Poprava



Tady začínaly ruské tajné služby. Čeka na Leninův příkaz mučila i popravovala opozici
Na jejích praktikách staví i dnešní ruské tajné služby. První sovětská tajná policie Čeka vznikla před 105 lety a má na svědomí nejméně 250 tisíc obětí. Čekisté mučili a popravovali "nepřátele státu" a nepotřebovali k tomu žádné soudy.



Nepovedené popravy. V uplynulém roce jich v USA téměř polovinu zpackali, uvádí zpráva
Rok 2022 byl ve Spojených státech rokem "zpackaných poprav", uvádí studie Centra pro informování o trestu smrti. Přestože jejich počet byl letos jedním z nejnižších za generaci, výroční zpráva centra uvádí, že sedm z 20 pokusů bylo "viditelně problematických", včetně dvou, ze kterých nakonec sešlo.



Vnuk popraveného Slánského: To, co děda provedl tomuto národu, je neomluvitelné
„Děda byl odsouzen za něco, co nespáchal, ale nikdy nebyl souzen za to, co udělal. Byl spoluzodpovědný za devastaci společnosti,” říká David Černík, vnuk někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, který byl po vykonstruovaném procesu popraven před 70 lety. „Já žil od dětství v prostředí disentu, babička podepsala Chartu 77 a můj otec šířil zakázanou literaturu,” vypráví.



"Hitlere, chcípni." Kobyliská střelnice. Místo, kde nacisti likvidovali českou elitu
Střelnice v pražských Kobylisích je takřka zapomenutým místem. V české historii však patří k nejosudovějším. Za pouhý měsíc bylo na této střelnici před 80 lety během druhého stanného práva Němci zavražděno 539 českých vlastenců: premiér Alois Eliáš, podplukovník Josef Mašín, senátorka Františka Plamínková, spisovatel Vladislav Vančura, kněz Vladimír Petřek a mnoho dalších českých osobností.



Obávané vězeňské oddělení 209. Íránské demonstrantky končívají v "údolí pekla"
Věznici Evín se v Íránu říká "údolí pekla". Právě zde si svůj trest odpykávají političtí vězni a v posledních týdnech tu úřady uvěznily stovky lidí zatčených na protivládních protestech. Minulou sobotu zařízení zachvátil požár, při němž podle oficiálních údajů zemřeli čtyři lidé a přes šedesát jich bylo zraněno. Příběhy lidí, kteří "údolím pekla" prošli, nyní přinesl britský list The Times.



Foto: Kobyliská střelnice v čase. Působivá připomínka místa poprav českých vlastenců
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.



Video s obávaným šéfem Wagnerovců. Láká kriminálníky do války, zároveň je varuje
Po sociálních sítích se šíří video, na němž Jevgenij Prigožin, přezdívaný jako „Putinův šéfkuchař“, osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným vězňům sděluje, že je po odsloužení půl roku na frontě čeká propuštění na svobodu. Pokud na Ukrajině padnou, budou podle něj pohřbeni ve svých rodných městech jako hrdinové. Na rozmyšlenou měli trestanci pět minut.



Trest má vést k nápravě. Proměnu vraha Babinského zvládlo až vlídné české vězeňství
Řeč o humanizaci vězeňství mohla být teprve tehdy, kdy se o slovo začala hlásit demokracie. Prvním výrazným projevem byla revolta občanské společnosti roku 1848. Průkopníkem myšlenky, že trest vězení má vést k nápravě zločince, byl katolický farář František Josef Řezáč, přítel Karla Havlíčka Borovského. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu časopisu Přítomnost o českém vězeňství a jeho reformě.



"Hitler vás vede do zkázy, vaše říše bude sražena," nedala se první popravená Češka
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.



Barmská junta popravila čtyři odsouzence, jde o první takovou akci za desítky let
Barmská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za několik desítek let.



Rus mu dal hlaveň do pusy a vystřelil. Ukrajinec popsal, jak si zachránil život
Mykola Kuličenko před kamerou Rádia Svobodná Evropa vzpomínal na několik březnových dní tohoto roku. Ukázal také, kudy mu obličejem měla proletět kulka vystřelená ruským vojákem. Jeho dva bratři takové štěstí prý neměli.



Loni země vykonaly nejméně 579 poprav, z toho více než polovinu Írán
V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje v dnes vydané zprávě organizace Amnesty International. V 18 zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát, to je o 40 procent více než v roce 2020. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k těm nejnižším.



"Řekli, že potřebují mrtvoly." Ukrajinec popsal teror falešných poprav
Ukrajinský mladík Maksym vylíčil reportérům Rádia Svobodná Evropa, jak probíhají "falešné" popravy vedené ruskými vojáky. Ti ho nejdříve dva týdny drželi ve sklepě s dalšími 22 lidmi. Několik z nich pak najednou jeden z vojáků vyvedl ven se slovy, že "potřebují nějaké mrtvoly". "Srazili mě na kolena a vystřelili v blízkosti mých uší. A potom mi řekli, ať jdu zase zpátky," popisoval Maksym.



Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.



Tváře zla z norimberského procesu. Byl jsem hrdý, že jsem nacisty pověsil, líčil kat
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.



Přiletěl Heydrich a hned začal vraždit "český ksindl": vojáky, sokoly, vlastence
Přílet Reinharda Heydricha do protektorátu Čechy a Morava 27. září 1941 byl krutým obratem v německé okupační politice vůči českému národu. Měl Čechy pacifikovat, potlačit odboj, začít s vyvražďováním Židů a Slovanů. Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem první z cyklu textů - rozhovor s historikem Jindřichem Markem. Série vyvrcholí atentátem na Heydricha.



Stáli v pozadí stavovského povstání, přesto čekal členy jednoty nejděsivější trest
Staroměstská exekuce je spojena s mnoha krutými tresty, toho vůbec nejpotupnějšího se ale dočkala trojice oběšených. Pro dva z nich, Šimona Sušického a Jana Kutnaura, to byl trest zvláště přísný. Oproti ostatním popraveným v povstání nehráli nijak zásadní roli a neměli žádné politické ani materiální ambice. "Doplatili ovšem na to, že byli členy jednoty bratrské," říká historička Olga Fejtová.