Severoatlantická aliance se v pondělí rozroste o nového člena – Černou Horu. Vstup balkánského státu do NATO přitom provázely protesty obyvatelstva a také vedl k výrazně horším vztahům s Ruskem. O přijetí Černé Hory do NATO dlouhodobě usiloval bývalý prezident a nynější premiér této země.
K teroristickému útoku v afghánské metropoli Kábul ze středečního rána se stále nikdo nepřihlásil. Afghánské úřady však podezírají extremistickou síť Hakkání, která je napojena na hnutí Tálibán. Ten se přitom od útoku už ve středu distancoval. Při pumovém atentátu v centru města zemřelo 90 lidí a více než 450 utrpělo zranění.
Nový americký prezident během nedávné návštěvy v Bruselu znovu vyzval členské státy NATO, aby na obranu dávaly doporučená 2 procenta svého HDP. Čeští i alianční odborníci ale připomínají, že nejde o jediný důležitý parametr a jeho mechanické plnění může být spíše matoucí. "Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli či nedosáhli vytyčených obranných schopností," tvrdí děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. V USA se navíc vyrábí většina zbraní, které by armády členských zemí Aliance z většího rozpočtu nakupovaly.
Nová makedonská vláda chce co nejrychlejší vstup země do EU i NATO a kolem pěti procent hospodářského růstu ročně. V parlamentu ve Skopji to v úterý řekl pověřený premiér Zoran Zaev, jehož koaličnímu kabinetu by mohli poslanci vyslovit důvěru už ve středu. Kromě brzkého začlenění do EU a NATO hodlá vůdce sociální demokracie usilovat o zlepšení toho, co agentura DPA nazvala ekonomickou a sociální mizérií. Balkánská země se potýká s 24procentní nezaměstnaností a velkým zadlužením. Makedonie je od roku 2005 kandidátem členství v EU, ale přístupové rozhovory s ní ještě Brusel nezahájil, hlavně kvůli odporu Řecka.
Turecko stále brání přístupu německých poslanců na tureckou leteckou základnu Inçirlik. To se však může změnit, pokud Berlín podnikne "pozitivní kroky", vzkázal Německu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turci poslancům odepřeli vstup v polovině května po několika roztržkách mezi oběma zeměmi. "Vidíme, že Německo podporuje všechno, co je proti Turecku, (...) pokud v budoucnu podniknou pozitivní kroky, můžeme to přehodnotit," řekl ministr.
Dojem, který zanechal americký prezident Donald Trump po své první návštěvě v Evropě, shrnula německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa by se měla připravit, že se o sebe bude muset postarat sama. Podle profesora Daniela Hamiltona, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, jsou však evropské obavy z Trumpa přehnané. Kroky prezidenta Trumpa jsou a podle profesora Hamiltona nadále budou výsledkem pnutí a přetlačování mezi jeho divokým temperamentem a jeho okolím, které může jeho politiku zklidňovat.
Osvobozovací akce, podniknutá v posledních dnech, představovala podle polského ministra obrany Antoniho Macierewicze velký úspěch afghánských speciálních sil, protože byly s to dobýt povstalecké vězení v provincii Hílmand, kde o sobě Tálibán dává nejvíce vědět. Agháncům pomohli polští vojáci a americké vrtulníky.
Setřásla znovu domácí konkurenci. Německá ekonomika pod její taktovkou šlape naplno. A světové mocnosti číslo jedna – Trumpovým Spojeným státům – o víkendu vzkázala, že se na ni nedá plně spolehnout. Sebevědomí německé kancléřky Angely Merkelové opět roste. Její pozici doma i v Evropské unii výrazně zlepšily poslední týdny. Prezidentem Francie se stal její spojenec Emmanuel Macron. A v průzkumech před podzimními parlamentními volbami uniká Merkelová svému hlavnímu rivalovi, šéfovi německé sociální demokracie Martinu Schulzovi.
"Důležitá rozhodnutí v rámci Evropské unie by se dál měla odehrávat u stolu, za kterým bude sedět všech 27 členů," řekl na summitu v Bratislavě český premiér Bohuslav Sobotka. Mezi nečleny eurozóny panují obavy, že klíčové slovo budou mít země platící eurem.
Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka, ukázal průzkum Mezinárodního republikánského institutu. Dvě pětiny oslovených Čechů naopak věří, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích visegrádské čtyřky.
Po ukončení summitu zemí G7 v italské Taormině zamířil na americkou základnu Sigonella na Sicílii. Během proslovu k americkým vojákům ohodnotil svoji devítidenní cestu. Zároveň jim přislíbil investice a svou "naprostou a neotřesitelnou podporu".
Dezinformátoři nešíří lži a propagandu pouze přes "alternativní" zpravodajské servery, ale využívají také hromadné e-maily. Jejich pomocí útočí i na seniory, kteří jsou v kyberprostoru zranitelnější. Dezinformátorům nahrává, že e-maily jsou soukromé. Že se jedná o problém, přiznal i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Před fenoménem varuje i ministerstvo vnitra.
Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska se necítí jako občané politického Západu. Příslušníky Západu se cítí jen 33 % Čechů, 39% Maďarů a jen 21 % Slováků. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends, zveřejněného na konferenci Globsec v Bratislavě. Do velké míry je to i vliv propagandy a nejistoty plynoucí ze sociálních médií. "Neměli bychom si nechat našimi nepřáteli diktovat témata, která stav západní civilizace vykreslují jako obraz zkázy," řekl v projevu při zahájení konference slovenský prezident Andrej Kiska.
"Severoatlantický pakt se stejně jako Evropská unie pomalu rozpadá. Čeho jsme svědky, je NATO různých rychlostí a vizí," napsala polská Rzeczpospolita.
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek poprvé zúčastnil summitu Severoatlantické aliance v Bruselu a postaral se tam ihned o několik trapných momentů, které vyvolaly velké pozdvižení. Na setkání s představiteli Evropské unie i NATO přijel nový šéf Bílého domu v rámci své osmidenní zahraniční cesty po Blízkém východě a Evropě.
Už podruhé během krátké doby musí Bílý dům vysvětlovat svým spojencům, jak se na veřejnost dostaly tajné informace, které Američanům poskytly spřátelené zpravodajské služby. Izraelce nejprve vyděsilo, když americký prezident Donald Trump neopatrně sdělil jejich informace Rusům. Nyní přiznali, že si chtějí dávat větší pozor. Brity pak rozhořčilo, když se v amerických médiích objevily utajované informace z vyšetřování teroristického útoku v Manchesteru. A poplach zní i ve Washingtonu. Co úniky způsobilo? Neprofesionalita a nezkušenost Trumpova Bílého domu, anebo sabotáž ze strany tajných služeb?
Severoatlantická aliance se jako celek stane součástí mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Rozhodli o tom ve čtvrtek lídři členských zemí NATO na summitu v Bruselu, jehož se poprvé ve funkci účastnil i americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu během prvního summitu v nové centrále Aliance partnery důrazně vyzval, aby více přispívali do obranného rozpočtu.
Donald Trump při summitu Severoatlantické aliance odstrčil černohorského premiéra Duška Markoviče, který stál před ním. Sám se pak postavil před zaskočeného Markoviče a prodral se k šéfovi aliance Jensi Stoltenbergovi. Nevybíravé gesto sklidilo kritiku na sociálních sítích
Prezident Miloš Zeman nebyl v Bruselu na summitu NATO přítomný na projevu Trumpa, Merkelové ani Stoltenberga. Dokazuje to video z ceremoniálu. Podle informací prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka byl prezident přítomný na společném fotografování a slavnostním ceremoniálu.
Účast českého ministra na Sudetoněmeckém dni je přirozená, nejde o provokaci ani přepisování dějin.
