Český premiér Andrej Babiš má před sebou jeden z nejvýznamnějších dnů své dosavadní politické kariéry. A na poli mezinárodní politiky může jít o okamžik, který už pak nic nepřekoná. Ve čtvrtek odpoledne jej v oválné pracovně Bílého domu přijme americký prezident Donald Trump.
Hlavní hrozby pro Severoatlantickou alianci jsou nyní režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čína a hybridní útoky. Na sněmovním semináři ke 20 letům členství Česka v NATO to řekl americký velvyslanec v ČR Stephen King. Zároveň apeloval na Česko, aby splnilo svůj závazek vůči NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že splnění závazku do roku 2024 považuje za věrohodné.
Prezident Miloš Zeman při středeční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na Twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček míří na třídenní návštěvu Washingtonu. V pátek se setká s americkým protějškem Mikem Pompeem. Půjde o první oficiální česko-americké jednání ministrů zahraničí od podzimu 2012, kdy v Praze byla tehdejší šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová. Jedním z hlavních témat schůzky budou rizika spojená s čínskou firmou Huawei a obecně kybernetická bezpečnost. "Byl to jeden z impulzů, že naše bilaterální kontakty s USA se v současnosti výrazně zintenzivnily," potvrzuje ministr Petříček v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý podepsal ústavní dodatek, který zavazuje zemi k členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Slavnostní akt vykonal na mimořádné schůzi parlamentu věnované pátému výročí pádu proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče. V projevu označil členství země v obou organizacích za své "strategické poslání".
Přísně tajné dokumenty Evropské unie i Severoatlantické aliance se mohly dostat do rukou Ruska. Naznačuje to špionážní aféra, která otřásla belgickými tajnými službami. Právě v belgické metropoli Bruselu sídlí NATO i nejdůležitější instituce EU.
Maďarský premiér Viktor Orban ve čtvrtek prohlásil, že chce urychlit rozvoj maďarské armády, aby se mohla ubránit útoku z "jakéhokoli směru". Premiér podle agentury AFP zdůraznil, že bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance nestačí. "NATO je velmi důležité, ale nevěřím, že by vojenská bezpečnost Maďarska měla být založena na NATO," řekl v rozhovoru s týdeníkem Figyelö.
Makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov ve středu s velvyslanci členských států Severoatlantické aliance podepsal v bruselské alianční centrále protokol o přistoupení své země k NATO. Dokument, který Makedonii otevírá cestu k tomu, aby se stala třicátým členem aliance, musí ještě ratifikovat parlamenty všech států NATO.
Makedonie podepíše protokol o přistoupení do Severoatlantické aliance příští týden ve středu. Informovala o tom v pátek stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE), která se odvolala na nejmenované zdroje NATO v Bruselu. Text protokolu byl schválen už v pondělí. Následně musí dokument během 12 až 14 měsíců ratifikovat parlamenty všech aliančních států. Podle makedonských médií Atény plánují, že tak jako první učiní řecký zákonodárný sbor, a to už v pátek 8. února. Vstup Makedonie do NATO umožnila loňská červnová dohoda s Řeckem řešící kompromisem dlouholetý spor těchto dvou zemí.
Americký prezident Donald Trump ve středu opět zpochybnil věrohodnost a úsudek svých vlastních zpravodajských služeb. A nejde jen o opakovaný spor, kdy Trump setrvale odmítá závěr zpravodajců o ruském zasahování do americké prezidentské kampaně 2016. Tentokrát se prezident a zpravodajci rozcházejí v zásadních tématech aktuální zahraničně-bezpečnostní politiky USA.
Ruský stíhací letoun se nad Baltským mořem nebezpečně přiblížil ke stíhačce Severoatlantické aliance (NATO), která v tu chvíli v mezinárodním vzdušném prostoru držela hlídku. Video, které se ve čtvrtek objevilo na ruských sociálních sítích, ukazuje, jak se stroj typu Su-27P vzdušných sil Ruska snažil agresivním manévrem vytlačit americkou stíhačku F-15. Přesné datum ani místo incidentu zatím nejsou známé.
Evropská unie vede už řadu měsíců debatu o tom, jestli by neměla mít vlastní armádu. Jestli spolupráce v NATO je dostačující. Ozývají se ale i hlasy o žoldnéřích a další kritika.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) chce, aby stát po zásahu v kauzách firem Huawei Technologies a ZTE Corporation zavedl i širší legislativní opatření. Česko by podle úřadu nemělo v budoucnu do státních strategických zakázek pouštět firmy, které jsou ze zemí jako je Rusko, Čína či jiných autoritářských režimů.
Kosovský parlament v pátek za bojkotu srbských poslanců schválil velkou většinou transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu. Srbsko, vůči němuž kosovští Albánci v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost, podle očekávání reagovalo podrážděně, když už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Prezident Aleksandar Vučić oznámil, že vláda požádala o svolání naléhavého zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu stupňování napětí.
Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru poskytnutém tento týden ruské televizi NTV znovu označil protiruské sankce za zbytečné. V rozhovoru, který byl zveřejněn v sobotu, zároveň řekl, že Evropská unie nemá v současné době silného vůdce, jací jsou v Rusku, Číně nebo v USA.
Bývalý ministr vnitra František Bublan je přesvědčený, že prezident Miloš Zeman kritizoval Bezpečnostní zpravodajskou službu, protože psala o špionech z Ruska a Číny. "Má na tyto země vazby. Je absurdní, když prezident země pomlouvá svou vlastní službu, která pracuje pro vládu," uvedl Bublan. K Zemanově kritice dodal, že zpravodajci cizích mocností se nechytají, ale sledují, aby Česko vědělo, jaké informace je zajímají. Bublan v předchůdkyni BIS pracoval v 90. letech jako operativní důstojník a analytik a později manažer. Tři roky byl také ředitelem civilní rozvědky.
Spojené státy se za 60 dní přestanou řídit podmínkami smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), pokud do té doby nezmění Rusko svůj přístup ke smlouvě a nezačne její podmínky plnit také. V Bruselu to po jednání se svými kolegy ze zemí NATO oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Moskva ale i nadále trvá na tom, že ustanovení dokumentu nijak neporušila. K postoji Spojených států se přidalo také české ministerstvo zahraničí.
Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan ve čtvrtek obvinil Rusko, že zavedlo blokádu ukrajinských přístavů v Azovském moři - Mariupolu a Berdjansku. Prezident Petro Porošenko v novinovém rozhovoru vybídl Severoatlantickou alianci, aby do regionu poslala své lodě. Zadržení ukrajinští námořníci byli ve čtvrtek přepraveni do Moskvy.
Ozbrojený střet v Kerčské úžině, při němž Rusové zajali tři ukrajinské lodě a 24 členů jejich posádek, opět upozornil na agresivní silovou politiku současného Ruska. Podle amerického generála Bena Hodgese jde o vyústění dosavadní snahy Moskvy "zadusit ukrajinský námořní export", který je životně závislý právě na volném průchodu z Azovského do Černého moře. Podle Hodgese, který byl do prosince 2017 velitelem amerických pozemních sil v Evropě, agresivita Ruska navíc ukazuje, že nelze vyloučit nic, ani případný ruský útok v Pobaltí. "Moskva musí vědět, že NATO je jednotné. Tím největším nebezpečím je, aby si to Rusové nevyhodnotili opačně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Tři příslušníci americké armády zahynuli a další tři utrpěli zranění při explozi výbušného zařízení nastraženého u silnice poblíž východoafghánského města Ghazní. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení NATO.
