NASA možná drží nejslibnější stopu dávného života na Marsu, jakou kdy našla. Rover Perseverance odebral z podivně skvrnité horniny vzorek, jehož chemické znaky mohou souviset s činností dávných mikrobů. Jenže odpověď na jednu z největších otázek lidstva teď leží miliony kilometrů od Země – zavřená v malé trubičce, pro kterou zatím nemá NASA jistý způsob návratu.
Existoval na Marsu život, nebo ne? Pro život je nejdůležitější jedna podmínka: voda. Vědci teď v kráteru Jezero našli překvapivé zjištění: voda tu kdysi byla, a dokonce třikrát. Nejdřív vyvěrala na povrch, pak tu stálo jezero a nakonec se tu proháněla ještě horká voda, která tu otiskla další chemickou stopu. Co to znamená pro všechny dosavadní objevy na Marsu?
Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
Na první pohled obyčejný snímek z Marsu ukrývá podivný tmavý objekt. Připomíná bytost s mohutným tělem a tenkými nohami, která se na záběru objevila zničehonic – na fotografii pořízené jen několik sekund předtím totiž není. S mimozemským životem ale nemusí mít podivný útvar nic společného. Vysvětlení může být mnohem prostší – a ukrývá se přímo v samotném snímku.
Dvacet let stará data z Marsu skrývala objev, kterého si nikdo nevšiml. Vědci až díky nové analýze archivních dat z roveru Spirit objevili důkazy, že kapalná voda mohla být na Marsu mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Rudá planeta se na chvíli proměnila v kosmické divadlo. Sonda Psyche během květnového průletu kolem Marsu pořídila sérii záběrů, které ukazují planetu v neobvyklé podobě - od tenkého zářícího srpku obklopeného atmosférou až po detailní pohled na krátery, ledovou čepičku a povrch Marsu. NASA nyní z těchto snímků vytvořila působivé časosběrné video.
Rover Curiosity objevil na povrchu Rudé planety podivný útvar připomínající obří včelí plástev. Pravidelné mnohoúhelníky pokrývají krajinu jako dlažba a vědci zatím netuší, jak přesně vznikly. K záhadě navíc přibyla další – mezi útvary leží tmavé kameny, které mohou pocházet z vesmíru.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Rover Perseverance zveřejnil další snímek z povrchu Marsu. Nové selfie, které NASA složila z 61 samostatných fotografií, zachycuje vozítko na západním okraji kráteru Jezero v oblasti nazývané Lac de Charmes. Vedle působivé scenérie ale přináší hlavně něco podstatnějšího: pohled do jedné z geologicky nejstarších částí planety, kterou se zatím podařilo prozkoumat.
Dvě vozítka NASA, Curiosity a Perseverance, ukazují Mars ze dvou zcela odlišných perspektiv. Nové 360° panoramatické snímky, které oba stroje pořídily, doplňují mozaiku toho, jak se planeta vyvíjela a jakou roli v její historii hrála voda.
Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Na první pohled to vypadá jako nenápadný softwarový upgrade. Ve skutečnosti jde ale o technologický skok, který může změnit způsob, jakým lidstvo zkoumá cizí světy. Vozítko Perseverance získalo schopnost určovat svou přesnou polohu na Marsu bez pomoci lidí na Zemi – něco jako vlastní „GPS“ na rudé planetě.
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Raketa Starship od SpaceX, která má za sebou úspěšný 11. let, odstartovala v úterý z Texasu, otestovala nové technologie a přistála v Indickém oceánu. Poslední testovací mise před spuštěním vylepšené verze rakety otevírá znovu cestu na Měsíc i na Muskův vytoužený Mars. Závod o vesmírnou budoucnost mezi USA a Čínou se tak posouvá na další úroveň.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Představte si, že na 378 dní opustíte rodinu, přátele i čerstvý vzduch a necháte se dobrovolně zavřít do prostoru o velikosti zhruba 158 metrů čtverečních. Přesně to už v říjnu čeká čtyři dobrovolníky NASA v rámci mise CHAPEA, která mí simulovat život na Marsu.
Vzorek, který získalo vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature.
Raketa Starship od SpaceX zvládla svůj dosud nejúspěšnější let, poprvé vypustila makety satelitů Starlink a otestovala novou generaci tepelného štítu pro návrat z kosmu. Mise znamená obrat po sérii nezdarů a posunula Muskův projekt blíže k zásadnímu cíli, dopravit astronauty na Měsíc a v budoucnu i otevřít cestu k osídlení Marsu.
