Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly ve čtvrtek lotyšské ozbrojené síly. Šlo o nejnovější z řady incidentů, kdy se válka Ruska proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí, poznamenala agentura Reuters.
Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
Minulý týden ukrajinské drony útočící na Rusko dopadly tam, kam neměly: na území pobaltských států. V Lotyšsku přitom zasáhly ropný zásobník. Ukázaly se tak chyby v přípravě na nebezpečí hrozící od východního souseda, za které byl odvolán ministr obrany. To způsobilo politickou krizi, kvůli které ve čtvrtek odstoupila lotyšská premiérka Evika Siliňová.
Na začátku týdne hosté Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla debatovali o bezpečnosti východního křídla NATO. Estonsko, Lotyšsko a Litva i kvůli své traumatické historické zkušenosti dramaticky zvyšují výdaje na obranu, zatímco v Česku se závazky k Severoatlantické alianci staly vnitropolitickým bojem a jádrem sporu mezi vládou a prezidentem.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.
Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovala o tom ve středu lotyšská média. Minulý čtvrtek lotyšský parlament - jako první v Evropské unii - odhlasoval odstoupení od úmluvy. Prezident Edgars Rinkévičs ale příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.
Lotyšský parlament ve čtvrtek večer po celodenní debatě rozhodl o odstoupení od takzvané Istanbulské úmluvy. Pobaltská země ji ratifikovala teprve loni. Smlouvu dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států včetně ČR, která ji ale neratifikovala. Lotyšsko je první členskou zemí EU, která od ní odstoupila, předcházela tomu bouřlivá debata a protesty. Pro odstoupení hlasovalo 56 ze 100 poslanců.
"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Tisíce lidí ve středu večer u sídla parlamentu v lotyšském hlavním městě Rize protestovaly proti možnému odstoupení od Istanbulské úmluvy Rady Evropy, jejímž cílem je prevence a potírání domácího násilí a násilí proti ženám. Policie odhadla počet demonstrantů a demonstrantek na pět tisíc.
Lotyšsko plánuje deportovat až 800 ruských občanů, kteří nesplnili podmínky pro získání pobytu a ani po dekádách života v zemi se nenaučili státní jazyk - lotyštinu. Rusové, kterým deportace hrozí, i představitelé Kremlu hned přispěchali s tím, že jde o nacismus, a odsoudili "neonacistickou politiku Rigy".
Od září přešly lotyšské základní školy na výuku místního jazyka - lotyštiny. Dosud totiž mohla ruská menšina - v Lotyšsku je až třetina etnických Rusů - studovat na speciálních školách, po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ovšem vláda změnila pravidla, platit začala právě teď. Nový zákon vyvolává mezi lidmi různé reakce, k podobnému kroku se odhodlalo i sousední Estonsko.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarský kanál "Partizan" obvinila Polsko a pobaltské státy ze spoluviny na přerušení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, a tím nepřímo i na ruské invazi na Ukrajinu, která následovala o několik měsíců později.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
Totožnost čtyř členů komunistické strany, kteří pobývali v Rusku a jež při jejich návratu o víkendu nevpustilo na své území Lotyšsko, sice není známa, avšak z příspěvků na sociálních sítích je patrné, že jedním z nich je předseda okresního výboru komunistů v Nymburce Zdeněk Milata.
Čtyři členy Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) při návratu z výletu do Ruska nevpustili na pozemní hranici do Lotyšska, přes které chtěli jet zpět do Česka. Zatím tak zůstávají v Rusku.
Slunný jih Evropy bojuje s horky, globální oteplování a vhodné odrůdy ovšem posunují pěstování vinné révy na sever. V budoucnu tak na trh s vínem mohou proniknout i země, ve kterých na něj dosud bylo příliš chladno - například Lotyšsko. Reportér Aktuálně.cz navštívil "vinařství budoucnosti" ležící severozápadně od Rigy, kde mladý zemědělec Ģirts Dzērve něco takového zkouší.
Přibližně 70 kilometrů od lotyšského hlavního města Rigy se v budově lázní skrývá komplex - donedávna tajený -, v němž se mělo v případě jaderné války ukrýt nejvyšší vedení země. Dnes je bunkr každodenně přístupný, a jak si reportér Aktuálně.cz vyzkoušel na vlastní kůži, člověk se během hodiny a půl může vrátit o 40 let zpátky do období sovětského vládce Leonida Brežněva.
Od Laponska na severu Finska až po východ Polska se začíná rýsovat výbušná železná opona. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na začátku letošního roku oznámily, že opustí Ottawskou úmluvu z roku 1997, která zakazuje používání protipěchotních min. Očekává se, že do konce června všech pět zemí formálně oznámí OSN své odstoupení, což jim umožní tyto zbraně vyrábět, skladovat a rozmisťovat.
