Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů. Fond by mohl začít fungovat koncem příštího roku nebo v roce 2024. Ministryně se inspiruje v době první republiky. Plánuje také ještě letos zvýšit nábor vojáků do armády nebo se zaměřit na výchovu školáků i učitelů.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas, který by mohl přinést zásadní proměnu společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Česku ujíždí v obraně vlak, a to se spojenci i s protivníky, domnívá se náčelník generálního štábu armády Aleš Opata. Na konferenci "Naše bezpečnost není samozřejmost" opětovně upozornil na potřebu modernizace armády. Peníze do ní vložené podle něj nejsou plýtváním, ale investicí do zajištění obrany.
Vláda nebude navzdory krizi způsobené pandemií covidu-19 šetřit na bezpečnosti a armádě, oznámil ve čtvrtek na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě premiér Andrej Babiš (ANO). Tento krok podpořil prezident Miloš Zeman, který zároveň označil za pilíře české zahraniční politiky členství v NATO a Evropské unii.
Senát schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v EU. Podle kritiků je ústavní novela nadbytečná. O dalším osudu předlohy, kterou podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů, rozhodne sněmovna.
Nejde jen o letoun, ale o celý systém. Jsem docela optimistický. Do ambiciózního záměru postavit a provozovat evropské bezpilotní letouny se po boku Francie, Německa, Itálie a Španělska zapojilo i Česko, popisuje Jiří Šedivý, který od května řídí Evropskou obrannou agenturu. V obraně hranic není Evropa soběstačná a ani to není její ambice. Bez Spojených států se v téhle oblasti neobejdeme, říká.
Překvapuje mě, co do aktivních záloh chodí za lidi. Jsou to kluci s výučním listem, mladé holky i učitelé z vysokých škol, říká velitel roty aktivních záloh 601. skupiny speciálních sil Ludvík Cimburek. Armáda by chtěla počet záložníků zvýšit na deset tisíc. Vnímání armády se změnilo a její prestiž se zvyšuje. Zálohy umožňují lidem vyjádřit pocit vlastenectví a splnit sny, dodává Cimburek.
Česká armáda chce příští rok vytvořit vlastní letku bojových dronů. Útoky těchto nenápadných zabijáků považují někteří kritici za morálně problematické. Izraelský expert na etiku moderních vojenských konfliktů Daniel Statman ale rozhodnutí armády chválí. "Země, které drony odmítají využívat, si dobrovolně svazují ruce za zády," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sněmovna odmítla snahu plošně zakázat v EU olověnou munici. Zákaz by se měl týkat i rybářských olůvek kvůli škodlivosti pro životní prostředí. Podle ministrů by plošný zákaz ohrozil obranyschopnost země. Dolní komora se postavila za návrh výboru pro obranu proti tomu, aby orgány EU zasahovaly do systému kontroly, evidence, nabývání a držení zbraní a střeliva podle českého práva.
Česko zaostává v obraně svého kybernetického prostoru, což ukázal i nedávný kybernetický útok na ministerstvo zahraničí. Dosud se nepodařilo přijmout zákony, které by umožnily vybudování účinné kybernetické obrany. V prohlášení to uvedli bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Ministerstvo obrany plánuje dotacemi podporovat občany ČR, kteří se v rámci spolkové činnosti chystají na obranu státu. Úřad na to vyčlení ročně 200 milionů korun. Počítá s tím Koncepce přípravy občanů k obraně státu 2019 až 2024, kterou v pondělí přijala vláda. Dokument také slibuje zlepšení výuky učitelů, kteří se problematikou přípravy občanů k obraně státu zabývají, sdělil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. O schválení materiálu informoval Úřad vlády na svých webových stránkách.
Německý Lynx, tedy Rys, je jedním ze čtyř bojových vozidel pěchoty, které by si mohla vybrat česká armáda. Ta chce v největším tendru své historie vybrat za 53 miliard korun 210 vozidel, která nahradí dosluhující sovětské typy BVP-2. Ministr obrany Lubomír Metnar chce smlouvu na dodávku nových vozidel, která budou tvořit páteř obrněné brigády, podepsat letos, aby armáda dostala vozidla do konce roku 2025. Lynx má ze čtyř strojů jednu základní nevýhodu: zatím se nevyrábí a neslouží v žádné armádě. Nabízí ale podle svého výrobce do budoucna možnosti modernizace a různých variant.
Česko už se 20 let nemusí spoléhat na svou obranu samo. Díky členství v NATO mohlo zmenšit a zmodernizovat svou armádu. Podle dohody států ze Severoatlantické aliance by měl každý člen paktu odvádět na obranu země alespoň dvě procenta HDP. V praxi toto pravidlo však dodržuje jen málokdo, včetně Česka. V přehledu Aktuálně.cz se podívejte, kolik platí ročně na vzájemnou obranu ostatní členové NATO.
Je to přesně dvacet let, co tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan a náměstek ministra obrany Jaromír Novotný podepsali v Trumanově knihovně ve Spojených státech Washingtonskou dohodu. Česká republika se tak po pěti letech spolupráce stala 17. členem aliance společně s Polskem a Maďarskem coby prvními postkomunistickými zeměmi. Pro tehdejší politiky znamenal vstup do NATO jediného garanta udržení svobody a demokracie v zemi. Přidružení České republiky k severoatlantickému paktu také bývá považováno za největší úspěch české diplomacie po roce 1989.
Ministerstvo obrany vynaloží do roku 2021 nejméně 61 miliard korun na investice. Ještě letos chce uzavřít smlouvy na nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), víceúčelových vrtulníků nebo mobilních radiolokátorů. Vypsána také bude soutěž na obměnu stovek několik desetiletí starých terénních automobilů. Novinářům to ve čtvrtek na generálním štábu v Praze řekli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Češi se ve své zemi cítí bezpečně a armádě věří. Náklady na ni nejsou podle nich zbytečné. "Česká armáda ví, co si nakoupit, ale schopni zbraně nakupovat nejsme, i když se to lepší," tvrdí bezpečnostní analytik Tomáš Pojar. Generál ve výslužbě Petr Pavel tvrdí, že pokud nebudeme schopni dodržet naše sliby v rámci kolektivní obrany NATO, důvěryhodnost Česka v Severoatlantické alianci klesne a v konečném důsledku to ohrozí i obranu země.
Americký prezident Donald Trump se v sobotu v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Prezidenti spolu hovořili den po Trumpově kritice na adresu Macrona ve věci alianční obrany a nákladů na ni.
Premiér Andrej Babiš vystoupil na národní konferenci "Naše bezpečnost není samozřejmost", která se koná při příležitosti 100. výročí nezávislosti republiky. Zhodnotil na ní stav české armády a policie a vyjádřil se také k tomu, jaké další evropské země musí vstoupit do schnegenského prostoru. Tématem konference je zhodnocení vztah bezpečnostního prostředí a stavu svobody a demokracie v ČR. Ve 14:45 bude přímý přenos pokračovat. V diskusním panelu vyjádří čelní představitelé současné politické sféry svůj pohled na zajištění bezpečnosti ČR.
