Turecko se nejprve rozkmotřilo s Nizozemskem a Německem. A teď si našlo nový cíl: oznámilo omezení spolupráce s Rakouskem jako partnerskou zemí NATO. Chce tak potrestat Rakousko jako člena Evropské unie za jeho návrhy na zákaz agitace tureckých politiků v zemi a na ukončení jednání o vstupu Turecka do unie. Znamená to, že Turci zřejmě omezí účast na zahraničních misích, kde bude i Rakousko.
V pražském Divadle Na Jezerce má 16. března premiéru německá tragikomedie Už je tady zas! Hru o tom, že se Hitler probudí v berlínském parku v roce 2011 a stane se televizní hvězdou, režíroval Matěj Balcar. "Myslím si, že jedinou kontroverzní věcí může být, když člověk zjistí, že má stejné názory jako Hitler. Ale s tím bohužel nic nenadělám," říká k inscenaci režisér. Adolfa Hitlera, vyrovnávajícího se se současnou dobou, hraje Ondřej Kavan. Hra má bavit, ale i varovat před nebezpečím vlády jedné politické strany. "Chceme i upozornit: Pozor, vážení občané, chcete takovouto diktaturu? Chcete mít stát jako firmu?" vysvětluje Kavan.
Neznámí ozbrojenci ve čtvrtek ráno přepadli spořitelnu v Duisburgu na západě Německa a několik hodin v ní drželi dva rukojmí. Během přepadení nebyl nikdo zraněn, pachatelé ale uprchli s větším obnosem peněz, informovala agentura DPA. Policie po poledni nedaleko místa činu zadržela dva podezřelé, po výslechu je ale opět propustila. Dva neznámí ozbrojenci do spořitelny vnikli asi v 08:40 SEČ, tedy dvacet minut před začátkem otevírací doby. Na místě zajali dva zaměstnance - muže a ženu. Žena pak kolem 11:00 SEČ objekt opustila. Když se dovnitř zhruba po třech hodinách od vyhlášení poplachu dostali policisté, už v ní pachatele nenašli. Pracovníka banky nalezli svázaného v trezoru.
V budově Mezinárodního měnového fondu v Paříži došlo k menšímu výbuchu. Jedna ze sekretářek utrpěla zranění v obličeji poté, co otevřela dopis, který explodoval. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na policejní zdroje. Podle řeckého ministra veřejného pořádku dopis do Paříže odeslala z Řecka zřejmě stejná anarchistická skupina, která tento týden dopis s výbušninou poslala i na německé ministerstvo financí. Obsah tohoto balíku předala ostraha ministerstva pyrotechnikům. Po internetu se šíří prohlášení řeckých anarchistů, ve kterém stojí: "Přebíráme odpovědnost za zaslání atrapy balíku ministru financí Německa."
První osobní setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a německé kancléřky Angely Merkelové se uskuteční v pátek. Oba státníci se původně měli setkat v úterý, ale Merkelová odložila cestu kvůli špatnému počasí na východě USA. Bílý dům ještě v pondělí oznámil, že schůzka bude v pátek, náhradní termín ale úřad německé kancléřky potvrdil až nyní. Páteční jednání v Bílém domě tak pro kancléřku znamená, že se u příležitosti konce mandátu německého prezidenta Joachima Gaucka nezúčastní oficiálního večerního loučení s vojenskými poctami. Očekává se, že Trump s Merkelovou proberou řadu témat - od Sýrie přes vztahy s Ruskem a Čínou až po vzájemnou obchodní bilanci.
Na německé ministerstvo financí ve středu přišel poštou balíček, v němž byla objevena výbušná směs. Informovala o tom agentura DPA. Podle policie byla v balíčku nebezpečná třaskavina. Naštěstí ale nebyl nikdo zraněn. Podezřelý balíček byl odhalen dopoledne. Zda byl adresován přímo ministru financí Wolfgangu Schäublemu (CDU), policie odmítla sdělit s tím, že by to mohlo ohrozit vyšetřování. Podle deníku Bild balík přímo ministrovi adresován byl. Balík zachytili zaměstnanci oddělení pošty ministerstva. Zdál se jim podezřelý, a proto zavolali policii. Ta nařídila evakuaci prostoru..
Slovenská vláda ve středu navrhla ústavní novelu, která podle premiéra Roberta Fica otevře cestu ke zrušení kontroverzních amnestií. Ty dosud brání tomu, aby byli potrestáni strůjci únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče do Rakouska v roce 1995. Návrhem se nyní bude zabývat Národní rada.
Mnichovský soud poslal ve středu do vězení čtveřici pravicových extremistů za to, že utvořila teroristickou skupinu a plánovala útoky na uprchlíky. Rozdal tresty od tří do pěti let za mřížemi. Tři muži a jedna žena ve věku 24 až 58 let se dali dohromady přes Facebook. Pak se osobně setkali. Hovořili spolu o ozbrojeném boji proti salafistům a násilí proti žadatelům o azyl.
Česko zadržovalo v detenčním táboře kurdskou rodinu, která se snažila dostat z Maďarska do Německa. Podle nejvyššího soudu Evropské unie to však bylo nezákonné. V Česku totiž neexistovaly jasné zákony, které by umožňovaly zavírat žadatele o azyl do detence. K takovému omezení svobody podle soudu nestačí pouhé podezření, že by mohli uprchnout.
Mýtné pro osobní automobily v Německu bude platit nejdříve v roce 2020. Vyplývá to z vládních dokumentů, o kterých informoval německý list Handelsblatt. Ministerstvo dopravy však v úterý informaci popřelo. Některé země evropské osmadvacítky považují zákon za diskriminační, protože znamená, že se všem Němcům náklady na mýtné přinejmenším vrátí, a poplatky tak de facto budou platit pouze cizinci.
Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.
Německá policie v úterý provedla ve třech spolkových zemích razie namířené proti předpokládanému uskupení pravicových radikálů. Na 150 policistů prohledalo dvě desítky objektů v Bavorsku, Braniborsku a Severním Porýní-Vestfálsku při pátrání po zakázaných věcech, jako jsou boxery, nakoupených v Česku, napsala agentura DPA s odvoláním na sdělní mluvčího mnichovského státního zastupitelství Floriana Weinzierla. Akce souvisejí s vyšetřováním, které je vedeno proti dvacítce osob podezřelých z vytvoření zločineckého spolku. Jak dodal, při raziích se nepátralo po střelných zbraních, nýbrž po zakázaných věcech. Šlo především o boxery a paralyzéry nakoupené v České republice.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Podobně jako dnes před muslimy varoval Rainer Wendt před vstupem Čechů a Poláků do schengenského prostoru. Glosa Jana Moláčka.
Šéfredaktor známého německého konspiračního serveru Nikolas Pravda nabízí svým čtenářům "alternativní informace" jinými slovy fake news - například o tom, že kancléřka Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera nebo že ebolu v Africe šíří Červený kříž. Bývalý marketingový specialista s českými kořeny přiznává, že významnou motivací je pro něj i obživa. Díky dezinformačním zprávám si vydělal na byt a zimu tráví v tropickém ráji. Kvůli vydaným textům už měl problémy i s německou justicí a několikrát jeho články vyvraceli lovci hoaxů. Některé zprávy přebraly i české servery.
Slovenská vládní koalice se chystá zrušit amnestie, které v v roce 1998 vydal tehdejší premiér Vladimír Mečiar. Týkají se i únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče do Rakouska v roce 1995. Z únosu byla v době vládnutí Mečiara podezřelá slovenská tajná služba SIS. To však Mečiar odmítl. Podle některých médií chtěla SIS zavlečením Kováčova syna do Rakouska zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Případ se nyní bude zřejmě znovu vyšetřovat.
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Stávka začala dnes ve čtyři hodiny ráno a původně měla skončit v úterý v pět ráno. Odboráři však oznámili, že potrvá až do středeční páté hodiny ranní.
Už v březnu bude jasné, jak ministerstvo vnitra rozhodne v mimořádně citlivém případu. Za několik dnů uplyne lhůta, ve které úřad musí vyřknout verdikt nad pronásledovanými čínskými křesťany. Ti v Česku na podzim 2015 a v průběhu loňského roku požádali o azyl. Pokud by jim vnitro ochranu udělilo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je s ohledem na česko-čínské sbližování i vlnu investic velmi riskantní. Desítky Číňanů přišly v několika vlnách a na výnos ministerstva čekají v uprchlických táborech v Kostelci nad Orlicí a Havířově.
Pozemní personál berlínských letišť Tegel a Schönefeld v pondělí ráno vstoupí do další 25hodinové stávky za zvýšení mezd. Odborový svaz Verdi v neděli uvedl, že protest začne v 04:00 SEČ a skončí v úterý kolem 05:00 SEČ. Předchozí stávka pozemního personálu skončila v sobotu ráno. Protest si vyžádal zrušení téměř 700 letů, včetně čtyř spojů mezi Berlínem a Prahou. Svaz se pomocí stávek snaží prosadit zvýšení mezd pro zhruba 2000 zaměstnanců pozemního personálu na 12 eur (324 korun) na hodinu ze současných zhruba 11 eur (297 korun) na hodinu, a to v rámci jednoleté kolektivní smlouvy.
