V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.
V Maďarsku se blíží parlamentní volby, které jsou naplánované na příští rok. A spolu s tím krajně pravicová strana Jobbik mírní svůj slovník. Ustupuje například od antisemitských hesel, aby tím nalákala více voličů. Šéf strany Gábor Vona taky uvedl, že jeho partaj je "absolutně oddána" členství Maďarska v Evropské unii. Dříve byl přitom její program euroskeptický.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska se necítí jako občané politického Západu. Příslušníky Západu se cítí jen 33 % Čechů, 39% Maďarů a jen 21 % Slováků. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends, zveřejněného na konferenci Globsec v Bratislavě. Do velké míry je to i vliv propagandy a nejistoty plynoucí ze sociálních médií. "Neměli bychom si nechat našimi nepřáteli diktovat témata, která stav západní civilizace vykreslují jako obraz zkázy," řekl v projevu při zahájení konference slovenský prezident Andrej Kiska.
Europoslanci se shodli, že vzhledem k současnému stavu právního státu v Maďarsku hrozí "jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot" zakotvených v evropských smlouvách, a musí tak podle nich být zahájeno sankční řízení. Maďarsko by na jeho konci v nejzazším případě mohlo teoreticky přijít o hlasovací právo při schůzkách členských zemí. Poslanci Evropského parlamentu kritizovali kromě sporného zákonu o vysokých školách také zadržování migrantů. Parlament v usnesení vyzval Evropskou komisi, aby důkladně prověřila situaci v Maďarsku a aby podpořila maďarskou vládu v hledání nápravy kritizovaných opatření.
Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.
Nejděsivější je, jak rychle se demokracie může zhroutit, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Václav Štětka, sociolog médií z britské Loughborough University. Zásahy vrcholných českých politiků do médií dává do kontextu s vývojem v celé střední Evropě.
Vážná dopravní nehoda si v pondělí odpoledne v centru Budapešti vyžádala nejméně jeden lidský život a deset zraněných, z nichž jsou přinejmenším dva v ohrožení života. Při srážce dvou vozidel se jedno odrazilo a smetlo skupinu lidí stojících na trolejbusové zastávce. Neštěstí podle svědka zavinil bílý mercedes, který projel na červenou, málem přitom srazil chodce na přechodu a poté se srazil s jiným autem. To náraz odmrštil na zastávku trolejbusu. Mluvčí úřadu pro mimořádné situace sdělil, že o život přišel 23letý muž čekající na zastávce. Svědek portálu borsonline.hu řekl, že řidič mercedesu po nárazu vystoupil, vůbec se nezajímal o lidi ležící na zemi a jen ze svého vozu setřel krev.
Známý německý neonacista Horst Mahler, odsouzený ve vlasti za popírání holocaustu, údajně uprchl před trestem do Maďarska, kde požádal o azyl. Oznámila to agentura AP s odvoláním na německý list Mitteldeutsche Zeitung, který zveřejnil dopis od Mahlera. Ten tvrdí, že požádal "vůdce maďarského národa Viktora Orbána", aby mu poskytl "azyl před politickým pronásledováním". Mahler si odpykával desetiletý trest za popírání masového vyvražďování Židů za druhé světové války a za antisemitské podněcování. Před dvěma lety mu soud povolil vězení opustit kvůli vážné nemoci. Měl nařízeno vrátit se do věznice ke konci loňského roku, což ale neučinil.
Německý investigativní novinář Robin Alexander zmapoval pozadí uprchlické krize – rozhodování německé kancléřky Angely Merkelové i ty nejdůležitější okamžiky v následném dění. Jeho kniha Die Getriebenen se stala ve Spolkové republice bestsellerem. "Německá vláda nikdy neměla v plánu nechat hranice zcela otevřené pro všechny," vysvětluje Alexander v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Merkelová na podzim usiluje o znovuzvolení kancléřkou a průzkumy jí dávají velkou šanci počtvrté zvítězit. Jak se jí celoněmecké volby vydaří, nastíní už tuto neděli zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku.
Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.
Maďarská prokuratura ve čtvrtek obžalovala 11 osob v souvislosti s předloňským případem úmrtí 71 migrantů v chladírenském voze. Čtyři členy bulharsko-afghánského gangu viní z vraždy a požaduje pro ně doživotní odnětí svobody, zbytek chce vyhostit či poslat do vězení, uvedla agentura Reuters. Obžalovaní byli členy pašerácké sítě, která na ilegálním transportu lidí vydělala miliony korun. Více než sedm desítek udušených lidí (včetně čtyř dětí) objevila předloni v srpnu rakouská policie v opuštěném vozidle nedaleko hranic s Maďarskem.
Maďarsko dokončilo stavbu plotu, který má zabránit přílivu ilegálních migrantů do země. Na hranici se Srbskem je už hotová i druhá řada tohoto oplotění, dlouhá je 155 kilometrů a dosahuje výšky tří metrů. Oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. První linie bariéry vznikla už na podzim v roce 2015 kvůli tehdejší uprchlické vlně. Evropská komise Maďarsko za jeho protiimigrační rétoriku dlouhodobě kritizuje.
Maďarsku hrozí, že kvůli zákonu o vysokých školách skončí až před soudem EU. Evropská komise totiž zahájila se zemí formální řízení. Maďarsko dostalo měsíc na to, aby svůj nový zákon o vysokých školách vysvětlilo. Podle Bruselu není v souladu s pravidly a svobodami v Evropské unii. Míří prý čistě na Středoevropskou univerzitu, která působí v Budapešti. Tu financuje americký miliardář George Soros.
Evropská komise se bude už podruhé tento měsíc zabývat vývojem v Maďarsku, a to hlavně kvůli spornému zákonu o vysokých školách. Ten podle kritiků cíleně míří na Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou spoluzakládal americký miliardář George Soros. Komise velmi pravděpodobně Budapešť formálně upozorní, že zákon o vysokých školách není v souladu s unijním právem. Maďarský premiér Viktor Orbán proto osloví poslance Evropského parlamentu.
Tisíce Maďarů v sobotu demonstrovaly v Budapešti proti politice premiéra Viktora Orbána, kterou označují za proruskou a protievropskou. Orbán se podle protestujících snaží omezovat demokracii a lidská práva. Na ironických transparentech měli lidé hesla jako "Nepotřebujeme volby" a se smíchem skandovali "Pryč se svobodou tisku". Protestní akci vyvolala hlavně nedávná opatření maďarské vlády, hlavně zákon o vysokých školách. Tisíce Maďarů protestovaly v Budapešti už minulý týden.
Nabídku Andreje Babiše na přestěhování univerzity nebere pan Soros vážně, myslím si, že pan Babiš si neuvědomuje, co skutečně nabízí, univerzita nevzniká tím, že na budovu pověsím, že je to univerzita, říká bývalý rektor Středoevropské univerzity Josef Jařab a dodává, že maďarská vláda jedná nedemokraticky. Vláda maďarského premiéra Orbána prý nepotřebuje hodnoty, které univerzita nabízí. Jde údajně o svobodné myšlení a akademické svobody. Na CEU jsou podle slov Jařaba lidé s otevřenějším hledím, než které Orbán potřebuje. Maďaři se prý stali obětí svého nacionalismu, v který maďarský patriotismus přerostl.
Kolem sta lidí v Praze demonstrovalo na podporu Středoevropské univerzity v Budapešti. Účastníci shromáždění podepisovali dopis premiérovi Viktoru Orbánovi, ve kterém nesouhlasí s omezováním zahraničních vzdělávacích institucí v Maďarsku. Středoevropskou univerzitu založil americký miliardář George Soros, kritik nynější maďarské vlády.
Doufáme, že ústavní soud nový školský zákon, který je diskriminační, zruší, řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Liviu Matei, prorektor Středoevropské univerzity (CEU). Maďarský parlament totiž v úterý přijal zákon, jehož nové podmínky znemožňují CEU v Maďarsku fungovat. Vláda Viktora Orbána tvrdí, že CEU musí splnit právní podmínky jako jakákoliv jiná univerzita. Úprava školského zákona ale cílí na instituci, kterou financuje americký miliardář maďarského původu George Soros, jehož Orbánova vláda považuje za jednoho ze svých nepřátel kvůli podpoře liberální a demokratické společnosti. Podle Mateie univerzita dostala nabídky z mnoha míst na přestěhování.
Čeští turisté, kteří vyrazí letos na dovolenou do Chorvatska, se musí připravit na kolony na hranicích. Už tento pátek vstupuje v platnost přísnější opatření - na jeho základě se budou provádět systematické kontroly všech, kteří odjíždějí nebo přijíždějí do schengenského prostoru. A tedy i občanů Evropské unie. Prvním testem budou Velikonoce, kdy se očekává první velký nápor turistů.
