Trump se o vztazích s Ruskem několikrát během volební kampaně zmínil. Putina pochválil jako schopného politika a Rusko označil za žádoucího spojence v boji proti Islámskému státu.
Všichni významní ukrajinští politici vsadili na vítězství Hillary Clintonové v amerických prezidentských volbách. Donalda Trumpa naopak během kampaně silně kritizovali za jeho proruské výroky. Teď můžou mít problém navázat s ním normální vztahy. Kyjev přitom potřebuje od Bílého domu ujištění, že Spojené státy pomůžou Ukrajině v konfliktu s Kremlem.
Kdo budou Trumpovi lidé na ministerstvech zahraničí a obrany, které americké spojence z NATO včetně Čechů nejvíce zajímají? Bývalý šéf vojenské rozvědky kritický k Baracku Obamovi, Bushův neokonzervativec volající po bombardování Íránu či jižanský senátor, který za velkou hrozbu považuje imigranty.
Německý konzulát ve městě Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu se ve čtvrtek stal terčem sebevražedného atentátníka. Najel ke zdi v autě naloženém výbušninami. Policie vyšetřuje, zda sebevražedné vozy nebyly dokonce dva. Silný výbuch, který byl slyšet po celém městě, si vyžádal nejméně dva mrtvé a 119 raněných. V lednu v Mazáre Šarígu zaútočili teroristé stejným způsobem na indický konzulát, k akci se tehdy přihlásil Islámský stát.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je podle bývalého amerického velvyslance v Česku Normana Eisena špatnou zprávou pro svět. Jak říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz, Trump je naprosto nepředvídatelný a bude potřeba pečlivě sledovat, jak se zachová k Putinovu Rusku. Eisen ale upozorňuje na to, že Spojené státy a Evropa už v minulosti dokázaly zvládnout mnohem těžší výzvy, než je Trump.
V Estonsku padla vláda. Parlament vyslovil nedůvěru premiérovi, který odmítal odstoupit i po pondělním rozpadu dosavadní vládní koalice. Z té odešli sociální demokraté (SDE) a konzervativci (IRL). Pro odchod z kabinetu hlasovalo 63 poslanců z pěti různých stran, 28 zákonodárců bylo pro setrvání vlády.
Svoboda se stala zvykem. I u nás jsme si na ni rychle zvykli jako na samozřejmost. Jenomže životní situace se mění, svět se mění.
Češi, které v zahraničí někdo unesl nebo je ohrožuje na životě, se v budoucnu dočkají účinné pomoci. Ústava zatím bleskové vyslání speciální armádní jednotky neumožňuje. Na návrh poslanců se ale příslušná pasáž zákona v dohledné době změní. Velení armády myšlenku zastupitelů podporuje.
Podle černohorské prokuratury chtěla po volbách v Černé Hoře v polovině října zhruba šedesátka ozbrojenců obsadit budovu parlamentu, pozatýkat vládní představitele a zlikvidovat premiéra Mila Djukanoviče. Spiknutí se měli účastnit občané Srbska, Ruska a Černé Hory. Černohorská prokuratura tvrdí, že za pokusem o převrat stáli dva občané Ruska, ne ale ruská vláda. Moskva jakékoliv zapojení odmítá. Kritikové ale poukazují na podobnost s děním na východní Ukrajině a na to, že v obou případech figurují stejná jména.
Někteří politici v Londýně a Washingtonu varují před tím, že Rusové můžou období kolem amerických prezidentských voleb využít k ničivému útoku na východní Aleppo, které ovládají syrští povstalci. Šéf NATO i britský ministr zahraničí důrazně varovali Moskvu, ať to nedělá. Moskva si přesto chystá půdu pro případnou akci a v oblasti masivně soustředí vojenskou techniku. Ruské letouny na Aleppo shazují varovné letáky. Podobně před téměř 17 lety zasypaly i čečenskou metropoli Groznyj, krátce před ničivou ofenzivou.
Představitel afghánské policie Kásim Džangalbagh řekl, že americké a afghánské jednotky při společné operaci zabily 65 bojovníků Talibanu, včetně dvou velitelů. Při leteckých útocích na podporu pozemním jednotkám podle něj zemřely i tři desítky civilistů. Podle policejního mluvčího je mezi oběťmi několik dětí včetně jednoho kojence.
Nemusí to nakonec být tak velká katastrofa, jak se (mnozí) obáváme.
Budeme posilovat obranu Polska a Pobaltí a budeme tam jezdit na cvičení, řekl velitel amerických pozemních jednotek v Evropě generál Ben Hodges. Průjezdy spojeneckých sil musejí schválit české úřady. Povolování pohybu konvojů po Evropě obecně podle Hodgese trvá dlouho a mělo by se zkrátit. Rusové se podle něj pokoušejí ovlivnit rozšiřování Aliance na Balkáně o Černou Horu, která nedávno čelila údajnému pokusu o puč.
Za výrok, že pokud vojáky vláda donutí válčit pod vlajkou NATO, bude se nejprve "střílet ve Strakově akademii (sídle vlády) a v Parlamentu", dostal válečný veterán Martin Holkup podmínku. Podle soudce Martina Krále se Holkup dopustil přečinu nebezpečného vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci. Holkupovi hrozilo až tříleté vězení. Díky prozatímní bezúhonnosti i službě armádě mu však soud udělil nižší trest.
Irácký Mosul, který se desetitisíce vojáků snaží vyrvat ze spárů Islámského státu, je bohatý na ropu. I proto by nad ním turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rád získal kontrolu. "Staví to však tak, že v Mosulu žije velká turecká a kurdská menšina. Na Mosul, který byl po rozpadu Osmanské říše okupován Brity, si Turecko stále činilo nárok, ale Společnost národů ho později přisoudila Iráku," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz turkolog, překladatel a bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.
Přes třicet let stará letadlová loď měla v minulosti velké technické problémy. Jinou ale Rusko nemá a ukazuje Evropě, že nejde o muzeální kus. Kolem břehů Norska, Británie a Španělska proplul Admirál Kuzněcov do Středomoří a blíží se k Sýrii.
Rusko stáhlo žádost o zakotvení ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky. Španělsko původně s dotankováním souhlasilo, později ale kvůli kritice od spojenců uvedlo, že rozhodnutí ještě přehodnotí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil obavy, že letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která vplula ze severního Ruska podél norských břehů, Lamanšským průlivem a Gibraltarskou úžinou do Středozemního moře, mohou Rusové využít i k náletům na severosyrské Aleppo.
Nepředpokládám, že by Rusko chtělo zaútočit na NATO, ale vojenské schopnosti a akce, které Rusko v poslední době číní, z něj dělají potenciální hrozbu, míní generál a šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Věří, že s Ruskem povede Aliance racionální dialog. Jakákoli nekontrolovaná migrace může být podle něj pro Evropu nebezpečím, na druhou stranu dodává, že obava z terorismu a uprchlíků je v Česku přeceňována. O tom, že by kandidoval na prezidenta republiky neuvažuje.
A už to lítá: zrušit až druhé kolo senátních voleb, nebo hned to první, případně pro jistotu obě?
Česká společnost je podle ministerstva vnitra pod vlivem dezinformačních kampaní cizích států, které se snaží ovlivňovat její veřejné mínění. Od Nového roku proto spustí odbor proti dezinformacím. Útvar by měl zabraňovat šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy. Za úkol bude mít také otázku "odolnosti" úředníků. Data pak bude předávat policii, armádě a tajným službám.
