Zatímco Íránem otřásají největší protivládní protesty za poslední roky, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí má podle zpravodajských informací připravený plán útěku do Moskvy. Scénář by měl být aktivován v případě, že by bezpečnostní složky přestaly potlačovat nepokoje a teokratický režim by ztratil kontrolu nad ulicemi.
Íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová skončila dvakrát na pohotovosti po brutálním zatčení íránskými bezpečnostními složkami 12. prosince. Podle agentury Reuters to uvedla její rodina, která s ní telefonicky hovořila v neděli večer. Íránské úřady věc nekomentovaly.
Na severu Íránu už více než týden hoří rozsáhlý lesní požár, který zasáhl i vzácné Hyrkánské lesy – jeden z nejstarších ekosystémů planety a součást světového dědictví UNESCO. Památka, která existuje už víc než 50 milionů let a přežila i dobu ledovou, tak teď může lehnout popelem.
Rušné ulice Teheránu se mění. Ženy odkládají hidžáb a nosí tenisky, muži i ženy spolu posedávají v kavárnách, kde tiše zní západní hudba, a milenci se procházejí ruku v ruce. Maličkosti, které se vzdalují od přísných společenských pravidel, jež po desetiletí symbolizovala Islámská republika. Avšak pod povrchem se skrývá temná realita. Íránští představitelé naopak zpřísňují opatření proti disentu.
Americký prezident Donald Trump v přijal pondělí svůj syrský protějšek Ahmada Šaru. Ten byl v minulosti členem teroristických organizací. Spojené státy na něj v minulosti dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Schůzka proběhla bez novinářů a společných prohlášení. Podle analytiků jde Trumpovi o geopolitické zájmy v Sýrii, zatímco Šara potřebuje dostat svou zemi z ekonomické izolace.
Dlouho ji vědci považovali za vyhaslou, ona se mezitím zvolna probouzí k životu. Po více než 700 tisících letech o sobě dává majestátní íránská sopka Taftan znovu vědět. Vypadá to, že je aktivnější, než se původně myslelo. Podle nové studie vykazuje známky neklidu a její vrchol se zvedá.
Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody, která v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.
Íránská národní hackerská skupina Nimbus Manticore podle bezpečnostní firmy Check Point útočí na evropské a blízkovýchodní obranné, telekomunikační a letecké společnosti. Používá falešné pracovní portály a personalizované podvodné e-maily k nalákání obětí, napodobuje náborové procesy známých společností a šíří škodlivé soubory.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba 100 Íránců zpět do Íránu. S odvoláním na íránské i americké zdroje to uvedl deník The New York Times. Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem.
Teherán vyzval země světa i šéfa OSN Antónia Guterrese, aby zamezili uplatňování protiíránských sankcí, které byly v noci na neděli znovu zavedeny. Íránské ministerstvo zahraničí slíbilo rozhodnou reakci na tento krok, který označilo za neopodstatněný a nezákonný. Sankce byly obnoveny poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který to umožnil.
OSN v neděli obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem.
Rada bezpečnosti OSN v pátek zamítla další pozastavení sankcí uvalených na Írán kvůli jadernému programu. Proti návrhu, který zmrazení sankcí prodlužoval, bylo devět z 15 členů, informuje OSN na sociálních sítích.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že uran, který Írán obohacoval, se nachází pod troskami zařízení zasažených při válce s Izraelem. Píše to agentura AFP. Podle Arakčího íránská atomová agentura vyhodnotí, v jakém je materiál stavu a jak je možné se k němu dostat.
Británie, Francie a Německo, známé pod označením E3, v pátek na půdě OSN předložily Íránu požadavky, po jejichž splnění jsou ochotny odložit proces obnovení protiíránských sankcí OSN. Zároveň by se tak uvolnil prostor pro jednání o dohodě, která by řešila obavy Evropanů ohledně jaderného programu Teheránu.
Australský premiér Anthony Albanese obvinil v noci na úterý Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne. Albanese zároveň oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Teheránem.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán kvůli jeho jadernému programu. Učinil tak podle agentury Reuters na jednání s britským premiérem Keirem Starmerem, se kterým debatoval o situaci v Pásmu Gazy, ruské válce na Ukrajině nebo obchodu. Oba státníci se rovněž shodli na možné spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů.
Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění íránského hlavního města.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se dohodl se svými protějšky z Británie, Francie a Německa na konci srpna jako na de facto konečném termínu pro dosažení jaderné dohody s Íránem. Pokud do té doby žádná dohoda s Teheránem nevznikne, spustí trojice evropských zemí mechanismus, který automaticky obnoví všechny sankce Rady bezpečnosti OSN.
Dánský občan zadržený kvůli podezření ze špionáže pro Írán v Německu je už v německé vazbě. Informovalo o tom v úterý německé generální státní zastupitelství, které se zabývá stíháním nejzávažnější trestné činnosti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to oznámil v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že Írán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Teherán to ale v úterý popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
