Politické špičky zemi NATO schválili na summitu ve Varšavě posílení východního křídla Severoatlantické aliance rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Vojska NATO budou působit v Polsku, Estonsku nebo Litvě.
NATO se stále rozšiřuje a blíží se k ruským hranicím, to je z pohledu Ruska porušení slibu, který mu dali západní politici, proto má takové námitky; k vojenskému střetu ale teď nedojde, říká rusista Milan Dvořák. Rusové podle něj tvrdí, že zároveň s rozmístěním prvních vojáků v Pobaltí se začne budovat i infrastruktura, která bude připravená přijmout ještě víc jednotek. Moskva si prý myslí, že se Západem se dá jednat, jen když bude silná. Dvořák dodává, že Rusové slyší na vládu pevné ruky, tamní liberálové by proto zemi pohromadě neudrželi.
Těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci. Obávají se zejména hybridních hrozeb. "Společně můžeme mobilizovat širokou škálu nástrojů, abychom odpověděli na výzvy, kterým čelíme," píše se v podepsaném dokumentu. Deklarace také počítá se spoluprací při řešení migrace, a to včetně posílení aktivit ve Středozemním moři. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poznamenal, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepřeje si novou studenou válku.
Cestování. Naše samozřejmost. Šmytec. Padla. Znovu hranice, oddělení od Evropy. Hluboká nejistota. Nebo jistota: jdeme do háje.
Polsko od pondělí na měsíc obnovilo kontroly na vnitřních hranicích Schengenu. Opatření se tak týká hranic s Českem, Slovenskem, Německem a Litvou. Kontroly budou probíhat také na letištích. Schengenské smlouvy umožňují dočasné zavedení hraničních kontrol v případech konání významných politických, sportovních a jiných událostí. V Polsku jde konkrétně o summit NATO a Světové dny mládeže, kde bude přítomen papež František. Zavedení kontrol rozhořčilo především Rusko a Ukrajinu, jelikož s nimi Polsko krok nekonzultovalo, zavedly tedy odvetná opatření - Rusko komplikuje cestování Poláků do Kaliningradské oblasti, Ukrajina zablokovala tři polské hraniční přechody.
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Bystřice nad Pernštejnem prohlásil, že případnému referendu o setrvání Česka v Evropské unii by nebránil. Zároveň ale dodal, že on by "Czexit " nepodpořil a hlasoval by pro setrvání v EU. Jedním z důvodů je podle něj to, že Česká republika každoročně dostává z Unie o 200 miliard korun více, než do Bruselu vrací, a podle prezidenta tak získává částku odpovídající pětině českého státního rozpočtu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zahájil cvičení proti nepřátelským ponorkám v Norském moři. Cvičení se účastní 13 plavidel z osmi států NATO.
Referendum o osudu Velké Británie v Evropské unii spustilo krizi uvnitř britské opozice. Předseda opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn ztratil během posledních dvou dnů dvacet tři členů své stínové vlády. Pondělní dění jsme sledovali v online reportáži.
Ruský prezident Vladimir Putin promluvil na poslední schůzi Státní dumy před letní přestávkou a podzimními volbami. Zdůraznil, že země musí posilovat svou bojovou připravenost v době, kdy NATO rozšiřuje svůj vliv. Větší význam než otázky bezpečnosti a mezinárodní politiky mají podle Putina aktuální hospodářské a sociální problémy Ruska, na jejichž řešení závisí budoucnost země. Pro boj s terorismem je podle ruského prezidenta nutné odhodit staré ideologické rozpory a postupovat společně. Za "historický výsledek" končícího zákonodárného sboru Putin označil "integraci" Krymu.
Sankce omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament.
Na první oficiální návštěvu Česka přijel v pondělí do Prahy předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Jednal tu o výdajích na obranu či blížícím se summitu NATO ve Varšavě. Vystoupil také v pražském Karolinu - historickém sídle Univerzity Karlovy. Tam mluvil hlavně o Rusku a jeho nebezpečné informační válce.
Na své první oficiální návštěvě Česka ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že Česká republika dává málo peněz na obranu. V rámci zemí NATO se nachází až v poslední čtvrtině. Třebaže výdaje za poslední necelý rok stouply, tempo přílivu peněz stále neodpovídá bezpečnostní situaci. Česko v současné době dává na obranu kolem jednoho procenta HDP, vstupem do NATO se však zavázalo k příspěvku ve výši dvou procent.
Jestliže obě strany podnikají kroky, které zhoršují napětí, vrátíme se do studené války, prohlásil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Upozornil tak na současné vztahy mezi Ruskem a Západem. Putin také řekl, že jeho země si takový vývoj nepřeje a snaží se hledat kompromisy. Proč musí NATO neustále expandovat?, ptal se zároveň. Během svého vystoupení se šéf Kremlu dostal i k situaci v Sýrii a hovořil také o republikánském kandidátovi na prezidenta USA Donaldu Trumpovi.
S Ruskem je třeba jednat z pozice síly a být zároveň připraveni na dialog. Na debatě pořádané Iniciativou pro evropské hodnoty v Praze to dnes řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Český generál také uvedl, že Rusko a Čína by si rády rozdělily s dalšími mocnostmi sféry vlivu ve světě, a proto se tolik brání šíření hodnot prosazovaných Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí. Zkritizoval rovněž evropské země za nízké příspěvky do společné obrany NATO. Podle něj se Evropa bez USA v současné době bránit nedá.
Fotbalové Euro, cyklistická Tour de France a Světové dny mládeže. To jsou podle evropských tajných služeb tři nejzranitelnější akce letošního léta, pokud jde o potenciální útok teroristů. Světové dny mládeže, tedy setkání půldruhého milionu mladých křesťanů, bude koncem července hostit polský Krakov. A navštíví je i papež František. Poláci kvůli tomu pošlou do akce na 10 000 vojáků a policistů.
V Pobaltí a Polsku budou rozmístěny vojenské jednotky čítající až tisíc vojáků, které budou mít za úkol posílit obranu Aliance a odstrašit případného útočníka. Své schopnosti NATO zvyšuje také v oblasti Černého moře. Základem jednotek budou síly některé z členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Základem by tak měly být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
Ministři se sejdou ještě tento týden, podrobnosti o rozmístění ale budou známy až na červencovém summitu ve Varšavě. Prapory o celkové síle asi 4000 lidí budou složeny na rotačním základě. Jejich části z různých členských zemí se budou v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku střídat každých šest či devět měsíců. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že prapory budou pod aliančním velením.
Tisíce vojáků členských zemí NATO, včetně české jednotky vojenské policie, se účastní manévrů Anaconda-16. Největších manévrů v porevoluční historii Polska. Rusko protestuje.
V Polsku začalo velké vojenské cvičení NATO s názvem Anakonda-16. Jde o největší manévry, které se v zemi konají od roku 1989. "Neprospívá to ovzduší bezpečnosti a důvěry na kontinentu," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Rusko začalo budovat velkou armádní základnu v Klincy, padesát kilometrů od ukrajinské hranice.
Tři poslanci ruské komunistické strany navrhli změnu zákona o veteránech. Chtějí, aby se vztahoval i na účastníky "internacionální pomoci" ze srpna 1968. Argumentují tím, že sovětští vojáci zabránili rozpadu sovětského bloku - i za cenu vlastních životů.
