Maďarskem se šíří kampaň placená vládou, která útočí na miliardáře maďarsko-židovského původu George Sorose. "Nenechme Sorose, aby se smál jako poslední," stojí na plakátech, které se objevily na mnoha místech v zemi. Některé billboardy byly záhy počmárány nadávkami jako "hnusný Žid". Budapešť ve sporu s filantropem navíc získala na první pohled nečekaného spojence - Izrael.
V roce 2015 uprostřed parného léta objevila rakouská policie v odstaveném nákladním automobilu těla 71 udušených uprchlíků. Bylo mezi nimi i několik žen a dětí. Pašerácký gang, který měl převoz migrantů na svědomí, nyní v Maďarsku čelí vysokým trestům. Prokuratura pro některé z nich žádá až doživotní odnětí svobody. Rozsudek by měl padnout do konce roku.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.
Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.
Nevládní organizace v Maďarsku, které dostávají v přepočtu více než 650 tisíc korun ročně ze zahraničí, se musejí prohlásit za "zahraniční". Hlavním cílem je omezit před volbami v roce 2018 vliv organizací, které financuje miliardář George Soros, v nichž vidí vládní Fidesz politickou konkurenci. Maďarský zákon se přímo inspiruje ruským zákonem, který v roce 2012 prakticky znemožnil ruským nevládním organizacím získávat peníze ze zahraničí.
Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.
Maďarsko vydává do Německa uprchlého popírače holokaustu Horsta Mahlera. O vydání 81letého mužerozhodl ve zjednodušeném řízení budapešťský soud na základě evropského zatykače, informovala agentura MTI. Německé úřady nyní mají deset dní na to, aby si ho převzaly. Mahlera zadržela 15. května policie v Šoproni. O dva dny později ho budapešťský městský soud vsadil do vydávací vazby. Mahler se chtěl útěkem vyhnout odpykání zbytku desetiletého trestu za podněcování k národnostní nesnášenlivosti a popírání holokaustu. V létě 2015 mu německá justice přerušila trest s ohledem na špatný zdravotní stav. V dubnu se měl za mříže opět vrátit, ale do vězení nenastoupil a žádal v Maďarsku o politický azyl.
Maďarský ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi z vládnoucí strany Fidesz v pondělí prohlásil, že Budapešť bude usilovat o zrušení Benešových dekretů. Potápi mluvil na jihu země u příležitosti sedmdesátého výročí odsunu etnických Maďarů z území Slovenska.
Podle investora a filantropa George Sorose je pro demokracii nejvíce nebezpečný "mafiánský stát", který slouží jen svým vládcům. Konkrétně to prý hrozí Maďarsku a Polsku. Soros to řekl na Bruselském hospodářském fóru, kde promluvil i o Evropské unii. Ta podle něj potřebuje změnit. Miliardář chce například společnou migrační politiku.
V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.
V Maďarsku se blíží parlamentní volby, které jsou naplánované na příští rok. A spolu s tím krajně pravicová strana Jobbik mírní svůj slovník. Ustupuje například od antisemitských hesel, aby tím nalákala více voličů. Šéf strany Gábor Vona taky uvedl, že jeho partaj je "absolutně oddána" členství Maďarska v Evropské unii. Dříve byl přitom její program euroskeptický.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska se necítí jako občané politického Západu. Příslušníky Západu se cítí jen 33 % Čechů, 39% Maďarů a jen 21 % Slováků. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends, zveřejněného na konferenci Globsec v Bratislavě. Do velké míry je to i vliv propagandy a nejistoty plynoucí ze sociálních médií. "Neměli bychom si nechat našimi nepřáteli diktovat témata, která stav západní civilizace vykreslují jako obraz zkázy," řekl v projevu při zahájení konference slovenský prezident Andrej Kiska.
Europoslanci se shodli, že vzhledem k současnému stavu právního státu v Maďarsku hrozí "jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot" zakotvených v evropských smlouvách, a musí tak podle nich být zahájeno sankční řízení. Maďarsko by na jeho konci v nejzazším případě mohlo teoreticky přijít o hlasovací právo při schůzkách členských zemí. Poslanci Evropského parlamentu kritizovali kromě sporného zákonu o vysokých školách také zadržování migrantů. Parlament v usnesení vyzval Evropskou komisi, aby důkladně prověřila situaci v Maďarsku a aby podpořila maďarskou vládu v hledání nápravy kritizovaných opatření.
Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.
Nejděsivější je, jak rychle se demokracie může zhroutit, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Václav Štětka, sociolog médií z britské Loughborough University. Zásahy vrcholných českých politiků do médií dává do kontextu s vývojem v celé střední Evropě.
Vážná dopravní nehoda si v pondělí odpoledne v centru Budapešti vyžádala nejméně jeden lidský život a deset zraněných, z nichž jsou přinejmenším dva v ohrožení života. Při srážce dvou vozidel se jedno odrazilo a smetlo skupinu lidí stojících na trolejbusové zastávce. Neštěstí podle svědka zavinil bílý mercedes, který projel na červenou, málem přitom srazil chodce na přechodu a poté se srazil s jiným autem. To náraz odmrštil na zastávku trolejbusu. Mluvčí úřadu pro mimořádné situace sdělil, že o život přišel 23letý muž čekající na zastávce. Svědek portálu borsonline.hu řekl, že řidič mercedesu po nárazu vystoupil, vůbec se nezajímal o lidi ležící na zemi a jen ze svého vozu setřel krev.
Známý německý neonacista Horst Mahler, odsouzený ve vlasti za popírání holocaustu, údajně uprchl před trestem do Maďarska, kde požádal o azyl. Oznámila to agentura AP s odvoláním na německý list Mitteldeutsche Zeitung, který zveřejnil dopis od Mahlera. Ten tvrdí, že požádal "vůdce maďarského národa Viktora Orbána", aby mu poskytl "azyl před politickým pronásledováním". Mahler si odpykával desetiletý trest za popírání masového vyvražďování Židů za druhé světové války a za antisemitské podněcování. Před dvěma lety mu soud povolil vězení opustit kvůli vážné nemoci. Měl nařízeno vrátit se do věznice ke konci loňského roku, což ale neučinil.
Německý investigativní novinář Robin Alexander zmapoval pozadí uprchlické krize – rozhodování německé kancléřky Angely Merkelové i ty nejdůležitější okamžiky v následném dění. Jeho kniha Die Getriebenen se stala ve Spolkové republice bestsellerem. "Německá vláda nikdy neměla v plánu nechat hranice zcela otevřené pro všechny," vysvětluje Alexander v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Merkelová na podzim usiluje o znovuzvolení kancléřkou a průzkumy jí dávají velkou šanci počtvrté zvítězit. Jak se jí celoněmecké volby vydaří, nastíní už tuto neděli zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku.
