Téměř 20 tisíc Němců už požádalo o odškodnění za nucené práce během druhé světové války nebo po jejím skončení. O finanční náhradu mohou od loňského léta žádat němečtí civilisté, kteří museli kvůli své národnosti nebo státní příslušnosti v období od září 1939 do dubna 1956 z nařízení cizího státu nuceně pracovat. Těm, kterým bude odškodnění přiznáno, obdrží 2500 euro.
Ministr dopravy Dan Ťok se v úterý dohodl se slovenským vicepremiérem pro investice a informatiku Peterem Pellegrinim, že vytvoří společný projekt pro testování samořiditelných aut. Vybrali pro něj úsek D2 mezi Brnem a Bratislavou. Úředníci ministerstev dopravy obou zemí teď mají vypočítat, kolik to bude stát a jak dlouho to bude trvat. Ťok chce plán na vybudování zkušebního okruhu pro autonomní vozidla předložit vládě.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére je přesvědčen, že berlínského atentátníka Anise Amriho bylo možné zatknout předtím, než loni v prosinci zaútočil na vánoční trh. Úřady podle něj měly dobré důvody, aby požádaly soud o udělení vazby loni v říjnu, kdy Tunisko potvrdilo jeho totožnost. Německé úřady Amriho považovaly za potenciálně nebezpečného a několik měsíců ho také sledovaly, nakonec ale kvůli nedostatku důkazů sledování zastavily. Vrátit ho zpět do Tuniska, odkud pocházel, se jim nepodařilo. Možná pochybení bezpečnostních složek a politiků zkoumá vyšetřovací komise v Severním Porýní-Vestfálsku, kde se Amri vedle Berlína nejčastěji zdržoval.
Šance na získání azylu v Německu se v různých spolkových zemích liší. Vyplývá to ze studie univerzity v Kostnici. O přijímání uprchlíků a udělování azylu přitom rozhoduje v Německu pouze Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), což je jediný centrální úřad s pobočkami po celé zemi. Zaměstnanci jednotlivých poboček ale berou v azylovém řízení ohledy na podmínky v jednotlivých zemích, jako je riziko xenofobních útoků, nezaměstnanost nebo počet obyvatel.
Turci žijící v cizině začali v pondělí hlasovat v referendu, které má rozhodnout o prezidentských pravomocích. Pokud by lidé schválili změnu ústavy, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Turečtí politici navštěvovali v minulých týdnech evropské země, aby přesvědčili místní Turky k hlasování pro změnu ústavy. Němci nebo Nizozemci jim to však zakázali, což mezi státy vyvolalo roztržku.
Ve volbách v německé spolkové zemi Sársko jasně zvítězili křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Nový šéf konkurenčních sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz v průzkumech Merkelovou dotáhl. V Sársku se to ale nakonec neprojevilo. Merkelová tak může být spokojená se svou taktikou: tvrdí, že voliči nakonec vsadí na jistotu i v celoněmeckých parlamentních volbách, které budou v září.
V prvním testu měření sil mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem uspěla kancléřka. Její křesťanští demokraté získali podle odhadů po uzavření volebních místností v Sársku přes 40 procent hlasů, sociální demokraté jen zhruba 30 procent. Zelení, možný koaliční partner sociálních demokratů, pravděpodobně nepřekonají pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sárského zemského parlamentu. Jasná výhra CDU je velkým překvapením, průzkumy naznačovaly vyrovnaný souboj a možnou většinovou koalici sociálních demokratů, Zelených a strany Die Linke.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Od roku 2019 začnou i čeští řidiči platit za zhruba 13 tisíc kilometrů německých dálnic. Spolkový sněm dnes schválil změnu zákona tak, aby mýtné nevadilo Evropské komisi. Zahraniční řidiči dostanou na výběr levnější mýtné na kratší dobu. Německé mýtné se ale dál výrazně nelíbí třeba Rakousku, které hrozí žalobou. K ní by se mohlo přidat i Česko. Roční poplatek za průměrné české auto vyjde na 660 korun.
Německo vyhostí dva muže afrického původu, které úřady považují za islámské radikály. Oba se přitom už narodili ve Spolkové republice. Půjde o první dva vyhoštěné Němce, kteří mají zároveň alžírský, respektive nigerijský pas. Muže zadržela počátkem února policie během razie v dolnosaském Göttingenu.
Zatčený Ivan K. patří mezi lidi ovlivněné kázáním radikálního islamistického duchovního Abu Waly. K příznivcům kazatele patřil i atentátník z Berlína Anis Amri.
Volba Martina Schulze do čela německých sociálních demokratů jim dává reálnou šanci na vítězství ve volbách poprvé po 15 letech. Mezi ním a současnou kancléřkou Angelou Merkelovou je vidět rozdíl hlavně v kritice zahraničních politiků. Merkelová je v hodnocení jiných státníků opatrná, zato Schulz označuje současné vůdce USA, Polska, Maďarska a Turecka za nepřátele svobody.
Evropské země, které mají na svém území velké počty neúspěšných žadatelů o azyl, se snaží zrychlit jejich deportace domů. Nabízejí jim dobrovolný odchod domů s finanční pomocí na cestu. Využívá ho čím dál větší počet neúspěšných žadatelů o azyl v EU. Mladý Senegalec Sejdú, živořící na ulicích italského Toskánska, je jedním z nich. "Člověk má sen. Když ale narazí na zdejší realitu a není dostatečně silný, dostane se do problémů," říká v původní reportáži agentury Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik. "Právě se dopouštíš nacistických praktik," použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. "Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům," dodal. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez. Diplomatickou při původně rozpoutal zákaz agitace tureckých ministrů na německém území. Ti chtěli německé Turky přesvědčit k hlasování pro změnu turecké ústavy v dubnovém referendu. Posílily by se tak Erdoganovy pravomoci.
Kandidát na post německého kancléře a nově zvolený předseda německé sociální demokracie Martin Schulz se tvrdě pustil do kritiky Spojených států, Maďarska, Polska a Turecka. Podle něj jsou tyto státy ukázkou pokusů o likvidaci svobody. Nešetřil ani německou politickou stranu Alternativa pro Německo, kterou označil za ostudnou.
Novým německým prezidentem se stal Frank-Walter Steinmeier. V neděli se oficiálně ujal úřadu. Jedenašedesátiletý sociální demokrat v převážně reprezentativní funkci vystřídal Joachima Gaucka, který se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období. Steinmeier do berlínského zámku Bellevue, který je sídlem hlavy státu, dorazil v poledne i s manželkou. Gauck ho se svou partnerkou přijal na schodech zámku a o několik desítek minut později mu funkci symbolicky předal. Bývalý ministr zahraničí Steinmeier je dlouhodobě nejpopulárnějším německým politikem. Ve svém prvním projevu po zvolení hovořil o odvaze a nutnosti boje za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě.
Situace, kdy americký prezident Donald Trump nereagoval na otázku německé kancléřky Angely Merkelové, zda vyhoví novinářům a podají si ruce, byla podle Trumpova mluvčího nedorozuměním. Prezident ji nejspíš jen neslyšel, řekl Sean Spicer německému listu Der Spiegel. O incidentu při pátečním fotografování obou politiků sedících v křeslech v Oválné pracovně Bílého domu ironicky informovala média po celém světě. Převládlo přesvědčení, že Trump otázku Merkelové zcela vědomě ignoroval. "Nevěřím, že její otázku slyšel," řekl však německému týdeníku Spicer ve zjevné snaze eliminovat negativní vyznění prekérní situace. Der Spiegel ale dal najevo, že tímto vysvětlením zcela přesvědčen není.
Císařské vojsko a osadníci v tehdejší Německé jihozápadní Africe podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt kolem 75 000 domorodců, když brutálně potlačili jejich povstání. Dnes Berlín připouští, že šlo o genocidu, odškodnění ale odmítá.
Německá armáda se v pátek s vojenskými poctami rozloučila s prezidentem Joachimem Gauckem, kterému v sobotu skončí pětileté funkční období. Gauck se o druhý mandát neucházel, v neděli jeho funkci převezme bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Hlava spojených států Donald Trump přijala v pátek v Bílém domě německou kancléřku Angelu Merkelovou. Schůzka měla proběhnout již v úterý, kancléřka ji však zrušila kvůli špatnému počasí na východě USA. Mezi oběma státníky panuje napětí, především kvůli neshodám ohledně migrační krize. Podle novinářů byli při setkání oba v dobré náladě, nicméně Trump podle deníku Independent odmítl při fotografování Merkelové podat ruku.
