Spojené státy nezapomenou Norsku, že nedostaly Nobelovu cenu za mír. V pátek to prohlásil americký prezident Donald Trump, který rozhodnutí udělit ocenění jihoafrické právničce a někdejší soudkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) Navanethem „Navi“ Pillayové za hanebné a trapné. Napsala to v noci na sobotu agentura Reuters.
Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.
Venezuelská opoziční politička a lauerátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová po čtvrtečním setkání v Bílém domě předala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi svou medaili. Ten se podle zdroje z Bílého domu rozhodl si medaili ponechat, přestože je podle Nobelova výboru nepřenosná. Otázkou podle médií je, jestli tím Machadová něco získá.
Americký prezident Donald Trump ve středu v příspěvku na své sociální síti Truth Social zpochybnil soudržnost spojenců v NATO a sílu aliance bez Spojených států. Zkritizoval zároveň Norsko, které je členským státem, za to, že mu neudělilo Nobelovu cenu za mír.
Íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová skončila dvakrát na pohotovosti po brutálním zatčení íránskými bezpečnostními složkami 12. prosince. Podle agentury Reuters to uvedla její rodina, která s ní telefonicky hovořila v neděli večer. Íránské úřady věc nekomentovaly.
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.
Jako první žena v historii obdržela 10. prosince 1905 Nobelovu cenu za mír rakouská spisovatelka a pacifistka Bertha von Suttnerová, která se jako hraběnka Kinská narodila 9. června 1843 v Praze. Sama na vlastní oči poznala hrůzy války, když se s manželem za rusko-turecké války zapojila do práce v lazaretech.
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna "za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii".
Pokud se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří přesvědčit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby upustil od použití síly proti Tchaj-wanu, měl by dostat Nobelovu cenu za mír. Podle agentury Reuters to tento týden v rozhovoru v americkém podcastu řekl tchajwanský prezident Laj Čching-te. Prezidenti USA a Číny se mají setkat tento měsíc.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to oznámil v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že Írán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Teherán to ale v úterý popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
Pákistán nominuje amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o vyřešení nedávného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Na sociální síti X to v pátek oznámila pákistánská vláda. Trump již dříve naznačil, že po tomto ocenění touží.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje.
Nobelovu cenu za mír letos získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová. Ocenění si odnesla za boj proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobody pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Izraelem zmítají nepokoje kvůli reformě soudnictví, jejíž první část minulý týden odsouhlasila tamní vláda. Kritici upozorňují, že "jediná demokracie na Blízkém východě" je v ohrožení. Kroky kabinetu Benjamina Netanjahua pozorně sledují i USA, nejbližší spojenec židovského státu. Nejpravicovější vedení v historii země ale chce zajít ještě dál a část ministrů doufá v anexi palestinských území.
Ani ne dva tisíce kilometrů od Osla, kde bude v pátek oznámen letošní držitel Nobelovy ceny míru, probíhá už skoro sedm měsíců válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Invaze, kterou Kreml zahájil 24. února, by se mohla odrazit i na tom, kdo ocenění získá.
Perestrojka, glasnosť, rozpad komunistického bloku a zánik Sovětského svazu. To vše je spojováno s Michailem Gorbačovem, který v úterý po dlouhé a těžké nemoci ve věku 91 let zemřel.
Etiopský premiér Abiy Ahmed připravoval válku proti Tigraji na severu své země dřív, než v roce 2019 dostal Nobelovu cenu za mír. Byla mu přitom udělena za ukončení dlouholetého sporu mezi Etiopií a Eritreou. Boje, které pak v Etiopii začaly loni v listopadu, přinesly ničení, etnické násilí a zkázu. Se zjištěním přišel americký deník The New York Times.
V pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny míru. Nominováno na ni bylo 329 jednotlivců a organizací, jejich jména však zůstávají utajena. Podívejte se na seznam nejpravděpodobnějších kandidátů.
Barmské bezpečnostní složky ve čtvrtek večer a v noci na sobotu ve městě Bago nedaleko Rangúnu zabily více než 80 lidí demonstrujících proti únorovému vojenskému převratu. S odvoláním na místní média a opoziční Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP) o tom napsala agentura Reuters.
Bývalý polský prezident Lech Walesa, který byl před lety oceněn Nobelovou cenou za mír za nenásilný boj proti komunismu, navrhl uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného jako kandidáta na udělení tohoto ocenění. Uvedl to ve čtvrtek polský list Gazeta Wyborcza na svém webu.
Šéfku barmské vlády Do Aun Schan Su Ťij, někdejší disidentku a nositelku Nobelovy ceny za mír, v pondělí spolu s dalšími členy vlády zadržela armáda. V zemi byl po pokusu o převrat vyhlášen výjimečný stav a do čela Barmy se postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain.
