Pobaltí
Už nejde "jen" o Ukrajinu. Kreml jde ve svých požadavcích dál a dotýká se to i Česka
Válka na Ukrajině neskončí, jestliže NATO neomezí své aktivity ve východní Evropě, varoval jeden z nejvýš postavených ruských úředníků - náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jde o další veřejné vyjádření kremelské elity, které vyvíjí tlak nejen na Ukrajinu, ale i na celé evropské křídlo Severoatlantické aliance.
„Jste neonacisti, nás je tu víc!“ křičel rusky lotyšský poslanec. Ze sálu ho vyvedli
Lotyšský poslanec Aleksejs Rosļikovs upoutal pozornost, když při čtvrtečním jednání parlamentu začal křičet rusky a politikům ukázal drsné gesto. Následně jej vyvedli. K věci se vyjádřili i Rusové. Podle šéfredaktorky lotyšského časopisu IR se tím jenom snažil přitáhnout pozornost voličů, protože kandiduje na starostu hlavního města Rigy.
Evropa nemá moc času. To, co se děje v Rusku, překonává odhady většiny analytiků
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
Koalice ochotných se drolí, vyslat vojáky na Ukrajinu se Evropě moc nechce
Evropa by měla problém shromáždit 25 tisíc vojáků, kteří by se mohli stát součástí "odstrašujících" sil na Ukrajině. Evropské armády by totiž na něco takového neměly dostatek personálu ani financí, zjistil britský deník The Times. Ukazuje se, že takzvaná koalice ochotných příliš ochotná není.
Silnější Evropa? Bez USA to nejde, cítí v Pobaltí. K Macronovu plánu jsou skeptičtí
Západ mluví o strategické autonomii, ale východ ví, co všechno je na hranici s Ruskem v sázce. Pobaltské země sázejí na realismus a stále i na Spojené státy.
Estonský ministr varuje: Jsme před mnichovskou dohodou. Putinovi jde o mnohem víc
"Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium," říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.
Kunda sem, Püssi tam. Aerolinky pojmenují letadla podle ankety, kterou ovládli Češi
Letecká společnost AirBaltic vyhlásila, jak pojmenuje svých 48 letadel. Inspirací jsou názvy měst tří pobaltských států. Do online hlasování ale výrazně zasáhli Češi. Dva z nových strojů díky nim budou pojmenované po estonských městech Kunda a Püssi.
Proti Česku je tu ohrožení mnohem intenzivnější, popisuje reportér z Litvy
"Litevci vědí, že ruské vojenské elity se nikdy úplně nesmířily s nezávislostí Litvy, Lotyšska a Estonska. Oni to vidí tak, že po Ukrajině jsou další na řadě," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák osobní zkušenost z pobaltské země.
Že by Rusko mohlo napadnout Polsko, Česko či Pobaltí? Naprostý nesmysl, řekl Putin
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Budeme se bránit v močálech, hlásí Litevci. Reportáž z nejzranitelnějšího místa NATO
Hluboké lesy, kam se jen těžko dostane světlo, střídají močály. Málo obydlená, divoká příroda jižní Litvy skrývá mnoho starých bunkrů, šachet a označených i neoznačených hrobů.
Foto: Královec je český. Referendum před ruskou ambasádou dopadlo jednoznačně
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Volby v Lotyšsku ovlivnila válka. Vyhrály prozápadní strany, proruské oslabily
Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála centristická strana konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše, zatímco promoskevské strany oslabily. Vyplývá to podle tiskových agentur z předběžných výsledků, zveřejněných volební komisí po sečtení téměř všech hlasů.
"Musím se ohlížet přes rameno." Rusové v Pobaltí mají strach, názor na Kreml ale mění
Z metr a půl vysoké podezdívky jej rameno jeřábu přesunulo na nákladní auto a rudá hvězda se naposledy zaleskla mezi stromy, kde půl století stál. Sovětský tank T-34 připomínající v Narvě vstup Rudé armády do Estonska koncem druhé světové války se přesunul do muzea. Pobaltí se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vypořádat s vlastní sovětskou minulostí. Rusky mluvícím obyvatelům se to ale nelíbí.
Gorbačov nechal střílet do našich lidí, autokrata oslavovat nebudeme, zní z Pobaltí
Zatímco na Západě široce oceňují Michaila Gorbačova jako výjimečného státníka, jenž pomohl ukončit studenou válku, v pobaltských zemích si ho ve středu připomínali jako represivního autokrata, který se neúspěšně snažil zabránit jejich odtržení od Sovětského svazu.
Střet o blokádu Kaliningradu: Kreml hrozí, Litva očekává odpojení od ruské elektřiny
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na její blokádu. Litevská vláda tvrdí, že jen v souladu se sankcemi Evropské unie nepouští přes hranici do Kaliningradské oblasti nákladní vlaky, které vezou zboží, na než se embargo vůči Rusku vztahuje.
Pobaltí je nervózní z napětí kolem Ukrajiny. Vadí mu velice blízké ruské cvičení
Ačkoliv se Západ zabývá hlavně napětím na hranicích Ukrajiny, probíhající cvičení ruské armády v Bělorusku znervózňuje i pobaltské země. Nyní své spojence v NATO varují, že by se ruští vojáci mohli natrvalo usadit blízko hranice aliance. "Pro Litvu je důležité, aby v zemi byla větší vojenská přítomnost partnerů NATO," prohlásila například premiérka Ingrida Šimonytéová.
NATO se dohodlo na plánu obrany Pobaltí a Polska, oznámil Stoltenberg
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.