Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
Snímky, které pořídili američtí astronauti v éře dobývání Měsíce (tedy mezi lety 1961 až 1969), a zvláště během prvního přistání na jeho povrchu, mají dodneška své neopakovatelné kouzlo. Americký spisovatel a publicista Piers Bizony se vydal hledat tyto fotografické unikáty do archivů NASA a našel opravdové skvosty.
Pár vteřin se zdálo, jako by se nosná raketa Saturn nechtěla odlepit od Země. "Jako by ani nechtěl opustit svou rodnou planetu, která se chvěla pod údery jeho motorů." Ale pak, přesně před padesáti lety, 16. července 1969, začal Saturn stoupat. Z amerického vesmírného centra na mysu Canaveral zamířil let Apolla 11 s třemi astronauty na palubě vzhůru k nebi. A pak až k Měsíci.
Jaké je být jediným členem posádky úspěšné mise Apollo 11, který se neprošel po Měsíci? Michael Collins v bezpočtu rozhovorů skromně odpovídal, že na tom nezáleží. Jeho role byla stejně důležitá jako ta, kterou měli kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Bez něj by na Měsíci před 52 lety nepřistáli. A bez něj by se nevrátili zpátky domů. "Zapomenutý" astronaut zemřel ve středu ve věku 90 let.
Z těch záběrů dýchá zvláštní dobová patina. Zástupy lidí se sjíždí na jediné místo, kempují v autech či okolí a čekají událost kosmických proporcí.
V červenci uplyne 50 let od přistání člověka na Měsíci, které se stalo historickým okamžikem pro USA i výzkum vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku pořídil hned několik nahrávek, jež momenty posádky Apolla 11 zachycují. Jednu z nich v roce 1976 prodal i svému stážistovi za 217 dolarů, v přepočtu necelých pět tisíc korun. Nyní se v aukci může prodat za miliony dolarů.
Minimálně od konce 70. let minulého století na dvou zemských pólech docházelo k opačným jevům. Na severu pomalu roztával led, zatímco na jihu jeho množství rostlo. Posledních pár let to ale už neplatí. Jak zjistili vědci z americké NASA, led ubývá i na Antarktidě.
Titan je největším měsícem Saturnu a zároveň tělesem, které už dlouhou dobu láká vědce k detailnímu prozkoumání. Domnívají se, že právě zde kdysi možná existovala voda v kapalném skupenství. Americký vesmírný úřad NASA nově ohlásil, že sem chce vyslat dron. Stroj zvaný Dragonfly (v překladu "Vážka") by měl doputovat k měsíci v roce 2034 a prozkoumat jeho neobvyklé prostředí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) otevře Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) soukromým turistům a společnostem. První turista by se do oběžné vesmírné laboratoře mohl vypravit už v roce 2020. Mise by mohla trvat až 30 dní a každý rok by se měly uskutečnit dvě, oznámila dnes NASA. Každá cesta k ISS bude stát kolem 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč) a za každou noc strávenou na vesmírné stanici si bude NASA navíc účtovat 35 000 dolarů (790 000 Kč).
Na první pohled se může zdát, že to jsou trasy dopravních letadel nebo třeba znázornění šíření informací přes internet. Ve skutečnosti je to ale vesmír a jeho rentgenové záření. Snímek zachycující rentgenové paprsky zveřejnil tento týden americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jde o mapu, kterou 22 měsíců vytvářelo speciální zařízení NICER zabudované na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jeho úkolem je zkoumat mimo jiné elektromagnetické vlny ve vesmíru. Oblouky představují rentgenové paprsky, nejjasnější z nich znázorňují nejčastější cesty.
Letos v červenci uplyne padesát let od doby, kdy se vůbec první člověk prošel po Měsíci. Po šesti misích Apollo, které mezi lety 1969 a 1972 dopravily na Měsíc celkem dvanáct mužů, by se však na přirozenou družici Země mohla podívat i žena.
Když před téměř 50 lety přistáli lidé poprvé na Měsíci, umístili na jeho povrch seismografy na měření rychlosti a síly otřesů pod povrchem. Přestože očekávali, že přístroje žádná data nezaznamenají, seismografy zachytily v následujících osmi letech důkazy o osmadvaceti měsíčních otřesech. Vědci s jejich možným vysvětlením přišli až nyní.
Soutěž amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku vyhrála newyorská architektonická společnost AI SpaceFactory, jež porotu zaujala svými návrhy budov vytvořených na 3D tiskárně. Tmavé budovy ve tvaru kokonu mají být částečně vyrobeny z materiálu dostupného na Marsu. Stavby by měly sloužit jako přístřešky pro astronauty pobývající na čtvrté planetě sluneční soustavy. Jsou recyklovatelné a sestávají z biopolymerového čedičového kompozitu. Ten by měl být podle testů mnohem odolnější než beton. "Je lehký, ale přitom silný, jako letadlo. To bude pro tyhle typy ubytování velmi důležité," tvrdí Lex Akers, děkan Bradleyovy univerzity. Vývoj budovy trval dva roky.
V rámci padesátého výročí od přistání prvního člověka na Měsíci se v červenci bude v newyorské pobočce aukčního domu Christie's dražit detailní manuál s poznámkami Neila Armstronga a Buzze Aldrina, 44 stránek s harmonogramem lunárního modulu Apollo 11 zachycuje detailně každý krok astronautů. Podle aukčního domu by se mohl vydražit za devět milionů dolarů, v přepočtu zhruba 207 milionů korun.
K Mezinárodní vesmírné stanici úspěšně dorazila bezpilotní nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Plavidlo, které se do kosmu se zásobami pro posádku a materiálem pro experimenty vydalo ve středu na palubě nosné rakety Antares, zachytila robotická paže orbitálního komplexu, pomocí které bylo krátce poté připojeno ke staničnímu modelu Unity.
NASA se rozhodla prodloužit misi své astronautce Christině Kochové na rekordně dlouhou dobu. Chtějí tak získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů na lidskou posádku. Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars.
Nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy od společnosti SpaceX, v noci na pátek uskutečnila první úspěšný komerční let do vesmíru. Je to ta samá raketa, která loni vyvolala celosvětovou senzaci, když během zkušebního letu vynesla na oběžnou dráhu automobil Tesla Roadster miliardáře a ředitele firmy SpaceX Elona Muska.
Na 12. dubna připadá Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, který se slaví od roku 1969 především v zemích někdejšího východního bloku. V roce 2007 pak OSN zavedla na 12. dubna Světový den lidského letu do vesmíru. Oba svátky si připomínají okamžik, kdy ruský kosmonaut Jurij Gagarin 12. dubna 1961 poprvé odstartoval na cestu do vesmíru.
Na pozvání Akademie věd ČR přiletěl do Česka americký astronaut Andrew Feustel se svou česko-indickou ženou Indirou Feustelovou. Jeho turné se koná mezi 4. a 15. dubnem a po Praze a Terezíně je již plně ve znamení Moravy. První moravskou zastávkou se v úterý stala Olomouc, kam manželé, kteří jsou oficiálními vyslanci NASA, přicestovali na pozvání Univerzity Palackého.
"Padá hvězda, něco si přej," říkáme, když se nám zdá, že po nočním nebi letí hvězda. Jde ale o zkreslenou představu - ve skutečnosti nad našimi hlavami vidíme meteory, které s hvězdou nemají nic společného.
