Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli odpoledne hovořil s americkým ministrem obrany Jamesem Mattisem o růstu českých výdajů na obranu či vzájemném obchodu. Česká armáda chce v blízké budoucnosti nakupovat za desítky miliard korun.
Tyhle skupiny je potřeba sledovat, velmi často inklinují k nepřijatelným politickým hodnotám i k rasismu, říká bezpečnostní analytik Libor Stejskal z FSV UK. Skutečně aktivních lidí je podle něj velmi málo a nejsou schopní se zorganizovat. Problém je ale způsobený i tím, že stát dlouhodobě neměl zájem tento potenciál ve společnosti využívat, domobrana se pak zcela chybně zaměňuje za extremistickou skupinu, říká Stejskal. V jiných zemích podle něj domobrany fungují například na principu policejních záloh.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
Ve čtvrtek se těžce zranil šestadvacetiletý desátník M. V. z vyškovské posádky. Voják byl se střelným poraněním hlavy převezen do nemocnice a případ prověřuje vojenská policie. Rodina byla informována a jsou jí k dispozici vojenský kaplan a vojenský psycholog. Problémům u vojáků se snaží předcházet psychologická, duchovní služba a humanitní služba, uvedl podplukovník Jindřich Plescher z generálního štábu.
Německý ministr financí Olaf Scholz se po sporu s ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou o financování armády rozhodl v rozpočtu pro nadcházející rok uvolnit více, než se dosud plánovalo. V pondělí o tom informoval list Handelsblatt s tím, že v nadcházejícím roce by měla armáda hospodařit s 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což je o čtyři miliardy eur více, než má vojsko k dispozici letos. Do roku 2024 chce Berlín výdaje navýšit až na 1,5 procenta výkonu ekonomiky. Von der Leyenová požadavek zdůvodňuje nutností dodržet mezinárodní závazky, jejichž financování je bez dodatečných peněz ohrožené. Experti nicméně stávající investiční plán kritizují jako podhodnocený.
Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?
Obranu České republiky mají nově řídit ženy. Na ministryni obrany Karlu Šlechtovou (ANO) bude dohlížet šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Jako ženy jsme pragmatičtější, říká poslankyně Černochová.
Armáda ČR investuje do roku 2025 miliardu korun do výstavby a rekonstrukcí výcvikových středisek.
Ministři zahraničí 25 členských zemí Evropské unie v pondělí potvrdili vznik své stálé spolupráce v obranné oblasti (PESCO). Zároveň bylo zveřejněno prvních 17 společných projektů. Česká republika se podle diplomatů zapojí do tří z nich, které se týkají vojenské mobility, společného evropského lékařství a střediska pro unijní výcvikové mise. S možností stálé spolupráce několika států unie v oblasti obrany počítá už Lisabonská smlouva. Stálý rámec umožňuje zemím, které to chtějí a mohou udělat, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil. Reálně ale země EU nic konkrétního nepodnikaly.
Nákup dvanácti nových armádních vrtulníků od Američanů se může zkomplikovat, tvrdí bývalý člen sněmovního bezpečnostního výboru Ivan Gabal. Podle něj schválení Kongresu USA, které je k vývozu třeba, vyprší do konce roku.
Stál u vzniku prestižního protipartyzánského kurzu ve Francouzské Guyaně, o kterém čeští vojáci mluví jako o "pekle na zemi". Absolventi říkají, že na kurzu poznali sami sebe, protože byli v džungli odkázáni jen na sebe a pomoc kamarádů. Veterán francouzské armády Daniel Kopecky je nyní vojenským a leteckým přidělencem Francie v Česku. "V obraně Evropy se v poslední době změnilo hodně věcí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se v Praze obnovuje francouzská vojenská mise. "Význam obrany Evropy zkrátka roste."
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s americkou zbrojovkou Raytheon by podle ministerstva mohla činit až 10,5 miliardy dolarů (zhruba 228 miliard Kč), píše agentura Reuters. Kontrakt ještě potřebuje souhlas amerického Kongresu. Polský ministr obrany Antoni Macierewicz v březnu oznámil, že jeho země chce dohodu o koupi raketového systému Patriot s Raytheonem podepsat do konce letošního roku. Uvedl tehdy, že Varšava by ráda za americký obranný systém zaplatila nejvýše 30 miliard zlotých (181 miliard korun). Podle Polska se o podobě kontraktu stále jedná.
Česko není Balkán. Opravdu. Zatímco česká vláda loni vydala na armádu 0,97 procenta HDP, a Česko je tak v NATO čtvrtou nejhorší zemí, Rumunsko se letos připojí k pěti stávajícím státům, které plní alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. V čem je rozdíl? V Česku není politická vůle výdaje zvyšovat. Protože zde není ani společenská poptávka. Protože nejsme Rumuni, kteří nemají o mocenských ambicích Ruska žádné iluze.
V tváří tvář skutečnému ohrožení není účinnou obranou servis nějaké specializované skupiny ale solidarita všech, kteří do společného úsilí nevkládají pouze své finanční prostředky, ale především sebe sama, říká plzeňský biskup Tomáš Holub. Více v dalším díle DVTV Apel.
Evropští členové NATO a Kanada letos zvýší své výdaje na obranu o 4,3 procenta. Oznámil to generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Peníze podle něj půjdou na nové vybavení, na zaplacení intenzivnějších cvičení nebo zahraničních misí, ale taky na platy. Ministři obrany NATO se ve čtvrtek sejdou, aby upřesnili, na jaké oblasti by se měly země Aliance v budoucnosti více zaměřit. Ke zvyšování peněz na obranu tlačí už delší dobu své evropské spojence Spojené státy. Členské země NATO před měsícem slíbily vypracovat konkrétní plány toho, jak zařídí, aby v roce 2024 dávaly na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Evropská unie na summitu v Bruselu výrazně pokročila v možnosti spolupráce v obranné oblasti. Summit politicky podpořil spuštění trvalé strukturované spolupráce (PESCO) států EU, které chtějí v obranné oblasti úžeji kooperovat. Země nyní mají tři měsíce na to, aby případným partnerům nabídly konkrétní návrhy, jak se do konceptu zapojit. Česko má podle premiéra Sobotky zájem se na věci podílet, pokud k tomu pro sebe nalezne vhodnou příležitost. Summit také rozhodl, že Evropská unie prodlouží hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi.
Pobaltská Litva nemůže sama svou armádou konkurovat takovým státům, jako jsou Rusko nebo USA. Proto je podle ní nenahraditelná Severoatlantická aliance neboli NATO. Co se však do Litvy jezdí učit právě i američtí experti, jsou metody, jak bojovat v kyberprostoru. Například s ruskými trolly. "Když jsme před ruským nebezpečím varovali před pěti lety, říkali nám západní spojenci, abychom nebyli alarmisti," vzpomíná litevský politolog Virginijus Valentinavičius.
Unie potřebuje prohloubenou obrannou spolupráci, posílení schopnosti reakce, armády evropských zemí nejsou v dobré kondici, málo peněz do obranné politiky jde i v ostatních zemích EU, musíme být schopni chránit se tam, kde nemůže působit NATO, jde o ochranu schengenské hranice a boj proti terorismu, tvrdí ministr obrany Martin Stropnický. Dodává, že je přesvědčený, že ruská propaganda bude s blížícími se volbami v Česku pracovat na plné obrátky. Dodává, že diskusi o kandidátovi na prezidenta opráší v ANO ještě před parlamentními volbami. Sám o prezidentské kandidatuře nepřemýšlí, nikdy prý neříkal, že být prezidentem je jeho sen.
Čím dál častěji se mluví o společné evropské obraně, která by byla nezávislá na NATO. Evropská komise tento týden představila i konkrétnější plány. Země Evropské unie by měly společně bojovat proti teroristům nebo třeba vyvíjet drahou vojenskou techniku. Česko tyto plány jednoznačně podporuje, prohlásil na konferenci v Praze premiér Bohuslav Sobotka.
Členské státy Evropské unie vydaly v roce 2015 na obranu v průměru 1,4 procenta HDP. To je výrazně méně, než kolik v rámci EU míří do sociální sféry, zdravotnictví či vzdělávání.
