Spojené státy podle Mika Pence vždy zůstanou s Evropou. Pro většinu spojenců z NATO ale podle Pence přišel čas dělat víc pro společnou obranu. Pence také na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že Spojené státy povedou Rusko ke zodpovědnosti. Na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a lidí z jeho okolí pak ve svém vystoupení reagovala německá kancléřka Angela Merkelová.
Liberální demokracie je v ohrožení populisty. Trump by neměl vítat rozpad Evropské unie a ustupovat Rusku. Tato varování stojí v dokumentu vydaném u příležitosti Mnichovské bezpečnostní konference. Představit Trumpovu vizi zahraniční politiky přijede viceprezident Mike Pence.
Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise Spojené státy neustupují ze závazků týkajících se kolektivní obrany NATO. Naopak ve čtvrtek zdůraznil, že pro jeho zemi má stále NATO význam. Každý z členských států by ale podle něj měl nést spravedlivý díl nákladů. Pokud by se tak nestalo, mohly by Spojené státy své spojenecké závazky utlumit. Pro vojenskou spolupráci mezi NATO a Ruskem ale v tuto chvíli není vhodný čas.
Severoatlantická aliance pomůže Libyi s budováním obranných i bezpečnostních institucí země. Požadavek vznesl premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Fáiz Sarrádž. NATO se minulý rok na summitu ve Varšavě dohodlo na tom, že Libyi podpoří, pokud o to tamní vláda požádá. Členské země aliance projednají záležitost co nejdříve.
NATO nás neochránilo před migrační vlnou, ta je ohrožující pro jednotlivé státy, vstup do NATO nám nic nepřináší, bojujeme za cizí zájmy, největší riziko je v trvajícím konfliktu v Iráku a Sýrii, související migrační vlna je větší riziko než jednání s Ruskou federací, máme tady výbuchy v Německu, najíždění autem do lidí, útoky ve Francii, říká předseda KSČM Vojtěch Filip o důvodu, proč by byl pro referendum o vystoupení z NATO. Mír v Evropě může prý zajistit a garantovat dohoda mezi Ruskem, Čínou a USA. Podle jeho slov se mu nestýská po dobách minulých. Návrhy poslanců KSČM o hanobení prezidenta či trestu za příživnictví údajně mají dobré důvody a společenskou poptávku.
Česká republika a Slovensko budou více spolupracovat při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Smlouvu v Bruselu podepsali ministři obrany obou zemí Martin Stropnický a Peter Gajdoš. Dohoda začne platit zřejmě kolem poloviny letošního roku. Podle Gajdoše mají Slováci rozpracované podobné dohody také s Polskem a Maďarskem.
Severoatlantická aliance zůstává pro USA základním kamenem transatlantické vazby, prohlásil v centrále NATO v Bruselu nový americký ministr obrany James Mattis. Jeho středeční setkání s kolegy z ostatních členských států je první schůzkou představitele nové americké administrativy Donalda Trumpa se zástupci ostatních zemí aliance. Podle Mattise je spravedlivým požadavkem, aby všichni, kdo mají užitek z nejlepšího systému obrany na světě, také nesli odpovídající podíl nutných nákladů. Také zdůraznil, že spojenci NATO musí zvýšit své výdaje, jinak by USA mohly "upravit" své závazky k alianci.
V prezidentské kampani a ještě i po zvolení prezident Donald Trump avizoval, že zásadně změní zahraniční politiku USA. Číně chtěl vyhlásit obchodní válku, spojencům vzkázal, že už nemají automaticky počítat s bezpečnostními zárukami ze strany USA. Jen současný premiér Izraele Benjamin Netanjahu se mohl těšit, že Trump bude vstřícnější k jeho politice vůči Palestincům. Ve středu se Netanjahu má s Trumpem setkat. A zřejmě zjistí, že americký prezident své zahraničněpolitické postoje v posledních dnech výrazně změnil.
Česko příští rok vyšle do sil NATO v Litvě své vojáky. Fungovat budou pod německým velením. Jednotka bude součástí bojového uskupení NATO, jehož cílem je odstrašit Rusko a demonstrovat odhodlání Severoatlantické aliance bránit všechny své členy. Kromě Litvy budou podobné mnohonárodnostní jednotky taky v Estonsku, Lotyšsku a Polsku.
Pro NATO je teď nejdůležitější, aby členské země zvyšovaly výdaje na obranu. V úterý to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V roce 2016 se výdaje na obranu celkově zvýšily u evropských spojenců a Kanady o 3,8 procenta. "Spojenci musí v tomto úsilí ale pokračovat. Musíme udělat víc. Nejdůležitější věcí (pro Alianci) je v tomto uspět," zdůraznil šéf NATO. Stoltenberg ve středu v Bruselu poprvé přijme nového amerického ministra obrany Jamese Mattise. Nový americký prezident Donald Trump si už několikrát stěžoval na spojenecké státy, které nevydávají dost peněz na obranu. USA do rozpočtu Aliance přispívají nejvíce.
Evropa je v nebezpečné situaci, politika Donalda Trumpa je těžko předvídatelná. Americký prezident se může chtít dohodnout s Vladimirem Putinem za každou cenu. Trumpova kritika Evropské unie přitom nahrává populistům, nikoliv skutečným přátelům USA. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká britský komentátor a novinář týdeníku Economist Edward Lucas, autor úspěšné a známé knihy Nová studená válka. Už v roce 2008 v ní upozorňoval, že Západ podceňuje ambice ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Jako země obklopená aliančními partnery si můžeme lehce myslet, že se nás konflikt na hranicích NATO hned bezprostředně nedotkne," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz armádní generál Petr Pavel. Varuje ale před přílišným optimismem. Jen ty členské státy, které podle něj reálně a dlouhodobě investují do vlastní obrany, se v případě nouze dočkají podpory ze strany Aliance. Generál Pavel v létě 2018 pravděpodobně končí ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO. Prezidentské ambice podle svých slov nemá, svoji budoucnost vidí mimo politiku.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Když řekl nový americký prezident Donald Trump, že NATO je "zastaralé", řadu evropských politiků to vystrašilo. Podle předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla je ale potřeba chápat tato slova v kontextu. "Donald Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti Aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu," říká Pavel v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podporu Turecku jako strategickému partnerovi v NATO potvrdil v úterním telefonickém rozhovoru s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle turecké agentury AA rozhovor trval téměř hodinu a proběhl v "pozitivním" duchu.
Americký prezident Donald Trump má pravdu, když chce, aby členské země Severoatlantické aliance zvýšily výdaje na obranu na dohodnutou úroveň dvou procent HDP. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to řekl litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. "Místo pochybností a obav ohledně nové americké administrativy potřebujeme s panem Trumpem spolupracovat. Oni taky potřebují spojence," dodal Karoblis. Trump se poprvé sejde se spojenci v NATO na zasedání aliance v Bruselu koncem května.
Podle Marine Le Penové ohrožuje Francii nejvíce ekonomická globalizace a islámský fundamentalismus. Řekla to v projevu na víkendovém shromáždění Národní fronty v Lyonu a odstartovala tak svou oficiální předvolební kampaň před prezidentskými volbami. Ty se v zemi galského kohouta uskuteční 23. dubna a 7. května. Podle nejnovějších průzkumů by kandidátka krajní pravice měla jasně vyhrát první kolo voleb, ale ve druhém kole ji porazí centrista Emmanuel Macron, k němuž se přidají stoupenci ostatních umírněných stran.
Vztahy mezi Ankarou a Aténami se v posledních dnech pohybují na bodu mrazu. Turecko naštvalo rozhodnutí řeckého soudu, který odmítl vydat do sousední země osm tureckých vojáků. Zároveň po 21 letech znovu oživl spor o neobydlené ostrovy v Egejském moři. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu Řecku pohrozil, že už nemusí být "cesty zpět".
Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce uspořádat referendum o vstupu své země do Severoatlantické aliance. Prezident to řekl v rozhovoru, který zveřejnil německý list Berliner Morgenpost. Zájem o členství dává Kyjev najevo už od převratu v roce 2014, členské státy Aliance se ale k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě. Porošenko německým novinám řekl, že zatímco před čtyřmi lety podporovalo členství Ukrajiny v NATO 16 procent obyvatel, nyní je to 54 procent. "Pokud se Ukrajinci (v referendu) vysloví pro členství, pak udělám vše pro to, abychom toho dosáhli," řekl prezident. O datu referenda se nezmínil.
Do Avdějevky, vzdálené deset kilometrů od východoukrajinského Doněcka, se vrátila nejhorší doba války. V bytech mají lidé zimu a tmu, ulicemi zní střelba. Úřady zvažují evakuaci tisíců obyvatel.
