Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air oznámila, že od 14. března pozastaví z bezpečnostních důvodů své lety do moldavské metropole Kišiněva. Konkrétně uvádí obavy o bezpečnost v moldavském vzdušném prostoru, informovala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Wizz Air létá z Moldavska do Česka, Maďarska, Británie a Itálie.
V Bruselu se slovy českého premiéra Petra Fialy "psala historie", když lídři členských států oficiálně pozvali válčící Ukrajinu do Evropské unie. Ukrajina a také Moldavsko získaly status kandidátské země a mohou tak začít vyjednávat o vstupu.
Ještě před dvěma lety se zdálo nemožné, že by Moldavsko, jedna z nejchudších zemí Evropy, v jejímž čele stál proruský prezident, podala oficiální žádost o členství v Evropské unii. Nové vedení a hlavně ruská invaze na Ukrajinu ale směřování Moldavska změnila.
Najdeme zde masivní chátrající hotely, zářící prezidentský palác nebo třeba dodnes funkční experimentální kulatý věžák ve tvaru heřmánku. Sovětský brutalismus v Kišiněvě vyrůstá zpoza všudypřítomných stromů. Pojďte se projít centrem moldavského hlavního města, které platí za jednu z nejzelenějších metropolí Evropy.
Moldavské úřady v úterý zadržely bývalého proruského prezidenta Igora Dodona. Stalo se tak v den, kdy pracovníci moldavské bezpečnostní služby a protikorupční agentury pod dohledem prokurátorů provedli v domě bývalé hlavy státu prohlídku kvůli podezření z korupce a vlastizrady. Informovala o tom agentura AFP.
Měli volný pokoj, tak ho nabídli ukrajinské rodině prchající před válkou. Jiní zase svůj podnik naplnili tunami základních potřeb, které si následně rozebralo přes 25 tisíc lidí. Moldavané, obyvatelé jedné z nejchudších zemí Evropy, od začátku ruské invaze nabídli pomoc tisícům uprchlíků. Reportéři Aktuálně.cz s některými z nich mluvili.
Na pár metrech čtverečních mají podle svých slov všechno, co potřebují. Postele, úložný prostor a díky závěsu, který končí několik desítek centimetrů nad zemí, alespoň zdání soukromí. Ukrajinští uprchlíci, kteří odešli do sousedního Moldavska, často zůstávají v ubytovnách jedné z nejchudších zemí Evropy. Reportéři Aktuálně.cz navštívili největší centrum v zemi.
V jedné z nejchudších zemí Evropy zůstalo od začátku invaze více než 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Moldavsko tak v přepočtu na obyvatele přijalo nejvíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou rozpoutanou Ruskem. Jak země situaci zvládá? Reportéři Aktuálně.cz nahlédli do největšího uprchlického centra v zemi.
V dubnu jeden z ruských generálů oznámil, že Moskva chce po dobytí jihu a východu Ukrajiny vytvořit spojnici s Podněstřím, separatistickým regionem na území Moldavska. Začaly tu proto růst obavy, zda se sem nerozšíří válka. "Jedna věc je podporovat Rusko v době míru, druhá je být vtažen do války," říká pro Aktuálně.cz moldavská expertka na bezpečnost ve východní Evropě Victoria Roșaová.
V malé moldavské vesnici Holercani panuje odpolední ticho. Občas projede auto, někdy se mezi domy ozve křik dětí z oploceného fotbalového hřiště. Klid je ale pouhé zdání. Vzpurné Podněstří odtud leží přes řeku jen jeden a půl kilometru. Místní si nyní, v době ruské invaze na Ukrajinu, pamatují na třicet let staré ostřelování z této separatistické prokremelské oblasti.
Od vzpurného Podněstří dělí obyvatele moldavské vesnice Holercani kilometr a půl přes řeku. Místní před třiceti lety těžce zasáhly boje mezi vládou v Kišiněvě a proruskými separatisty. Dnes, v době invaze na Ukrajinu, reportérům Aktuálně.cz popisují své obavy, že by se historie mohla opakovat.
Přes pět milionů lidí uprchlo z Ukrajiny od začátku ruské invaze koncem února. Uvádí to Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Nejvíce lidí odešlo do Polska, Německa a Česka. Přes milion lidí skončilo také v Rusku, často nedobrovolně. Část Ukrajinců se do země vrátila.
Novináři z Běloruska, Moldavska či Slovenska pro Aktuálně.cz popisují šok, který zažili 24. února, když Vladimir Putin vpadl na Ukrajinu. "My to zažili v roce 2008, bolí to dvojnásob," říká gruzínský televizní reportér Georgi Chuchia. Novináři zdůrazňují, že je v krizi důležité přinášet osobní příběhy lidí, aby veřejnost pochopila hrůzy války. Zásadní je také bojovat s ruskými dezinformacemi.
Má hraniční přechody, parlament, vlastní měnu, armádu i fotbalový tým, který hraje na evropských pohárech. Přesto tato země neexistuje. Podněstří, ruskojazyčný úzký pruh na území Moldavska, se v roce 1991 prohlásilo za nezávislé a vedlo kvůli tomu i válku. Jako stát ho ale neuznává ani Rusko. Před tamním parlamentem se přitom tyčí socha Lenina a domy zdobí portréty sovětských hrdinů.
Fotbalisté Dánska si jako druhý tým vybojovali účast na mistrovství světa 2022 v Kataru. Svěřenci trenéra Kaspera Hjulmanda v kvalifikační skupině F porazili Rakousko 1:0 a zvítězili i poosmé bez inkasované branky.
Novináři z investigativního moldavského projektu Rise Moldova tvrdí, že dohledali muže, jehož skutečný cestovní pas posloužil pro vytvoření falešného cestovního dokladu pro jednoho z ruských agentů, kteří jsou důvodně podezřelí ze zosnování výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. S odvoláním na facebookový příspěvek novináře Vladimira Thorika o tom informují ruské servery.
Výběr byl před druhým kolem voleb nového prezidenta Moldavska jasný. Kandidátka opozice Maia Sanduová chce orientaci země na Evropskou unii, dosavadní prezident Viktor Dodon je pro spojenectví s Ruskem.
