„Moje prezidentská kandidatura byla jen hra na Twitteru. Politice bych se věnovat nechtěla. Musíte v ní dělat obrovské kompromisy a jsou situace, kdy bych je dělat neuměla. Rozumím tomu, že se ženám do politiky nechce,” říká moderátorka Světlana Witowská, která po 20 letech opouští Českou televizi a míří do Aktuálně.cz.
Ačkoliv počet českých dezinformačních webových stránek za rok 2021 klesl o více než desetinu, počet zveřejněných nepravdivých nebo zkreslených textů se zvýšil. Uvádí to zpráva projektu Česko v datech. Současně s tím klesá podíl Čechů, kteří dokážou dezinformace rozpoznat, a také jejich důvěra v seriózní média. Autoři projektu doporučují rozšíření mediální výchovy ve školách.
„Plán máme zpracovaný, ale je to věc politické vůle. A já tu nejsem od toho, abych vůli vlády komentoval. Přijetí norem trvá dlouho,” odpovídá vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma na otázku, zda už vláda ví, jak bude vypadat její ohlášený boj s dezinformátory. Od března je výsledkem Klímovy práce vznik Centra strategické komunikace, jehož tým ale stále není kompletní.
Televizní přenosy z pohřbu zesnulé britské královny Alžběty II. se zařadí k nejsledovanějším vysíláním v britských dějinách. Zatímco vydavatelé novin a časopisů vydělali na rekordním prodeji tiskovin s touto tematikou, pro televize bude tento týden znamenat zejména velké vypětí a finanční ztráty, píše The Guardian.
Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů.
Začátek soudu v dotační kauze Čapí hnízdo, ve které čelí obžalobě bývalý český premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová, zaznamenala řada velkých světových médií. Obsáhlý článek mu věnoval například britský list The Guardian, podle nějž by případ mohl mít výrazný dopad na českou politickou scénu.
Moskevský soud vyhověl žádosti ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor a označil za neplatnou licenci opozičního listu Novaja gazeta, oznámila agentura TASS. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet a ukončily i publikace článků na svém webu.
Zprávy o vlnách veder v médiích mnohdy doprovázejí fotografie šťastných lidí u bazénu. Takový vizuální doprovod ale podle zakladatele projektu Fakta o klimatu Ondráše Přibyly může jen napomáhat k nesprávnému pochopení projevů klimatické změny u veřejnosti. "Fotky lidí, kteří jsou z vedra unavení a omývají si hlavu, mohou komunikovat vlnu veder mnohem lépe," uvádí pro Aktuálně.cz.
Březnový protest novinářky Mariny Ovsjannikovové, která v živém vysílání zpravodajského pořadu Vremja Prvního kanálu vystoupila s transparentem proti válce na Ukrajině, by se nyní už odehrát nemohl. Kremelský režim postupně utáhl šrouby a televizní reportéry daleko pečlivěji kontroluje.
Stále více náctiletých čtenářů v Británii odvrací pohled od tradičních médií. Novinky mladí lidé čerpají ze sociálních sítí, tvrdí to studie tamního vládního úřadu pro regulaci sdělovacích prostředků Ofcom.
Obyčejní Rusové je označují jako "peníze na rakev". Kremelský propagandista Dmitrij Kiseljov ve svém nedělním pořadu ve státní televizi odvysílal reportáž o rodině, která si za odškodné za padlého syna koupila auto značky Lada.
Na Úřadu vlády vzniká oddělení strategické komunikace, po boku vládního zmocněnce pro dezinformace Michala Klímy nově pracuje analytik Dominik Presl. Odpovídat bude za boj s dezinformacemi, ten se teď podle něj však na nějaký čas upozadí. „Soustředíme se hlavně na budování systému komunikace, po tom experti volají několik let. To, že tady jsem, je ukazatelem, že se věci daly do pohybu,“ říká.
Odbory České televize ve čtvrtek vyhlásily stávkovou pohotovost. Chtějí tím vyjádřit nesouhlas s návrhem úsporných opatření, který na konci května oznámil generální ředitel Petr Dvořák. Do roku 2024 má televize například zrušit 250 pracovních míst. "Stávkovou pohotovostí apelujeme na vedení ČT a na Radu ČT a požadujeme okamžité zahájení jednání s politickou reprezentací o financování ČT," uvádějí.
Za nejdůvěryhodnější považují Češi veřejnoprávní média, do první pětice se dostaly i dva tituly vydavatelství Economia - Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. Celkově je ale důvěra v média v Česku nízká, vyjadřuje ji třetina lidí. Vyplývá to ze studie Reuters Institute Digital News Report.
Proruská dezinformační scéna v Česku se po výraznější aktivitě se začátkem války na Ukrajině opět vrací do stavu před invazí, míní politolog Miloš Gregor. "Máme tu tak do 10 procent skalních příznivců, kteří by mávali ruskou vlajkou, i kdyby přijela okupační vojska do Česka, a poté dalších 10 až 15 procent lidí, kteří jsou váhaví, ale ruskou propagandou se nechají zlákat," uvádí pro Aktuálně.cz.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevily případy učitelů šířících proruské dezinformace. Podle výzkumů věří dezinformacím deset procent českých kantorů. Expert na vzdělávání ze skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous říká, že jsou učitelé špatně vybíráni. Je prý nutné vybavit je informační gramotností. Dodává, že zatím vláda v praxi neučinila kroky, které by dezinformace řešily.
V boji s dezinformacemi je Česko oproti jiným zemím pozadu. Vláda chce do konce června připravit zákon určující podmínky, za kterých bude možné propagandistické weby vypnout. Řešení však právníci a experti oslovení Aktuálně.cz nevidí pouze v nástrojích na blokaci obsahu, stát by se podle nich měl soustředit také na posilování kritického myšlení nebo mediální výchovu.
Z ruských zpravodajských webů, a to včetně těch, které byly dříve spíše opoziční, se již kompletně vytratila jakákoliv kritika, uvádí Josef Pazderka, šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku. Z tamních internetových médií v poslední době vymizely sebemenší pochybnosti o narativu Kremlu. "Naopak se zvýrazňuje, že pokud to někdo dělá, tak je zrádce vlasti," komentuje Pazderka.
Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost Česka. Většina pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce lidé, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se uskutečnil na přelomu března a dubna.
Petr Hájek podle zpravodajců operuje ve prospěch Rusů. Bývalý mluvčí Václava Klause stojí za vydavatelstvím, které i na šíření myšlenek proruských dezinformátorů prodělalo 15 milionů korun. Peníze podle zjištění Aktuálně.cz a HN investovala Běloruska, která tvrdí, že si to nepamatuje, a tají jejich původ. Druhým Hájkovým partnerem byl vydavatel, který navštěvoval krycí středisko ruských špionů.
