Svoboda médií ve střední Evropě se zhoršuje, myslí si většina obyvatel zemí visegrádské čtyřky (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska). Česko má v rámci skupiny největší zastoupení lidí, kteří odmítají zásahy státu či vlastníků do fungování médií. Zároveň Češi nejčastěji vidí svá média jako svobodná. Vychází to z průzkumu agentury Median.
Vláda Petra Fialy chce provést zásadní reformu volby kontrolních orgánů České televize a Českého rozhlasu. Nově by členy jejich rad volily Poslanecká sněmovna i Senát, dosud tak činí jen poslanci. Kabinet však projednávání novely příslušného zákona přerušil. Podle zjištění Aktuálně.cz za to mohly výtky vládních legislativců, kteří upozornili na protiústavnost předlohy.
Nové české drama Promlčeno se dotýká porevolučních podvodů i parazitování médií na lidském neštěstí. Režisér Robert Sedláček svůj film popisuje jako příběh, ve kterém je spravedlnosti učiněno za dost, ale nikdo z něj nevyjde šťastný. V rozhovoru vysvětluje, proč je rád, že už se neživí novinařinou, jak očima skeptického realisty vnímal dobu covidu i jakou budoucnost předpovídá kinematografii.
Zdravotní sestra Věra Marešová dostane od státu celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, ve kterém čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Ve středu o tom pravomocně rozhodl odvolací soud. Odškodnění značně převyšuje běžně přiznávané částky. Osvobozená žena, kterou některá média přezdívala "sestra smrt", žádala celkem pět milionů.
Součástí informační války vedené Ruskem je Česko podle 52 procent jejích obyvatel, na Slovensku se tak vyjádřilo 40 procent lidí. Zablokování dezinformačních webů v době ohrožení státu schvaluje 41 procent Čechů. Zhruba pětina považuje tento postup za sporný a stejné množství za nepřijatelný. Ukázal to průzkum agentury Ipsos pro výzkumné konsorcium Central European Digital Media Observatory.
Brazilskému deníku Folha de São Paulo se přihodil omyl, který je noční můrou snad všech redakcí. Na svém webu nedopatřením vydal předpřipravený nekrolog královny Alžběty II. Milionům jihoamerických čtenářů tak na chvíli zatrnulo, že britská panovnice, která brzy oslaví 96. narozeniny, zesnula.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu Česko pozastavilo platnost některých domén dezinformačních webů, které v zemi šířily ruskou propagandu. Ta se však v reakci na to přesunula na sociální sítě, zejména do aplikace Telegram. Šíří se hlavně protiuprchlické narativy, na kterých se podílí i hnutí SPD. Podle expertů ruské vlivové operace v Česku trvají kvůli lidem napojeným na Ruský dům v Praze.
„Řada mých přátel a kamarádů z Ruska utekla, neodcházejí ale jen ti pronásledovaní. Spoustě z nich je válka ukradená, chtějí prostě jen odejít tam, kde se jim bude žít lépe,” říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Rusko v 90. letech bylo velmi chudé, ale bouřlivé a s velkou mírou svobod. Dnes je trestné i to, že vyjdete na ulici s bílým papírem,” dodává.
Říkejme tomu předtucha. V pondělí 21. února se reportér Martin Novák z Aktuálně.cz sbalil a vydal do Kyjeva. Mluvil s lidmi a navštívil místa, která se chystala na ruskou vojenskou hrozbu. Ve čtvrtek ho probudily výbuchy a sirény, invaze na Ukrajinu začala. V Černihivu severně od hlavního města byl jen pár hodin před útokem, jako zkušený válečný reportér. Pak se vydal na komplikovanou cestu domů.
Média po celém světě i novináři na sociálních sítích komentují cestu premiérů Česka, Polska a Slovinska na Ukrajinu, které svou návštěvou chtějí politici vyjádřit podporu. Zatímco evropská média často už v titulku jmenují všechny tři země, severoamerické deníky je souhrnně označují jako "evropské lídry". Většina textů se o iniciativě vyjadřuje pochvalně, zaznívá ale i kritika nebezpečnosti cesty
Marina Ovsjanniková už od studií na vysoké škole pracovala pro ruské státní televize. V pondělí večer ale během večerních zpráv vběhla s transparentem odsuzujícím válku za moderátorku během živého vysílání. Záběry ze studia byly během pár vteřin přerušeny reportáží a novinářku odvedla policie. Před protestem ale zveřejnila osobní vzkaz, v němž svůj čin vysvětluje.
Život amerického reportéra a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie i ministerstva vnitra vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý Američan Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu.
Novináři z Běloruska, Moldavska či Slovenska pro Aktuálně.cz popisují šok, který zažili 24. února, když Vladimir Putin vpadl na Ukrajinu. "My to zažili v roce 2008, bolí to dvojnásob," říká gruzínský televizní reportér Georgi Chuchia. Novináři zdůrazňují, že je v krizi důležité přinášet osobní příběhy lidí, aby veřejnost pochopila hrůzy války. Zásadní je také bojovat s ruskými dezinformacemi.
