Svět je rozdělený, dvě světové velmoci se konference v Bürgenstocku nezúčastnily, Rusko a Čína. Putin ji rámoval nepřijatelným mírovými podmínkami a cestou za přítelem Kim Čong-unem.
Ministr průmyslu Jozef Síkela získal spolu s ekonomkou Danuší Nerudovou (oba STAN) stranickou nominaci na post nového evropského komisaře za Česko. Ze zmíněné dvojice je považovaný za favorita. Pokud by se ale eurokomisařem nakonec nestal, nebuďme překvapení.
Nebude knihy už psát jen umělá inteligence? Budou v budoucnu vůbec vycházet papírové knihy? Jaký význam mají knihy v 21.století? To jsou otázky, které občas dostávám na besedách v knihovnách.
Západní Evropa, ale také její východní část, zažívá „povstání mladého muže“. Protestující mladí se vzpouzejí establishmentu a pokroku, ženy v tom ale nejedou. U nás pak sílu mladého protestu ztratili Piráti.
Laickou veřejnost a paradoxně, i když příznačně, ani movité developery a sponzory vůbec nezajímá, co se nejen u nás děje v oblasti současného umění. Což se dá pojmenovat nestrukturovaným pozorováním.
Jméno nového slovenského prezidenta má latinský původ. Pelegrin je poutník a pelegrini je druhý pád plurálu. Jeho životopis to potvrzuje. Předvedl to, když původně vyzval společně se Zuzanou Čaputovou k usmíření a ke společné schůzce politiků, ale nakonec účast odmítl. A stejně jako předseda Slovenské národní strany (SNS), se přidal – ostatně jako vždy, k Ficově Smeru.
Kdo by tohle tvrzení chtěl zpochybnit, nechť si najde příslušnou knihu ve Starém zákoně. Na rozdíl od něj, nejsem chlapec. Jsem tady na Zemi dlouho, přečkal jsem přelom staletí, a viděl patrně víc, než autor knihy Kazatel. Proto chci říci, že s lítostí nevidím brzdu v lidské blbosti a naději v příštích desetiletích.
Před evropskými volbami se jednotlivé strany předháněly v okopávání Green Dealu. V lepším případě politici hovořili o jeho revizi, v horším neváhali slibovat jeho zrušení.
V Evropě se množí sabotáže, jedna, naštěstí nepodařená, proběhla těsně před evropskými volbami v Praze. Rusové chtějí působit chaos, chtějí rozvracet západní společnosti.
Vládní sestava dostala výprask, výhled pětikoalice není v nejmenším růžový. Uspěli nejostřejší kritici vlády, Evropské unie, lidé, které nezajímá klimatická změna, kteří odmítají migraci a Ukrajině nefandí.
Sto let uplynulo 3. června 2024 od úmrtí spisovatele Franze Kafky, pražského rodáka, a čas z něj učinil zejména v Praze ikonu podobnou náboženským výjevům.
Postoj ke svědomitě vykonávané práci bezpečnostních služeb je užitečným lakmusovým papírkem, na kterém se jasně ukáže, zda je politik politikem v souladu s ústavou a dbá na státní zájmy, anebo jestli je antisystémovou figurou – bez ohledu na to, jestli u vlády, nebo v opozici.
Tak by mohla znít největší poklona, kterou může složit zasvěcený divák Janu Schmidovi, principálu divadla Ypsilonka, které vedl od roku 1963 jednašedesát let.
Andrej Babiš (ANO) vyzval na závěr předvolebního duelu s Petrem Fialou (ODS) na CNN Prima News, aby Češi volili právě jeho hnutí, protože "my splníme náš program". Demokraté by měli zpozornět. Proč? Babišova strana se v programu do eurovoleb snaží přitáhnout stoupence krajních konců politického spektra.
Praha se oproti jiným metropolím může pochlubit jedinečnou kuriozitou, zdejší konšelé vztyčili pomník strašidlu. Železný muž v Platnéřské ulici čeká jednou za sto let na čistou pannu, a pak se dočká vysvobození. Pomník však ani potom není třeba bourat – jak se například stalo pomníku J. V. Stalina, patrně za to, že si vysloužil přezdívku fronta na maso, což se osamělému železnému muži stát nemůže.
Volby do EP nejsou referendem o vládě, ale hledáním cesty, po které dál půjdeme. Nejdůležitější je dnes udržet evropskou jednotu proti ruské agresi. A samozřejmě nezapomenout na klima.
Pomalu se probouzíme, některé západní země už Ukrajině povolují používat darované zbraně na ruském území. Potřebujeme taky zastavit rozklad uvnitř EU, Maďarsko usilovně pracující pro Rusy.
Třiašedesátiletý Miroslav Kalousek říká, že „na chodníku leží zhruba 700 tisíc hlasů, které nikdy nebudou volit Babiše a Okamuru a nechce se jim volit současné vládní strany“. V tom se zjevně nemýlí.
Postkolonialismus původně nebyla tak špatná myšlenka. Bohužel jako všechno, co ustrne v ústřední dogma nějaké ideologie, začal působit víc škody než užitku. Jeho nejnadšenější zastánci pod vlivem souvisejících myšlenek přešli od ustavičného obřadního pokání za prvotní hřích historického kolonialismu k nenávisti k Západu jako takovému. Ve svém protizápadním zanícení jsou pak schopni všeho.
Podle Eurobarometru hlavní témata voleb do Evropského parlamentu jsou obrana, migrace a energetická nezávislost. Posloucháme-li výroky našich kandidátů, a to dokonce i těch demokratických, zjistíme, že v Bruselu chtějí jít často proti proudu.
