Na ruce si navlékal ponožky a v noci vraždil bezbranné ženy. Ondrej Rigo alias Ponožkový vrah řádil ve třech zemích a oběti zneužíval i po smrti. Jeho mrazivý případ, který pomohla vyřešit DNA, nyní ožívá v nové čtyřdílné dokumentární sérii Rigo: Ponožkový vrah od režiséra Petera Bebjaka. Platforma OnePlay ji uvádí už v pátek. Projděte si fakta o případu, ze kterého dodnes mrazí.
Z chudé dívky adorovanou „švédskou sfingou“. Tak by se dal stručně shrnout příběh herečky Grety Garbo, která okouzlila Hollywood, a pak jej na vrcholu slávy opustila. Ikona androgynní elegance, prozíravá investorka a žena, jež svá tajemství opatrovala víc než slávu, zazářila ve filmu Dáma s kaméliemi před 90 lety. Jaký byl příběh legendy, která si zvolila ticho, ale jejíž odkaz fascinuje dodnes?
Dnešní Mezinárodní den pohřešovaných dětí připomíná osudy těch, kteří zmizeli beze stopy. Řada případů totiž zůstává nevyřešená i po desítkách let. Jednou z posledních možností, po kterých policie sahá, jsou snímky zachycující pravděpodobnou současnou podobu pohřešovaných. Právě ty mohou po letech probudit novou naději, že někdo ztraceného člověka pozná a pomůže případ znovu otevřít.
Konec roku 1980. Na přísně střežené americké základně v Británii se vojáci setkávají s neznámým objektem. Zanechává stopy, měřitelnou radioaktivitu a je zdokumentován na audiozáznamu i v úředním memorandu zástupce velitele. Navzdory snahám o utajení a zastrašování svědků se incident stal nejlépe doloženým případem UFO, jehož děsivá specifika otřásají základy lidského poznání.
Malý ostrov u pobřeží Nového Skotska je už více než dvě století spojen s posedlostí, která pohltila hledače pokladů, inženýry i dobrodruhy. V hloubce desítek metrů tu má ležet „Money Pit“ – tajemná jáma plná dřevěných plošin, zaplavovacích tunelů a možná i nevyřčeného bohatství. Jenže čím hlouběji se lidé dostávají, tím víc se zdá, že odpověď se neustále vzdaluje. Nebo tam možná nikdy nebyla.
Byli to průkopníci, jejichž stopy v měsíčním prachu zůstaly. Jen 12 astronautů NASA dostalo šanci vstoupit na povrch Měsíce. Od roku 1972 se tam nikdo nevrátil, ale nynější úspěch mise Artemis II a dravé ambice Číny či Indie závod o Měsíc po půl století znovu vyostřují. Připomeňte si muže, kteří jako poslední kráčeli jiným světem, a jaké příběhy si odtud přivezli?
U příležitosti Velikonoc analyzoval deník Aktuálně.cz počty věřících i ateistů ve všech obcích Česka. Nejvíce některé náboženství vyznávají lidé na jihovýchodě Moravy, nejméně naopak na severu Čech. Data za posledních 30 let ukazují, že výrazně ubývá těch, kteří se hlásí k římskokatolické církvi.
Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.
V okolí japonského Minamatského zálivu se v 50. letech začaly odehrávat znepokojivé události. Kočky náhle ztrácely kontrolu nad svými pohyby, zmítaly se v křečích a působily, jako by tančily. Místní proto začali mluvit o „horečce tančících koček“. Brzy se však podobné příznaky začaly objevovat i u lidí a záhada se rychle proměnila v jednu z nejzávažnějších environmentálních katastrof v dějinách.
Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.
Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.
Kanadská studentka přijela do Los Angeles s batůžkem a blogem plným citátů. O sedmnáct dní později ji pracovník údržby nalezl mrtvou ve vodní nádrži na střeše hotelu obklopeného temnou minulostí. Mezitím internet zaplavily podivné záběry z výtahu a z neznámé studentky se během několika hodin stala globální záhada.
Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.
Na svědomí má sedm mužů, přesto Aileen Wuornosová vždy tvrdila, že jednala v sebeobraně. Amerika ji považuje za první sériovou vražedkyni, její příběh je ale víc, než jen temné vyprávění o násilí. Ukazuje totiž, kam až může člověk zajít, pokud ho životem provází hluboké trauma.
Bývalé partnerky ho všechny popisovaly jako přes kopírák. Nejprve byl Levi Bellfield pozorný, později se ale jeho chování změnilo na velmi toxické. K ženám měl přezíravý vztah a každé odmítnutí si vyložil jako osobní urážku. Možná právě to ho později dovedlo až ke spáchání hned několika závažných zločinů.
V roce 1973 ho Al Pacino v kultovním snímku vykreslil jako neústupného policistu, který se postavil zkorumpovaným kolegům. Jenže realita Franka Serpica byla mnohem mrazivější. Když ho v únoru 1971 zasáhla kulka, jeho parťáci mu nepomohli. Proč musel muž odejít z Ameriky a proč se i po 50 letech stále domáhá pravdy? Projděte si příběh policisty, který odmítl brát úplatky, a málem ho to stálo život.
Harold Shipman, praktický lékař z anglického města Hyde, patří k nejděsivějším sériovým vrahům moderní britské historie. Mezi lety 1975 a 1998 zneužíval důvěru svých pacientů a pod rouškou lékařské péče jim podával smrtelné dávky diamorfinu. Jeho oběťmi byly nejčastěji starší ženy. Vládní vyšetřovací komise později prokázala nejméně 218 vražd, odborné odhady hovoří až o 250 obětech.
Praha, Brno, Ostrava. Nájemné roste až o desítky procent ročně a bytová krize se prohlubuje. Přitom v některých evropských metropolích platí nájemníci dvakrát i třikrát méně. Co tato města dělají jinak a lze jejich triky aplikovat i u nás?
Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.
