Maso, vejce, ryby, máslo a sýr. Žádné ovoce, zelenina, luštěniny ani celozrnné potraviny. Čistě masitá dieta získala na sociálních sítích pověst radikální cesty k hubnutí a lepšímu metabolismu. Její zastánci tvrdí, že člověk rostlinnou stravu vlastně vůbec nepotřebuje. První výsledky mohou vypadat přesvědčivě. Otázky ale začínají tam, kde končí krátkodobý efekt.
Brambory nastrouhat, přidat česnek, majoránku a vejce, těsto rozprostřít na pánev a počkat, až začne vonět. U jednoho z nejoblíbenějších českých jídel ale záleží i na tom, co se děje během smažení. Němečtí vědci proto zařadili bramboráky do velkého průzkumu potravin a naměřili v nich překvapivě vysoké množství látky, kterou odborníci dlouhodobě sledují kvůli jejím možným zdravotním účinkům.
Co si dát večer, když se vám nechce sáhnout po prášku na spaní? Vědci se podívali na potravinu, kterou má mnoho lidí běžně doma. Výsledky jejich pokusu přitom přinesly několik zajímavých otázek.
Na tom, co máme na talíři, záleží. Izraelští vědci ale přišli na to, že tělo počítá i s tím, kdo sedí naproti nám. Blízkost milovaného člověka mu podle nich ušetří kus práce – a nejde jen o cukr. Proč si organismus ve dvou vede úsporněji?
Každý den kelímek jogurtu. Zní to jako jednoduchý recept na zdravější střeva. Jenže co přesně se v těle po pravidelné konzumaci děje? Vědci vzali skupinu zdravých lidí, několik týdnů jim servírovali jogurt a pak se podívali, co se změnilo.
Je vysoká skoro dva metry, může vážit stovky kilogramů a na první pohled působí spíš jako zvíře ze safari než jako budoucí hospodářské zvíře. Na farmě České zemědělské univerzity v Lánech ale antilopy losí nejsou kvůli obdivu návštěvníků. Vědci na nich zkoumají, zda by právě tento africký přežvýkavec mohl nahradit tradiční hovězí maso. A tento čas možná právě přichází.
Rajčatový protlak běžně končí v omáčkách nebo na pizze. V nové studii ho ale vědci podávali lidem každý den po dobu tří měsíců a sledovali, zda se změní jejich pozornost, paměť a fungování mozku. Výsledky překvapily: některé testy se zlepšily a snímky ukázaly změny v propojení mozkových sítí. Studie má však důležitá omezení.
Hnědý banán, povadlá mrkev nebo vrásčité jablko často končí v koši dřív, než by musely. Jenže zatímco některé změny vzhledu jsou neškodné, jiné mohou signalizovat zdravotní riziko. „Ne každé staré jídlo je zkažené,“ upozorňuje nutriční specialistka Emma Beckettová. Jak poznat rozdíl mezi potravinou, kterou lze ještě zachránit, a tou, která už patří do odpadu?
Proč ta samá drahá čokoláda chutnala včera božsky a dnes úplně mdle? Chyba není v receptu ani ve vašich chuťových pohárcích, ale v tom, co vám zrovna hraje v uších. Moderní věda potvrzuje, že lidský mozek nedokáže oddělit sluch od chuti, a hudba tak funguje jako neviditelné, ale mimořádně mocné koření.
Fermentace je dnes módní slovo. Kimči, kefír, kombucha nebo miso zaplnily regály obchodů i sociální sítě. Zatímco pro někoho jde jen o další gastronomický trend, pro Vláďu Sojku představuje kvašení především cestu k pochopení jídla, mikroorganismů i vlastní kuchyně. „Každé miso je lepší než žádné miso,“ směje se.
Na první pohled působí jako muž, který má celý život před sebou. Mladistvá tvář, vypracovaná postava, trendy styl – nic nenasvědčuje tomu, že by právě oslavil šedesátku. A přesto je to pravda. Chuando Tan – fotograf, bývalý zpěvák a model – sfoukl na dortu šedesát svíček a uživatelé sociálních sítí nevěří vlastním očím.
Dvakrát do roka je přejídání skoro povinností. Kdy přesně? Přece na Vánoce a pak na Tučný čtvrtek, na který se těší jedlíci a víc jak 50 českých restaurací. Zatímco podniky lákají na štědrost a tradici před půstem, část gastronomické scény varuje: slovo „tučný“ je dnes skoro sprosté. Má svátek hodování ještě šanci obstát v éře zdravého životního stylu a politiky neplýtvání?
Takže: jsou opravdu výrazně temně fialová, dorůstají velikosti cherry rajčat a chutnají sladce. V Austrálii se připravují na prodej geneticky modifikovaných fialových rajčat, která obsahují geny kvetoucí byliny hledíku většího a díky tomu i pigment antokyan, který je zodpovědný za tuto netypickou barvu.
Fermentační boom nezná mezí, ale ruku v ruce s nadšením kráčí i riziko. Bioinženýrka Anna Sobeková krotí populární trend střízlivými fakty: domácí výroba kimči či kombuchy je podle ní často nekontrolovaný proces s nejasným výsledkem. Vysvětluje, proč by se lidé s oslabenou imunitou měli mít před „živými“ potravinami na pozoru a proč předpona bio- automaticky neznamená bezpečí.
Sedmipatrová humrová fontána, 111 druhů sýrů a francouzské speciality připravované přímo před hosty. Právě tradiční francouzskou kuchyní láká hosty z celého světa největší all-you-can-eat restaurace světa z jihu Francie – příznačně pojmenovaná Les Grands Buffets. Rezervace se dělají až rok dopředu.
Pokud sledujete sociální sítě, nejspíš vám neuniklo, že se Českem jako lavina žene netradiční zimní hit – domácí zmrzlina připravená přímo ve sněhu. Ano, čtete správně. Stačí vám mráz, sůl, miska, pár běžných surovin a dobrota je na světě. A protože Česko konečně zažívá pořádnou „ladovskou zimu“ – dokonce i ve městech – je ideální chvíle tento zázrak vyzkoušet.
