Žijí stovky až tisíce let a některé výškou překonají i mnohapatrové budovy. Téměř čtyřicet starých sekvojovců, které jsou chloubou amerických národních parků, však loni předčasně uhynulo. Přestože nejde o příliš vysoké číslo, vědci zjistili, že problém se netýká jen stromů v Severní Americe. Jde o globální trend mezi starými stromy, který může navždy změnit vzhled lesů.
S několika suchými roky za sebou se potýkají německé Drážďany. Primátor Dirk Hilbert reportérce Aktuálně.cz prozradil, jak saská metropole hospodaří s vodou. V našem městě razíme koncept, který se jmenuje ekologická síť. Znamená to, že celé Drážďany jsou pokryté stále zelenými „spojnicemi“, říká v rozhovoru Hilbert.
Šedesát profesionálních hudebníků z různých německých orchestrů v pondělí zahrálo Beethovenovu symfonii číslo 6 zvanou Pastorální v západoněmecké vesnici Keyenberg, které hrozí, že bude muset ustoupit rozšiřování povrchového dolu Garzweiler.
Ač se to nezdá, v hlavním městě je více než sto studánek a pramenů. Kdysi sloužily obyvatelům jako zdroje pitné vody, dnes bývají zanedbané a jejich poživatelnost bývá přinejmenším s otazníkem. Některé mají údajně zázračné účinky, další jsou spojené s osobnostmi dávné i blízké historie. Prošli jsme devět nejzajímavějších k příležitosti pozapomenuté tradice otevírání studánek ke konci května.
Od začátku šíření nového koronaviru se mluví o tom, že díky karanténním opatřením klesá množství vypouštěných emisí a vzduch je čistší. Po skoro třech měsících od propuknutí pandemie je už jasné, že právě žijeme v době největšího globálního propadu skleníkových plynů v historii měření. Server Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatu.
Podívejte se, jak Praha dle slov náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN) hodlá i nadále postupovat při zadržování vody v krajině. "Na rozdíl od vlády konáme," vzkázal Hlubuček ministerstvům zemědělství a životního prostředí, které podle něj až teď přichází na to, že sucho bude opravdu problém, a teprve vymýšlí opatření.
Rozmanité Žďárské vrchy na Vysočině jsou přes 700 kilometrů čtverečních velkým domovem chráněných zvířat i rostlin. Turisté je vyhledávají pro pestré střídání luk, pastvin, polí, lesů i skal. Ani této oblasti se ale nevyhýbá sucho a s ním spojený útok kůrovce na zdejší lesy. Fotoreportáž o tom, jak se zdejší lidé snaží z vlastní iniciativy přírodě pomáhat, vznikla k 30. výročí vyhlášení CHKO.
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.
Česká vláda začíná být ve svém postoji proti Zelené dohodě izolovaná. Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká vedoucí klimatického týmu AMO Tomáš Jungwirth. Zelená dohoda je cesta na 30 let dopředu. Nevíme, kolik nás bude stát, ale víme, že nám změní životy a vytvoří spoustu pracovních míst, tvrdí.
Na Sibiři začala sezona lesních požárů. Po loňském létě, kdy během měsíce shořelo přes 30 tisíc kilometrů čtverečních lesů a odborníci mluvili o ekologické katastrofě, letošní jaro začalo ještě divočeji. Oheň v sibiřských rašeliništích nejspíš doutnal přes zimu, a když roztála sněhová pokrývka, znovu se rozhořel.
Konflikty o vodu jsou už nyní častější než v minulosti, voda ale bývá jen jedním z mnoha faktorů, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední americký expert na vodu Charles Iceland z World Resources Institute. "Dokud se situace s vodou bude zhoršovat, bude více svárů a část z toho bude násilná. Je to něco, co lidé musí přežít. A pokud to nezvládnou, budou zoufalí," upozorňuje.
Nejen Česku letos hrozí extrémní sucho. Sousední Němci se obávají už třetí suché sezony za sebou a nedostatek vody trápí i Polsko, kterému se přezdívá "evropská poušť".
Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.
Když se na Mall.TV objevil jeho seriál Miluju tě, Pucinko, ve kterém vystupují jen zubní kartáčky, mohlo se zdát, že se během pandemie zbláznil. Režisér a herec Jiří Mádl je ale naprosto v pořádku. Karanténu využil i k dokončování scénáře svého třetího filmu Vlny, který diváky vezme za oponu vysílání Československého rozhlasu v době pražského jara. Rozpovídal se o něm v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Z Antarktidy se po více než třech měsících vrátila expedice vědců z Masarykovy univerzity. Výprava zkoumající dopad klimatické změny na ledovce měla trvat sedm týdnů, cestu domů brněnským polárníkům ale zkomplikovala pandemie koronaviru.
Pandemie koronaviru nakonec přejde, ale klimatická změna přinese horší krizi. Server Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatu.
Nouzový stav v Česku stále trvá, každodenní život se ale pomalu vrací k normálu. Debatuje se o tom, co přijde po pandemii a jestli strach z viru vystřídají obavy z ekonomické krize. Sociologové Tereza Stöckelová a Stanislav Holubec z Akademie věd ČR se shodují, že pandemie přinutí lidi zamyslet se nad věcmi, které dlouho opomíjeli.
Značná část koryta Labe je v Drážďanech už na konci dubna suchá. Na druhé straně hranic v Česku, odkud řeka do Německa přitéká, není situace lepší. V Labi v Ústí nad Labem bylo 28 procent měsíčního průměru. Rok 2020 by se mohl pro Německo stát třetím rokem v řadě, kdy zemi trápí extrémní sucho.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
