra spravedlnosti o tom informovala agentura Reuters, podle níž by krok mohl v asijské zemi vyvolat další napětí. Třiašedesátiletého Mira Kásima Aliho, jednoho z hlavních sponzorů a člena nejvyššího vedení Bangladéšského islámského společenství, oběsili ve věznici na předměstí metropole Dháky. Bangladéš viní pákistánskou armádu a její místní spolupracovníky ze smrti tří milionů lidí a ze znásilnění 200 000 žen.
