Reklama
Reklama

Moldavsko


Moldavsko - Kišiněv
Moldavsko - Kišiněv
Moldavsko - Kišiněv

Rozvrácené státy: Nejchudší země Evropy "vymírá". Tápe mezi Ruskem a Západem

V porovnání se zeměmi, kterým jsme se v seriálu Rozvrácené státy na Aktuálně.cz dosud věnovali, na tom není Moldavsko zdaleka tak špatně. Dříve patřilo k nejbohatším zemím Sovětského svazu, dnes je považováno za nejchudší v Evropě a splňuje některé znaky nefunkčního státu. Za 30 let samostatné existence zažilo ekonomický úpadek i dvě desítky vlád, svoji státní identitu teprve složitě hledá.

Vlada Plahotniuk, Moldávie, vláda
Vlada Plahotniuk, Moldávie, vláda
Vlada Plahotniuk, Moldávie, vláda

Dvojvládí v Moldavsku končí. Tamní demokraté odcházejí do opozice

Moldavská ústavní krize, která v minulých týdnech zavedla jednu z nejchudších evropských zemí do faktického dvojvládí, se možná blíží svému konci. Demokratická strana kontroverzního oligarchy Vlada Plahotniuka ohlásila odchod do opozice a demisi premiéra Pavla Filipa. Oznámil to v pátek v Kišiněvě místopředseda strany Vladimir Cebotari. Zemi podle něj nejspíš čekají mimořádné parlamentní volby.

Nový prezident Moldavska Igor Dodon
Nový prezident Moldavska Igor Dodon
Nový prezident Moldavska Igor Dodon

Moldavský soud odvolal prezidenta. Nerozpustil parlament, i když podle ústavy musel

Moldavský ústavní soud zbavil úřadu prezidenta Igora Dodona, který odmítl rozpustit parlament, jak mu ukládá ústava. Dodon měl do dnešní půlnoci rozpustit parlament, protože se mu v zákonem stanovené lhůtě od únorových voleb nepodařilo sestavit vládu. Úřadující hlavou státu určil ústavní soud dosavadního premiéra Pavla Filipa. Informovaly o tom agentury Reuters a TASS. Moldavský ústavní soud už v sobotu konstatoval, že prezident Dodon musí nejpozději do půlnoci rozpustit parlament, neboť od jeho ustavující schůze uplynula 90denní lhůta, po níž se nepodařilo sestavit vládu. Dodon to však neudělal. Parlamentní volby v únoru sice vyhráli Dodonovi socialisté, nedokázali ale získat většinu.

Reklama
Boeing 737 MAX
Boeing 737 MAX
Boeing 737 MAX

V Kišiněvě bez povolení přistál řecký boeing, údajně šlo o žert

Na letišti v Kišiněvu bez povolení přistál letoun Boeing 737 řecké společnosti Blue Bird Aviation. Jeho posádka po zadržení vypověděla, že do Moldavska přiletěla "ze žertu, aby se pobavila", uvedla agentura Interfax. Podle ní místní úřady až do objasnění incidentu zakázaly letounu odletět.

Reklama
Rusko - Ukrajina - vojáci
Rusko - Ukrajina - vojáci
Rusko - Ukrajina - vojáci

Ruští diplomaté vyhoštění z Moldavska verbovali v zemi vojáky na Ukrajinu, Kreml to popírá

Pětice ruských diplomatů, kteří byli nedávno vyhoštěni z Moldavska, měla verbovat v zemi vojáky do jednotek proruských separatistů na Donbasu. S odvoláním na moldavské vládní a diplomatické zdroje to uvedla agentura Reuters. Rusko obvinění označilo za pomluvy. Moldavsko diplomaty vyhostilo kvůli napojení na ruskou rozvědku. "Jsou to plané pomluvy, které nejsou podloženy žádnými fakty. Někdo se záměrně snaží rozpoutat vlnu propagandy," uvedl náměstek ruského ministra zahraničí.

Moldavsko - Kišiněv
Moldavsko - Kišiněv
Moldavsko - Kišiněv

Z Kišiněva bylo vyhoštěno pět ruských diplomatů, důvody nejsou známy

Moldavsku vyhostilo v pondělí pět ruských diplomatů, oznámila mluvčí moldavské diplomacie bez uvedení důvodů. Tamní média to dávají do spojitosti s březnovým doporučením moldavského ministerstva zahraničí oficiálním představitelům, aby nevyjížděli do Ruska kvůli údajné provokaci ruských tajných služeb. Moldavský proruský prezident vyhoštění tvrdě kritizuje. "Je zjevné, že s prací ruských diplomatů (vyhoštění) nijak nesouvisí, spíše dokresluje vnitřní situaci v Moldavsku," uvedla mluvčí ruského miniserstva zahraničí.

Volby v Moldavsku
Volby v Moldavsku
Volby v Moldavsku

Moldavský sen o Evropě se rozplývá. Zemi dál trápí skandály politiků i ekonomická nestabilita

Chudé Moldavsko mělo být prvním úspěšným příkladem politiky východního partnerství Evropské unie. Ta s touto postsovětskou republikou ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou uzavřela asociační dohodu a rozběhla řadu dalších projektů. Jenže malé 3,5milionové Moldavsko se dál potácí v politické a ekonomické nestabilitě. A zůstává nejistě rozkročené mezi Evropskou unii a Rusko.

Reklama
Ruská pračka
Ruská pračka
Ruská pračka

Ruské elity vymyslely, jak vyprat miliardy i přes Česko. Vešly lotyšskou branou

Ruské elity a lidé spojení s ruskou Federální a bezpečností službou vypraly peníze prostřednictvím bank v Moldavsku a Lotyšsku. Fiktivní firmy ukládaly peníze v bankách celkem v 96 zemích, včetně Velké Británie, Německa, Spojených států a Česka. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku šly v českém případě peníze hlavně přes PPF Bank a Raiffeisenbank. Nabízíme přehledný souhrn v otázkách a odpovědích.

Rumunsko - protesty
Rumunsko - protesty
Rumunsko - protesty

Protesty v Rumunsku proti vládě, která amnestuje korupci, jen tak neskončí, říká rumunský sociolog

Už třetí týden Rumuni v ulicích Bukurešti a dalších měst v desítkách tisíc protestují pro čerstvé vládě sociálních demokratů. Ta se pokusila vládním nařízením prominout korupci politikům, z níž je mimo jiné obviněn i předseda strany Liviu Dragnea. Hrozí mu už druhý proces a vězení. "Opozice je slabá a předčasné volby nikdo nechce. Lidé ale chtějí, aby vládní strana představila nový tým, který nebude jen zástěrkou těch zkorumpovaných," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sorin Ioiță. Člen nevládní organizace Expert Forum, která kromě jiného monitoruje a zveřejňuje korupční případy rumunských politiků nebo sleduje reformu soudního systému.

Protesty proti rumunské vládě v Bukurešti
Protesty proti rumunské vládě v Bukurešti
Protesty proti rumunské vládě v Bukurešti

Půl milionu Rumunů zůstává v ulicích. Po stažení sporného zákona žádají i demisi vlády, tlak narůstá

Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů rumunská vláda v neděli po masivních demonstracích zrušila. Informuje o tom agentura Reuters. Na protest proti zákonu vyšlo do ulic Bukurešti v neděli přes 300 tisíc lidí, v celém Rumunsku pak půl milionu. Protesty, které nařízení vyvolalo, byly největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989. O plánovaném zrušení nařízení informoval už v sobotu premiér Sorin Grindeanu. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavou reakci také od Evropské komise a prostřednictvím ambasád v Bukurešti i od několika států v čele s USA, Německem a Francií.

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Víno je potravina, ne alkohol. Moldavsko chce podpořit zdravější pití, změní předpisy

Moldavský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, podle kterého má být víno vedeno jako potravina a ne jako alkoholický nápoj. Informoval o tom webový server Bloknot-moldova. Nezávislý poslanec Jon Balan, který návrh předložil, doufá, že obyvatelé tak budou mít motivaci upustit od tvrdého alkoholu, který je v zemi velmi oblíbený, a místo toho konzumovat více vína, které je podle něj zdravější. Zákon má podle jeho slov také podpořit místní vinaře. Odpůrci zákona, mezi nimi například členové komise na ochranu lidských práv, však tvrdí, že zákon způsobí liberalizaci celého trhu s alkoholem a ještě zvětší množství konzumovaného tvrdého alkoholu.

Reklama
Nový prezident Moldavska Igor Dodon
Nový prezident Moldavska Igor Dodon
Nový prezident Moldavska Igor Dodon

Moldavský prezident chce zrušit asociaci s EU, vyhlásí referendum

Nově zvolený moldavský prezident Igor Dodon chce úzce hospodářsky spolupracovat s Ruskem a vyhlásit referendum o zrušení asociační smlouvy s EU. Řekl to v rozhovoru prokremelskému ruskému listu Izvestija. Dodon vyhrál v neděli druhé kolo moldavských voleb, v němž proti němu stála proevropská kandidátka Maia Sanduová. Dodon si je vědom, že jako prezident asociační smlouvu s EU podepsanou v létě 2014 nemůže sám zrušit. "Můžeme ale uspořádat referendum, v němž se lidé vysloví. Jako socialistický politik jsem byl vždy otevřeně pro integraci s Euroasijskou hospodářskou unií," prohlásil Dodon s odkazem na ekonomické společenství několika postsovětských států řízené Moskvou.

Nový prezident Moldavska Igor Dodon
Nový prezident Moldavska Igor Dodon
Nový prezident Moldavska Igor Dodon

Prezidentem Moldavska se stal proruský kandidát Igor Dodon, jeho první cesta povede za Putinem

Novým moldavským prezidentem se stal proruský kandidát Igor Dodon. V druhém kole volby získal bezmála 55 procent hlasů. Na první zahraniční cestu se Dodon chystá do Moskvy, se kterou by rád podepsal dohodu o strategickém partnerství. Podle něj má ujednání zahrnovat ekonomickou, sociální a politickou spolupráci, společný postup k urovnání konfliktu v Podněstří a také právní záruky moldavských pracovních sil v Rusku.

Moldavsko - volby
Moldavsko - volby
Moldavsko - volby

Moldavsko čeká druhé kolo prezidentských voleb, v prvním zvítězil proruský kandidát Igor Dodon

Moldavané v neděli prezidenta v prvních přímých volbách po dvaceti letech nevybrali, rozhodne tak druhé kolo 13. listopadu. To první po sečtení takřka všech hlasů s 48,5 procentem vyhrál proruský kandidát Igor Dodon, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Někdejší ekonomka Světové banky Maia Sanduová, která podporuje směřování země k Západu, skončila druhá se 38,2 procenta hlasů. Volební účast činila necelých 49 procent. Prozatímní výsledky byly dlouho natolik těsné, že nebylo možné s jistotou určit, zda Dodon přece jen nezískal přes 50 procent hlasů. Po sečtení 99,5 procenta hlasovacích lístků již ale bylo zřejmé, že nutný práh pro zvolení v prvním kole nepřekročil.

Moldavsko - Kišiněv
Moldavsko - Kišiněv
Moldavsko - Kišiněv

V Moldavsku protestovali lidé proti vládě. Policie demonstraci rozehnala slzným plynem

Slzným plynem rozháněla moldavská policie v sobotu v hlavním městě Kišiněvu demonstranty, kteří se snažili narušit vojenskou přehlídku uspořádanou v rámci oslav 25. výročí nezávislosti země. Zasáhnout museli strážci zákona proti stoupencům opozice i během projevu prezidenta Nicolae Timoftiho. Při střetech nebyl nikdo zraněn, informovala média. Stovky protestujících se shromáždily nedaleko hlavního náměstí Kišiněva. "Zloději" nebo "Styďte se", ozývalo se z jejich řad, když prezident v doprovodu dalších politiků kladl věnec k památníku knížete Štěpána III. Velikého, moldavského hrdiny z 15. století.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama