Novela zákona reaguje na události ve Vrběticích a Uherském Brodě. Zkrátí platnost zbrojního průkazu, umožní lékařům přístup do registru zbraní a zpřísní pravidla pro nakládání se zbraněmi. Výrazně rozšiřuje také pravomoci policie. Psychotesty zatím povinné nebudou.
Ministerstvo vnitra dostalo od premiéra Bohuslava Sobotky několik úkolů pro boj s terorismem. Například by měla být vytvořena stupnice ohrožení, jakou mají i jiné evropské země. Tu by Sobotka chtěl mít hotovou už na přelomu roku. Sobotka se vyjádřil i k nedávnému průzkumu, podle kterého přibývá počet Čechů, kteří jsou proti přijímání uprchlíků. Výsledek ho nepřekvapil, neboť dotazování probíhalo krátce po útocích v Paříži.
Sobotní dění po sérii teroristických útoků v Paříži jsme sledovali online.
Ministerstvo vnitra neoprávněně vyloučilo firmu ha-vel internet z dvanácti elektronických aukcí. Toto rozhodnutí teď musí zrušit, konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Firma se bránila tím, že služby dodala přesně tak, jak byly specifikovány ve veřejné zakázce.
Čtyřletou zakázku získá stejná firma, která se o systém stará nyní. Vnitro se pro tento postup rozhodlo z důvodů udržení jednotnosti systému, což prý zajistí úspory. Firma NEWPS.CZ vyhrála výběrové řízení na podporu a provoz služeb Czech POINTU před více než dvěma roky v otevřeném výběrovém řízení. Nyní jde o dodatečné služby, které nebyly obsaženy ve smlouvě z roku 2013.
V detenčním zařízení v Drahonicích už čtvrtým dnem hladoví více než třicet uprchlíků. Protestují proti svému věznění a také proti tomu, že jim nikdo nevysvětlil, co se děje a co s nimi bude dál. Podle dobrovolníků už jsou frustrovaní a hladovku chápou jako jedinou možnost, jak svou situaci změnit. "Obavám se, že budou v hladovce pokračovat do krajnosti. Budou se snažit vytvářet nátlak, protože žádný jiný způsob jim v tuto chvíli nezbývá,“ řekl farář Alexandr Flek. Podle ministerstva nejsou hladovky v detencích ničím neobvyklým.
Cizincům, kteří byli v Česku odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky, nebo byli odsouzeni opakovaně, zřejmě bude zrušeno povolení k pobytu. Běženci propuštění z detenčních zařízení budou dostávat 400 korun na vycestování. Počítají s tím novely azylového zákona a zákona o cizincích, které ve středu Senát schválil přes námitky zejména zástupců Strany zelených. Normu nyní dostane k posouzení prezident.
Čtyřicet uprchlíků, kteří v současné době pobývají v detenčním zařízení v Drahonicích, nepřišlo ráno na snídani a zahájilo protestní hladovku. Podle ministerstva vnitra se báli, že budou deportováni do země, odkud přišli. Rozhodli se tak poté, co Česko v úterý vrátilo čtyři desítky cizinců z Drahonic na základě takzvaných dublinských nařízení do členské země EU, kde předtím požádali o azyl. Někteří uprchlíci v hladovce pokračují. Během dne se stupňovaly protesty, tři muži se pořezali.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier v rozhovoru ocenil, že se podmínky v uprchlických táborech zlepšily. Dodal ale, že nechápe, proč je vůbec nutné uprchlíky zavírat, když je po pár týdnech stejně musí úřady pustit. Podle něj by migranti klidně po dobu řízení o vyhoštění mohli bydlet na ubytovně.
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby příští rok měla na starosti začleňování azylantů křesťanská Charita ČR. Na další léta by úřad vypsal výběrové řízení. Ostatním neziskovkám se ale výběr Charity nelíbí. Ministerstvo podle nich vůbec nezkoumalo, kdo by integraci cizinců zvládal nejlépe.
Ministerstvo vnitra koupí vakcíny na očkování proti hepatitidě za 14 milionů korun. V souvislosti s migrační vlnou musí jeho zdravotnické zařízení urychleně jednorázově naočkovat proti virovým hepatitidám 4482 policistů, pracovníků odborů azylové a migrační politiky či zaměstnance správy uprchlických zařízení.
Lidská práva? K doptání u kolegy Dienstbiera, já dělám svou vnitráckou práci.
Česko vyhostí afghánskou rodinu s nezletilými dětmi, která je v táboře v Bělé na Mladoboleslavsku. Kvůli špatným podmínkám ho Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval k jejímu přemístění. Podle ministerstva vnitra nejde o reakci na rozhodnutí tohoto soudu. Soud zároveň vyzval českou vládu, aby mu do dvou týdnů dodala veškeré informace a dokumenty týkající se podmínek v uprchlickém centru v Bělé v době, kdy tam rodina byla umístěna. Soud zajímá především kapacita zařízení, počet umístěných osob, hygienické podmínky a životní podmínky pro děti.
Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že Česko pomůže 152 iráckým křesťanům. Podle Nadačního fondu Generace 21 jim v zemi hrozí pronásledování. Nadační fond má prý připraveny prostředky na jejich převoz z Iráku i na zajištění pobytu v Česku. Problém je ale právní status těchto Iráčanů. Formálně totiž nejde o uprchlíky, kteří utekli do jiného státu.
Mnohem snadnější a bezplatný přístup k zákonům si slibuje vláda od zavedení elektronické Sbírky zákonů. Podle materiálu, který v pondělí prošel vládou, by měla fungovat od roku 2019. Změna za více než půl miliardy korun by měla přinést i propojení s databází evropského práva. Ministerstvo vnitra, které novelu připravilo a celý proces bude mít na starosti, si od toho slibuje větší transparentnost legislativního procesu, a tím i snížení rizika korupce.
Ombudsmanka Anna Šabatová kritizuje podmínky panující v detenčním táboře pro migranty v Bělé-Jezové. Sešla se i s ministrem vnitra Milanem Chovancem. "Zařízení není kvalitně vedeno. Ministr přislíbil, že se situace zlepší," říká ombudsmanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě Chovanec přitom tvrdí, že zařízení v Bělé je vhodné pro rodiny s dětmi a že podmínky tam "byly vždy humánní". Jen několik dní po Šabatové kritizoval Česko kvůli uprchlíkům i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ve čtvrtek uvedl, že Česká republika systematicky porušuje lidská práva migrantů.
Česko vrací zpět jen 13 procent nelegálních migrantů, průměr zemí Evropské unie je přitom 39 procent. Evropská komise žádá podle Českého rozhlasu vysvětlení. Zároveň chce po ministerstvu vnitra, aby do měsíce předložilo seznam opatření, kterými chce situaci zlepšit. Podle EK je totiž vracení lidí, kteří jsou v zemích Unie nelegálně, "klíčové pro snížení nelegální migrace". Podle ministra vnitra Milana Chovance však Brusel "míchá hrušky s jablky".
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zareagoval dopisem na kritiku veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, podle níž mají běženci v detenčním zařízení v Bělé-Jezové horší podmínky než čeští vězni. Chovanec se brání, že při návštěvě ombudsmanky šlo kvůli mimořádnému náporu příchozích jen o dočasné omezení standardů zařízení.
Za prvních devět měsíců roku policie v Česku zadržela 7201 migrantů. Letošní číslo už překonalo počet zadržených za celý minulý rok, kdy šlo o méně než pět tisíc běženců. Policie odhalila také celkem 150 převaděčů, většina byli řidiči převážející občany Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Kosova. Téměř čtyřnásobně se zvýšil i počet žadatelů o azyl. Syrských občanů, kteří chtějí v Česku zůstat, je ale zatím jen o 11 více než před rokem.
Mediální skupina Mafra se musí omluvit exministrovi vnitra Ivanu Langrovi (ODS) za to, že ho v článcích Mladé fronty Dnes a serveru iDNES.cz spojila s kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem a organizovaným zločinem kolem něho. Exministr se svou žalobou uspěl jen částečně, napadl i další údajně lživá tvrzení. Langera i jeho známého Ivana Kyselého, který v článcích Mafry také figuroval, v úterý podle některých médií zadržela policie v souvislosti se solární elektrárnou Ševětín.
