Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, "počínaje tou největší". Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Zdroje zahraničních médií mluví o možném zranění nového íránského vůdce Modžtaby Chameneího po izraelských náletech. Informace o jeho zdravotním stavu se však výrazně liší a zatím je nelze nezávisle ověřit. Teherán zároveň zveřejňuje jen minimum údajů.
Modžtaba Chameneí, syn a nástupce nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího, si v posledních deseti letech vybudoval rozsáhlé portfolio luxusních nemovitostí v zahraničí. Pozornost budí především dva londýnské byty s přímým výhledem na izraelské velvyslanectví, které podle odborníků mohou představovat vážné bezpečnostní riziko.
Volba nového ajatolláha Modžtaby Chameneího Donalda Trumpa zklamala. Prohlásil to na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Odmítl sice odpovědět na přímou otázku, zda má na sobě nový ajatolláh pomyslný terč, ale už minulou středu řekl: „Nedělám tohle všechno proto, abych skončil s dalším Chameneím.“
Průjezdnost Hormuzského průlivu se snížila na desetinu. Je to dáno tím, že dramaticky narostly ceny pojistek za lodní přepravu. Některé pojišťovny dokonce situaci vyhodnocují jako natolik rizikovou, že zcela zrušily nebo pozastavily pojištění válečných rizik. Kvůli nemožnosti vyvézt energie do cílových destinací zavládla na trzích panika, konstatuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
Delší trvání konfliktu na Blízkém východě může vést ke snížení podpory pro Ukrajinu ve válce s Ruskem, varoval v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj pomáhá íránskému režimu.
Neděle byla nejtragičtější den, pokud jde o izraelské údery v Pásmu Gazy od začátku americko-izraelských útoků na Írán před týdnem – usmrceni byli tři Palestinci. Podle Reuters to řekl šéf nemocnice Šífa Muhammad abú Salmía.
Íránské Shromáždění znalců dospělo k většinové shodě na nástupci nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, zabitého v prvních hodinách úderů na Teherán. Podle íránské agentury Mehr to oznámil jeden z 88 členů sboru vysoce postavených islámských právníků a duchovních. Izraelská armáda varuje, že jejím terčem se stane každý nástupce Chameneího i ti, kdo ho chtějí jmenovat.
Prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na okolní země, pokud z jejich území nepřijde útok, prohlásil dnes podle agentury Reuters íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi. zároveň prohlásil, že požadavek Spojených států na bezpodmínečnou kapitulaci je sen, který by si s sebou měly vzít do hrobu.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Internet tento týden obletěla videa tří amerických stíhaček F-15E, které byly v neděli nad Kuvajtem omylem sestřeleny vlastním spojencem. Zpočátku se spekulovalo, že za zničením letounů stál pozemní systém protivzdušné obrany. Podle zdrojů deníku The Wall Street Journal však mohl za incident jediný pilot kuvajtské stíhačky F/A-18 Hornet.
Velitel čečenské jednotky Achmat Apti Alaudinov ve videu vyjádřil podporu Íránu a vyzval k vyzbrojení spojenců proti Západu. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „antikrista“. Alaudinov, o němž se spekuluje jako o možném nástupci nemocného lídra Čečenska Ramzana Kadyrova, zároveň naznačil ochotu osobně se zapojit.
Americká ponorka potopila u jižního pobřeží Srí Lanky – dva tisíce mil od Perského zálivu – íránskou válečnou loď, informoval ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zahynuly při tom desítky námořníků. Srílanské úřady identifikovaly válečnou loď jako fregatu IRIS Dena. Íránci vzkázali, že incidentu budou Američané „hořce litovat“.
Pro Čechy ve čtvrtek ráno vyrazilo do jordánského Ammánu letadlo, které si od společnosti Smartwings pronajal stát. Odletěly také spoje Smartwings do Dubaje, ománské Salály a na Maledivy. Ještě odpoledne vyrazí let tohoto dopravce do ománského Maskatu.
Mise Spojených států a Izraele proti íránskému režimu se velmi rychle proměnila v největší leteckou operaci na Blízkém východě od roku 2003, kdy začala invaze do Iráku. Kromě bojových letounů a stíhaček sehrávají v kampani Epic Fury důležitou roli bombardéry B-1 a B-2. Ty s mnohatunovým smrtonosným nákladem přilétají až z USA.
V zahraničí momentálně uvázly tisíce cestujících z Česka. Důvodem jsou íránské raketové útoky na Blízkém východě, které ochromily leteckou dopravu v oblasti. Mnoho Čechů si tak musí protáhnout čas v zahraničí a nemohou dorazit do práce. Advokát Tomáš Procházka vysvětluje, jak se v takovém případě zachovat a co řešit.
Do Česka se posupně vrací další Češi, kteří kvůli válečnému konfliktu v Íránu uvízli na Blízkém východě. Teď to vypadá, že zatímco někteří za vládní pomoc v podobě repatriačních letů podle dostupných informací nemusí platit nic, jiní si budou muset připlatit.
Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
