Ve Fox News vědí, že kdo chce s Trumpem a jeho diváky být, musí s Trumpem výt. Což obnáší i poslušné mlčení k jeho plkům, výmyslům a lžím. Pro nejsledovanější zpravodajskou televizi v USA je to komerční přikázání, jako příklad tamní novinařiny je to ale hodně skličující.
Věci se umějí vyvíjet i k lepšímu. Ředitel BIS Michal Koudelka se nenechal zlomit exprezidentem Milošem Zemanem, neustoupil tlaku, pracoval pro republiku. Exprezident naopak pracoval proti Česku a sklízí trpké ovoce.
Průzkum CVVM ukázal silnou nespokojenost s kabinetem Petra Fialy. Průzkumy obliby stran ale žádný velký výkyv nenaměřily. Vláda může zůstat v klidu, i když nepracuje dobře.
Čelit dezinformacím vyžaduje hluboké expertní znalosti, zdravý rozum, ale především vůli. Ta, zdá se, vládě a jejímu poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi poněkud chybí.
Myšlení se pomaličku mění, nastupují mladší generace, které snad už nevidí smysl života v nadupané káře a gumách kvílících na asfaltu. Ukazují to kupříkladu občané Prahy 3.
Témata protivládních demonstrací, které se od loňska v Česku objevují, mají stále stejnou strukturu: svrhnout vládu bez voleb, boj za mír, který ale agresor odmítá, a tvrzení, že u nás skončila svoboda, což se nejeví jako reálné. A pak chyby koaliční vlády Petra Fialy z ODS - ty reálné jsou a zřejmě i budou dál.
Svým způsobem si mohl francouzský prezident Emmanuel Macron oddechnout, když Ústavní rada, obdoba ústavního soudu, dala v pátek zelenou jím prosazované důchodové reformě. Prodloužení odpracovaných let i zvýšení věku odchodu do penze, kvůli kterému se ve Francii od ledna neúnavně demonstruje, vstoupilo v platnost. Už v sobotu ráno byla norma zveřejněná ve sbírce zákonů. Je to ale vítězství?
Reportér listu Wall Street Journal Evan Gershkovich je od roku 1986 první americký novinář, kterého Moskva obvinila ze špionáže. Putin už sice nemůže resuscitovat sovětské impérium, ale tehdejší represivní systém krok za krokem důsledně obnovuje.
Výsledek je snadno představitelný. Domácí úkoly buď žádné, nejjednodušší, nebo dobrovolné. Učitelka jen doporučí „tohle, pokud nebudete unavené a budete mít chuť, si procvičte, ale nemusíte“.
Myšlenková změna „autařů“ by znamenala vidět svůj sociální status jinak: nezabírám tolik místa, nepřekážím, neucpávám město, neškodím druhým. Snad to samy sobě nabídnou další generace.
Ostudu si odnášejí americké tajné agentury, Pentagon a taky prezident Joe Biden. Z maléru se nepochybně raduje i Donald Trump. Někde tady, tedy mezi ruskými tajnými službami a trumpovci, bych hledal viníka.
Zemanův poradce Martin Nejedlý je a byl napojen na Rusy, proto se s pravděpodobností hraničící s jistotou předpokládalo, že pracuje pro ruské tajné služby.
Po roce a půl slibů o úsporách státu a nezvyšování daní tu máme výsledek: nejvyšší schodek rozpočtu za první čtvrtletí od vzniku republiky.
Nic jsem s ní neměl a ta částka také nesouhlasí. V kauze Stormy Daniels si Trump prý připadá "surreálně". V jeho případě jsou skutečnost a fakta velmi často relativními pojmy. I proto se média zatím marně učí, jak o Trumpovi věcně a férově informovat.
Šlehání žen a dívek je čím dál absurdnější, i když snad většinou probíhá jen symbolicky. Pokračuje ze setrvačnosti, z jakési povinné konzervativnosti. Dávno bychom měli být jinde.
Zkusme si představit, že by k Měsíci letěla česká posádka, že bychom na něco takového snad měli. Kdo by letěl? Žena? Těžko. Pilot Rom? Nepředstavitelné. Astronaut Vietnamec? Ne. Jsme jinde a víme to.
V Rusku panuje totalita. Tam se nesmí veřejně říkat pravda, tam umlčeli nezávislá média, tam vraždí a zavírají kritiky a politické odpůrce, tam probíhají mobilizace a mladí lidé jsou posíláni na jatka. Kolik lidí od nás odchází „za svobodou“ do Ruska? Nikdo.
Děti do bister, hospod a kaváren patří a je skvělé, že nejsou tak utažené, naštětěné a navrčené, jako bývají jejich rodiče. Škoda že Marthy's Kitchen nezačalo svá pravidla větou „děti jsou skvělé“.
Za Atlantikem žijí v jedné zemi dva kmeny. To, co jeden považuje za zánik starých dobrých časů, vidí ten druhý jako jejich zasloužený odsun na smetiště dějin. Ještě nebezpečnější než tento rozkol by ale byl rozklad národní sebedůvěry. Bez té by Státy přestaly být samy sebou.
Aktuálně.cz požádalo jednu z ukrajinských matek, které zde před rokem získaly azyl, aby se pokusila popsat, jak vypadá její každodenní život v novém domově. Co ji a její dítě těší, s čím se naopak musí potýkat a čemu čelí.
