nacismus

Hitlerův rodný dům bude zbourán. Rakouský parlament schválil jeho vyvlastnění

Vídeň chce zbourat rodný dům Adolfa Hitlera, aby nepřitahoval neonacisty. Na jeho místě má vzniknout nový objekt, který by sloužil charitativním nebo administrativním účelům. Rakouské úřady majitelku domu ze 17. století odškodní podle příslušného zákona, který ve čtvrtek schválil parlament. Nacisté Hitlerův rodný dům prohlásili v roce 1938 za památku a posléze sloužil jako výstavní síň. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byl dům prázdný.

České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Bez nich by to byla katastrofa, míní historik

Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.

Justice, soud, Městský soud v Praze, ilustrační foto

Soud zrušil pokutu pro advokáta, který upozorňoval na židovský původ znalce

Městský soud v Praze zrušil pokutu pro advokáta Petra Kočího, který obhajoval členku extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šlégrovou, která byla za výroky na shromáždění v Litvínově obžalována z propagace nacismu a antisemitismu. Při líčení upozornil na podjatost soudního znalce z důvodu jeho židovského původu. Stotisícovou pokutu Kočí už uhradil, nyní by peníze mohl dostat zpátky.

"Účetní z Osvětimi" Gröning neuspěl s odvoláním, má jít na čtyři roky do vězení

Dozorce z Osvětimi Oskar Gröning má jít na čtyři roky do vězení. Pravomocně o tom rozhodl soud v Karlsruhe. Gröning, kterému se v médiích přezdívá "osvětimský účetní", byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí. Kvůli vysokému věku 95 let ale možná nakonec do vězení nenastoupí.

Česká dívka v deníku popsala, jak přežila ghetto i koncentráky. Z knihy se stala světová senzace

Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva. Sešit přečkal válku zazděný v jedné z terezínských budov spolu s knihou I viděl Bůh, že je to špatné, kterou dívka ilustrovala a jíž napsal její otec Otto Weiss. Jedná se o výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, byť jde o satiru, má svůj historický význam.

Dívčí kapela pobouřila "nacistickými" kostýmy. Urazila oběti holocaustu, tvrdí židovské centrum

Populární japonská dívčí kapela se ocitla pod palbou kritiky poté, co vystoupila v kostýmech připomínajících německé vojenské uniformy z nacistické éry. Nahrávací společnost se teď omluvila.

V každém národě jsou sadistické bestie. Česká zvěrstva z krvavého léta 1945 se mohou opakovat

Násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945. Pokračovalo – byť s jinými aktéry – v roli pachatelů i obětí. Právě tohle je ústředním mottem nové publikace Jiřího Padevěta nazvané "Krvavé léto 1945". "Dnešní území České republiky se mezi březnem a srpnem 1945 stalo areálem nevídaného násilí a krutostí. Měli bychom si být vědomi, že takoví můžeme být. A není jen problémem Čechů, že jsou mezi námi sadistické bestie, které jsou ochotné páchat podobná zvěrstva. Za určitých podmínek se mohou podobné krutosti kdykoliv opakovat. Na to nezapomínejme," varuje autor v rozhovoru s Aktuálně.cz.

Švédské úřady prohlásily za mrtvého zachránce Židů Wallenberga, nezvěstný byl 71 let

Švédské úřady formálně prohlásily za mrtvého diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů. Informovala o tom v pondělí agentura AP. Wallenberga v roce 1945 zatkla v Budapešti sovětská kontrarozvědka a od té doby je nezvěstný. Švéd Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédské mise v Budapešti, kam odešel v roce 1944 ve svých 32 letech. V maďarské metropoli během války zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval diplomatické pasy. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.

Spisovatelka připomíná námořní katastrofu šestkrát horší než Titanic. Svět ji chtěl navždy zamlčet

Kniha Sůl moře vyšla v USA letos v únoru. Za tu dobu se stala bestsellerem, sáhla po ní významná produkční společnost a chystá velkofilm. Čeká ji možná stejný úspěch jako v případě Titanicu, jenže námořní katastrofa německé lodi Wilhelm Gustloff z ledna 1945 je ještě působivější – po zásahu sovětskou ponorkou zde zahynulo 9000 lidí, tedy šestkrát více než na Titanicu, navíc se o této námořní tragédii příliš nemluví a čtenáři žasnou, jak to, že o ní nikdy neslyšeli. "Zkázu lodi chtěl nejprve zamlčet Hitler kvůli morálce vojáků. Po válce Němcům nepřišlo vhodné stavět se do role obětí. A Sověti? Velitele ponorky odstavili a mlčeli raději také," líčí autorka Ruta Sepetysová.

Policista v Rakousku pozdravil maďarského řidiče pozdravem "Heil Hitler", dostal za to podmínku

Maďarského motoristu letos v dubnu zaskočil rakouský policista, který ho při dopravní kontrole nedaleko hranic zastavil a "úřední jednání" s ním zahájil nacistickým pozdravem "Heil Hitler". Za toto chování udělil ve čtvrtek 29letému strážníkovi soud v Eisenstadtu podmíněný devítiměsíční trest vězení. Obžalovaný popírá, že by takto řidiče při kontrole v obci Nickelsdorf oslovil. Avšak druhý policista, který s ním pracoval a kolegovo jednání oznámil úřadům, trvá na tom, že "ta slova slyšel na sto procent". Rozsudek ještě není pravomocný a provinilec má možnost se odvolat. Policistův advokát podle agentury AFP tvrdil, že jeho klient "jistě vyslovil pěkně hloupou poznámku, ale pro zasmání."

Filozof Heidegger obdivoval Hitlera, dokazují tajné dopisy. Morální katastrofa, píše se v Německu

Německý filozof Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů 20. století, byl přesvědčeným nacistou. Stoupencem Adolfa Hitlera zůstal i za druhé světové války, dokazují veřejnosti neznámé dopisy, které psal svému bratrovi. Korespondence plná projevů antisemitismu je už dva roky uložena v literárním archivu, ale Heideggerovi dědicové dosud zakazovali z nich citovat. Až nyní povolili zkrácené zveřejnění některých dopisů z let 1930 až 1946.

Martin Konvička

Martin konvička je český entomolog, který se specializuje na lepidopterologii a jako docent působí na Jihočeské univerzitě, a zároveň protiislámský politický aktivista. Do povědomí se dostal jako představitel iniciativy Islám v ČR nechceme a též jako předseda Bloku proti Islámu, jenž byl v květnu 2016 nahrazen Iniciativou Martina Konvičky.

Tady vládne smrt, řekl mi hlas, když jsem byla v Osvětimi, přežila jsem díky prstýnku, říká Fantlová

Tady vládne smrt, řekl mi hlas, když jsem byla v Osvětimi, přežila jsem díky prstýnku, říká Fantlová

Z okna jsem se dívala na vlnu německých vojáků, vypadali jako černí mravenci, o okupaci jsme nic nevěděli, říká Zdenka Fantlová, která přežila vyhlazovací koncentrační tábory a napsala o tom knihu Klid je síla, řek tatínek. Dodává, že když byla v Osvětimi, nevěděla, že tam jsou vyvražďováni Židé, byla prý pořád ve střehu, co se bude dít dál. S dívkami v táboře si navzájem dodávaly sílu, vůbec si nepřipouštěly, že by tam mohly umřít, ona sama si jako oběť údajně nikdy nepřipadala. Zdůrazňuje, že neustále měla tři nepřátele – hlad, zimu a žízeň. Koncentrační tábory přežila podle ní jenom proto, že byla zamilovaná.

V Německu soudí zdravotníka z Osvětimi. Viní ho z podílu na smrti 3681 lidí

V Neubrandenburgu na severu Německa začal soud s 95letým zdravotníkem Hubertem Zafkem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Zafke se podle státního zastupitelství podílel na smrti minimálně 3681 lidí v plynových komorách. Obhajoba vinu popírá.

Za hákový kříž a říšskou orlici na autě dostal muž podmínku. Chtěl jsem nacismus ponížit, hájil se

Řidiče, který si na zadní sklo svého BMW nalepil říšskou orlici s hákovým křížem, soud potrestal podmínkou. Muž se hájil tím, že nacistické symboly přelepil značkou svého auta, a tím dával najevo ponížení nacistických myšlenek; vyjádřil také odpor k totalitnímu režimu. Soud ale jeho tvrzení neuvěřil.

Po stopách faráře Toufara s mobilem v ruce. Historici chtějí v mladých probudit zájem o dějiny

S mobilním telefonem v ruce se nechytají jenom pokémoni. Díky aktualizované aplikaci Místa Paměti národa se lze vydat po stopách atentátu na Heydricha nebo navštívit místa spojená s životem a smrtí faráře Toufara. V mobilním průvodci je uloženo více než 1000 příběhů na téměř 850 místech.

Německo chce za nacistické zločiny stíhat dalších osm lidí, včetně písařek z koncentráku

Němečtí vyšetřovatelé zahájili kroky k trestnímu stíhání dalších osmi lidí za podíl na nacistických válečných zločinech. Záležitostí se nyní začne zabývat státní zastupitelství, které rozhodne, zda proti čtyřem mužům a čtyřem ženám narozeným mezi lety 1918 a 1927 vznese obžalobu. Všichni sloužili v nacistickém koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku, uvedla DPA. Čtveřice mužů tam pracovala jako strážci, ženy byly telefonistky a písařky. Podle vyšetřovatelů všichni pomohli svou činností k vraždě tisíců lidí. V posledních letech německé soudy rozhodly, že je možné stíhat i ty, kdo se na nacistickém vraždění osobně nepodíleli, ale svou činností pomáhali udržet celou mašinérii v chodu.

Papež František na Světových dnech mládeže v Polsku

Dnešní utrpení ve světě se neliší od toho v koncentračních táborech, řekl papež František

Papež František se při setkání s poutníky ve Vatikánu ohlédl za svou červencovou návštěvou Osvětimi a Březinky. Současný svět je podle něj stejně nakažený krutostí, násilím a utrpením, pouze jsou méně koncentrované.

Recenze: Hitlerův Mnichov aneb jak se z Atén na Isaře stala bašta stupidity a naopak

Bavorská metropole na řece Isar je v České republice vnímána v naprosté většině případů skrze stereotypy. Tedy jako město Oktoberfestu, domov Bayernu Mnichov a pochopitelně coby synonymum zrady a fráze „o nás bez nás“. Kniha amerického historika Davida Claye Large, odborníka na německé a rakouské dějiny 20. století, má potenciál tyto stereotypy když ne zcela vyvrátit, tak určitě zpochybnit a nabídnout mnohem plastičtější obraz města, v jehož ulicích se zrodil nacismus. Více v recenzi Borise Hokra.

Německo olympiáda 1936 Berlín Hitler nacismus

Foto: Olympijské kruhy a hákové kříže. Před 80 lety začaly v Berlíně hry, které zneužili nacisté

Propaganda se snažila představit Hitlerovo Německo jako mírumilovnou a zároveň triumfující zemi. Nápisy "Židům vstup zakázán" na čas mizely.