Na policejní služebně v Ústí nad Labem skončilo šestnáct uprchlíků, kteří se z Brna rozhodli odejít do Německa. Uprchlíci patří k těm, které do Česka přivezl Nadační fond Generace 21. Uprchlíci si ve čtvrtek vyzvedli pasy na ministerstvu vnitra a požádali o ukončení statusu azylanta. V pátek ale o azyl v České republice znovu požádali. Řidiče, kteří je převáželi, podezřívá policie z převaděčství.
Česká pošta svým zaměstnancům plesy kvůli úsporám zrušila, přesto zaplatila 700 tisíc za to, že se stane na pár hodin generálním partnerem plesu policejního prezidia. Policejní ples, který pro policii pořádala její servisní organizace Zařízení služeb ministerstva vnitra, přitom stál přibližně 630 tisíc. Ze smluv vyplývá, že 400 tisíc se platilo za techniku a účinkující. Policisty bavila třeba zpěvačka Ewa Farna, jejíž vystoupení stálo 55 tisíc, nebo bavič a imitátor Zdeněk Izer, který si řekl o 35 tisíc korun. Ministerstvo vnitra se o financování bálu bavit nechce.
Česká pošta znovu neuspořádala ples svým zaměstnancům. Na začátku dubna přitom zaplatila 700 tisíc korun bez daně za to, že se mohla stát generálním partnerem plesu policejního prezidia. "Ples pro zaměstnance vedení České pošty zrušilo kvůli úsporám a nyní dalo 700 tisíc plus DPH na policejní ples. Velice podivný způsob úspor," reaguje Miroslav Prokop z odborů České pošty.
Od policejního důstojníka Karla Kadlece, který v úterý v opilosti naboural přes padesát aut na pražských Vinohradech, dává ruce pryč policie i Policejní akademie, na které dělal instruktora. Už rok nevykonává službu. Skončil po jiné své nehodě, kdy loni v lednu nadýchal 1,5 promile. Ministr vnitra Chovanec uvedl, že pokud se pochybení potvrdí, Kadlec okamžitě u policie skončí, navíc bez nároku na výsluhy.
Podle rady vlády pro lidská práva Česká republika ve stávající uprchlické krizi nezajišťuje odpovídající sociální ochranu dětí-cizinců a jejich rodin. Navrhla proto změnu přístupu, která ale na jednání vlády uspěla jen z poloviny.
Pětadvacet iráckých křesťanů, které chce Německo vrátit zpátky do Česka, může odvrátit své vyhoštění do Iráku. Ačkoliv pomoc úřadů dříve odmítli, stále mohou požádat o azyl. Pokud by uprchlíci o mezinárodní ochranu požádali, budou české úřady řešit unikátní situaci, se kterou se možná dosud nesetkaly. Zákon sice zná pojem "opakovaná žádost o azyl", využívá se ale v případech, kdy cizinec napoprvé azyl nezískal.
Kabinet prvně v Česku vyhlásil první stupeň ohrožení terorismem, který symbolizuje žlutý trojúhelník. O riziku informuje ministerstvo vnitra nejdříve na webových stránkách, fyzicky se symbol nikde vyvěšovat nebude. Trojúhelník je reakcí na úterní ranní útoky v Bruselu. V souvislosti s tím bude nasazeno více policistů a vojáků na veřejná místa. Vyloučeno není ani následné zvýšení stupně ohrožení na oranžový trojúhelník. Vyšší už je jen červená barva, která znamená vysoké riziko útoku. Barevnou trojúhelníkovou stupnici ohrožení schválila vláda letos v lednu v reakci na loňské listopadové ataky v Paříži. Dosud ji nemusela využít.
Ministerstvo vnitra zamítlo Úsvitu nový název Úsvit s Blokem proti islámu. Název v kombinaci s programovými tezemi by prý podle ministerstva mohl vzbuzovat přesvědčení, že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů vyznávajících islám. Úsvit i Blok proti islámu se budou proti rozhodnutí bránit soudně.
Dvojjazyčné názvy ulic v českých městech budou moci nově žádat příslušníci národnostních menšin, kteří jsou alespoň pět let členy nějakého spolku. Nadále zůstává nutnost alespoň desetiprocentního zastoupení jiných národností v obci. Dosažení překladu názvů se zatím podařilo jen polské menšině na Těšínsku. Ještě početnějšími jsou u nás menšiny Slováků nebo Ukrajinců, ti však po názvech ve své mateřštině netouží.
Ministr vnitra Milan Chovanec se nehodlá smířit s rozhodnutím soudu, který prohlásil, že šibenice na demonstracích jsou přípustné. Případ se týká loňské demonstrace proti migraci, na kterou přišel muž s maketami oprátek "pro zrádce národa". Podle rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 tím nespáchal ani přestupek. Chovanec už v minulosti uvedl, že kontrolní závěr policistů "legitimizuje šibenice na demonstracích" a on se s tím nehodlá smířit. "Zatím jsem neuspěl a odvolávám se k magistrátu hlavního města, protože si myslím, že toto nepatří do kultury demokracie," řekl Chovanec.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vyrazil do středních Čech s tématem migrace. Postupně by měl navštívit další místa v kraji. Chovanec odmítá, že by jeho výjezd měl souvislost s podzimními krajskými volbami. Nicméně na debatu do Berouna jej doprovodil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, který se letos v říjnu bude snažit svůj post obhájit. Na diskusi s Chovancem dorazilo do berounského hotelu několik desítek lidí, kteří převážně projevovali svůj strach z migrace a odpor k ní.
Muž, který loni v červenci přinesl na demonstraci proti migraci v Praze makety šibenic, nespáchal přestupek. Podle pátečního vydání deníku Právo o tom už na podzim rozhodl úřad městské části Praha 1. Jeho zaměstnanci došli k závěru, že nešlo o úmyslné narušení občanského soužití, ale o nedbalostní jednání. Úřad podle Práva zastává názor, že přestupkem by bylo, kdyby demonstranti u sebe měli věci, jimiž lze někoho zranit. Nebo kdyby z chování účastníků akce vyplývalo, že předmět má sloužit k násilí či pohrůžce násilím. Ministr vnitra Milan Chovanec oznámení prověří, rozhodnutí se mu zdá podivné.
Podle zprávy Bezpečnostní informační služby je Česká republika tranzitní zemí pro lidi, kteří se chtějí přidat k Islámskému státu (IS). Džihádisté cestují přes Prahu, aby se vyhnuli odhalení. Podle premiéra Bohuslava Sobotky ale funguje tranzit i opačným směrem, a to z Blízkého východu přes ČR na západ. Muslimská komunita v ČR je podle mluvčího BIS Jana Šubrta neradikální a nemilitantní, obává se ale vlivu zahraničních islamistů, kteří by mohli některé členy zradikalizovat.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková zůstane ve funkci i po 1. březnu. Její setrvání ve funkci potvrdila vláda poté, co vzala na vědomí stanovisko Legislativní rady vlády (LRV), že předseda ERÚ nespadá pod služební zákon, a nemusí tedy skládat služební slib, což po Vitáskové dříve požadovalo ministerstvo vnitra. Šéfka ERÚ byla minulý týden nepravomocně odsouzena na 8,5 roku vězení za nezákonné vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově.
Legislativní rada vlády zastává názor, že na předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou se služební zákon nevztahuje. Pokud se s tímto stanoviskem ztotožní kabinet, který si stanovisko rady vlády vyžádal, Vitásková podle šéfa rady Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nebude muset k 1. březnu funkci opustit, přestože je nepravomocně odsouzena. Rada měla za úkol posoudit rozdílné postoje ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu.
K soudu se po téměř dvou letech dostává případ šíření Základů tauhídu. Za vydání knihy údajně šířící rasismus žalobce poslal před soud bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku, který je podezřelý ze zločinu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Autor knihy Bilala Philips nesmí do některých západních zemí a kniha je navíc v mnoha státech zakázaná. Sáňka se brání tím, že měl údajně na starosti pouze administrativu. Hrozí mu až desetileté vězení.
Česká republika by do konce roku 2017 podle přerozdělovacích migračních kvót měla přijmout více než dva a půl tisíce uprchlíků. Ministerstvo vnitra informovalo, že už se jedná o prvních třiceti migrantech, kteří do Evropy přišli přes Řecko a Itálii. Česko dlouhodobě zastává názor, že přesídlování uprchlíků začne fungovat až po spuštění hotspotů, což jsou registrační centra pro uprchlíky rozmístěná v Itálii a Řecku.
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
Převlékli se policisté za neonacisty? Provokovali levicové aktivisty? Házeli na ně kameny? Ministr Chovanec nařídil věc vyšetřit.
Sedmi regionálním stranám a hnutím Nejvyšší správní soud pozastavil činnost. Soud tak vyhověl návrhům vlády. Odůvodnění zatím nezveřejnil, podnětem pro pozastavení činnosti ale nejčastěji bývají nedodané výroční finanční zprávy. Všechny registrované strany a hnutí musejí v Česku podle zákona každoročně předkládat sněmovně finanční zprávy. Pokud strana zprávu nedodá nebo ji předloží v nepořádku, může ministerstvo vnitra požádat vládu, aby u Nejvyššího správního soudu navrhla pozastavení činnosti. Pokud nedostatky nenapraví, podá vláda další návrh, tentokrát již na rozpuštění strany.
