Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.
O minulém víkendu v Česku padl nový teplotní rekord: 41,9 stupně Celsia. Vlny veder budou přitom podle klimatologů v budoucnosti čím dál častější. A jak vysvětluje environmentalista Jan Hollan, bude potřeba se na ně připravit. Inspiraci mohou Češi načerpat například ve Středomoří.
Globální teploty mořské hladiny během uplynulého měsíce překročily rekordní hodnoty, které byly zaznamenány v letech 2023 a 2024. Informovaly o tom služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) i služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus (CMEMS).
Úleva od extrémních veder bude jen dočasná. Nejnovější meteorologické modely naznačují, že se tropické teploty do Česka ještě během července vrátí. Jak dlouho vydrží, hrozí další čtyřicítky a proč odborníci mluví o takzvané tepelné pokličce?
Představte si, že někdo začne vypínat obří klimatizaci, která po tisíce let pomáhala regulovat počasí na severní polokouli. Přesně tak někteří vědci popisují změny v severním Atlantiku. Tisíce kilometrů od českých hranic se odehrává proces, který může během příštích desetiletí ovlivnit podobu evropských lét.
Téměř všechny děti na světě v současnosti čelí některému z osmi rizikových klimatických jevů, uvedl v úterý Dětský fond OSN (UNICEF). Z celkového počtu 2,4 miliardy dětí na světě jich je hrozbám, jako jsou sucho, vedra či záplavy, přímo vystaveno 2,3 miliardy, z toho téměř polovina nejméně třem najednou.
Květen 2026 byl celosvětově druhým nejteplejším květnem od začátku měření. Zvlášť výrazné teplotní odchylky zaznamenaly oceány, kde teplota mořské vody dosahovala rekordních hodnot, a také Evropa, kam přišla neobvykle časná a silná vlna veder. Informovala o ve středu tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Průměrné globální teploty se budou v příštích pěti letech držet poblíž rekordních hodnot, přičemž teploty v Arktidě zřejmě porostou rychleji než v jiných regionech. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s britskou meteorologickou službou. Zpráva obsahuje předpovědi teplot a srážek pro světové regiony až do roku 2030.
Silné deště a záplavy si v keňském Nairobi již vyžádaly nejméně 42 obětí, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlády. Počet mrtvých se tak téměř zdvojnásobil; úřady dříve evidovaly 23 lidí, kteří kvůli nepříznivému počasí utonuli nebo je zabil elektrický proud.
V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.
Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v brazilském Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování. Tyto státy na konferenci v úterý vyzvaly, aby klíčovým bodem závěrečné deklarace byla takzvaná cestovní mapa odklonu od fosilních paliv. Deník The Guardian ale napsal, že proti návrhu budou zřejmě Saúdská Arábie či další státy vyvážející ropu.
Pařížská dohoda o klimatu selhává, protože k jejímu plnění některým státům a aktérům chybí politická vůle. V noci na úterý to papež Lev XIV. podle médií řekl ve videovzkazu určeném klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému. Papež také vyzval k důraznějším ekologickým činům.
Ústavní soud zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů a nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
Země se podle nové zprávy více než 160 vědců z celého světa ocitá na prahu katastrofických a možná i nevratných klimatických změn. Studie upozorňuje, že se blížíme k prvnímu z takzvaných „bodů zlomu“, které mohou zásadně proměnit fungování celého planetárního systému.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent.
Ve firmě v americkém státě Illinois vzniká máslo způsobem, jaký jen tak nikdo neviděl. Žádná zvířata, rostliny ani oleje. Máslo tu vyrábějí z uhlíku. Samotný Bill Gates, který do ekologického projektu investoval, se nechal slyšet, že tamní máslo vypadá, voní a chutná jako to klasické. Až na to, že se jeho výroba obejde bez polí, hnojiv a emisí, které s tradiční výrobou neodmyslitelně souvisí.
Ekologické organizace vítají návrh Evropské komise snížit emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990 jako závazný klimatický cíl. Podle ekologů návrh přináší potřebnou předvídatelnost pro firmy i veřejný sektor, aby mohly investovat do dekarbonizace. Některé ocenily také možnost využívat takzvané uhlíkové kredity. Česká vláda s tímto návrhem nesouhlasí.
Prudké deště a bleskové povodně si v Pákistánu od začátku monzunového období tento týden vyžádaly 24 životů. Mezi oběťmi je 12 dětí, píše agentura AFP s odvoláním úřady pro zvládání katastrof.
Kanadské lesní požáry letos začaly nezvykle brzy a rychle nabírají na síle. Plameny už donutily k evakuaci tisíce lidí, hustý kouř zasáhl miliony obyvatel a ovlivnil kvalitu ovzduší i v USA a Evropě. Úřady varují, že situace se může dál zhoršovat.
