Německým hasičům se daří získávat kontrolu nad požárem, který zachvátil už stovky hektarů lesa u obce Hürtgenwald ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Rozsáhlé lesní plochy pohltily plameny také v sousední Belgii, informovaly v sobotu agentury DPA a Belga. Obě země v posledních dnech sužovala vlna veder.
Lesní požár, který od čtvrtka hoří ve francouzském departementu Landes na jihozápadě země, se v sobotu ráno rozšířil. Dosud spálil 1 580 hektarů, uvedl podle agentury AFP prefekt tohoto departementu Gilles Clavreul.
Na Šumavě v sobotu ráno mrzlo, na Rokytské slati na Klatovsku byly minus dva stupně Celsia. Na dalších místech v Česku pak teploty klesly téměř na nulu. Přes den ale budou zase v Česku tropické teploty, které se dostanou až na 36 stupňů.
Červnová vlna veder, která se prohnala Evropou, za sebou nechala tisíce nadúmrtí a ukázala, jak zranitelný kontinent je. A Česko teď čekají další horké dny. Dlouhodobé statistiky přitom potvrdily varovný trend – v Praze byl dopad extrémních teplot na úmrtnost v uplynulé dekádě téměř dvojnásobný oproti minulosti. Podle klimatologa Aleše Urbana představují riziko tropické noci a stárnutí populace.
V Zámecké Dyji v úterý zatím rybáři posbírali přes půl tuny ryb uhynulých kvůli nedostatku kyslíku. Pokud se situace nezlepší, lze čekat další úhyn. Kvůli suchému a horkému počasí se ve vodě výrazně namnožily sinice, které v noci spotřebovávají kyslík a jeho koncentrace v noci klesá až na nulu.
Eiffelova věž, pařížský Louvre i muzeum Orsay o tomto víkendu kvůli vlně veder zavírají své dveře dříve než obvykle. Nejvyšší stupeň výstrahy před extrémními teplotami nyní platí ve čtvrtině evropského území Francie. Agentura AFP připomněla, že země od letošního května čelí už třetí vlně veder.
Evropu zasáhla vlna extrémních veder, která narušila železniční dopravu, provoz jaderných elektráren i fungování veřejných institucí. Rekordní teploty zároveň upozornily na to, že infrastruktura i budovy byly navrženy pro klima, které už neexistuje. Odborníci varují, že bez rychlých investic do adaptace budou ekonomické i zdravotní dopady čím dál závažnější.
Od Paříže přes Londýn až po Řím se teploty drží kolem čtyřicítky a lidé hledají úlevu všude, kde je alespoň trochu vody nebo stínu. Teplotní mapy se přitom zbarvují do „hrozivých“ odstínů, které obvykle představují samotný okraj teplotní škály – fialové, černé či bílé. Kde hrozí nejvyšší teploty a proč se i barevné škály meteorologických map staly předmětem sporů?
V příštích horkých dnech by lidé měli přes poledne omezit pobyt venku i na přímém slunci. Nutné je pravidelně pít i bez pocitu žízně. Desatero základních zásad ve vedru představilo v pátek ministerstvo zdravotnictví.
Počasí o tomto víkendu přineslo do Česka vysoké teploty, v sobotu na mnoha místech padly teplotní rekordy. Zároveň se po oba dny vyskytovaly silné bouřky, které byly někde doprovázené přívalovým deštěm a kroupy. Bouřky lámaly větve, komplikovaly dopravu na silnicích i na železnici.
Teplotní rekordy v sobotu padly na 59 stanicích ze 171, které měří aspoň 30 let. Nejtepleji, a to 36 stupňů Celsia, bylo ve Šternberku na Olomoucku. Tam ale teplotu měří teprve čtyři roky. Na sociálních sítích o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Teploty se v příštích dnech vyšplhají až ke 34 stupňům Celsia a s nimi poroste i počet lidí, kterým hrozí přehřátí organismu. Přesto kolem úpalu a úžehu stále koluje řada mýtů. Mnozí věří, že studené pivo v horku hydratuje nebo že člověka po kolapsu nejlépe zachrání ledová sprcha. Realita je ale jiná.
V Česku v úterý již čtvrtým dnem po sobě padaly teplotní rekordy, nové maximum pro 26. květen činí nově celkem 47 ze 171 míst, kde se dlouhodobě měří. Nejvyšší teplotu meteorologové zaznamenali znovu v Doksanech na Litoměřicku, kde bylo nejtepleji už v sobotu a v neděli. V úterý tam teploměr ukázal 32,7 stupně Celsia.
Vysoké letní teploty, ať už venkovní, nebo v uzavřených místnostech, ovlivňují pohodlí a výkonnost pracujících. Podnikatelé by při stížnostech na úmorné horko v kanceláři či jiném pracovišti měli zbystřit. Nemusí jít pouze o subjektivní nářky chladumilných podřízených, ale o problém, který je v konečném důsledku může připravit o obrovské peníze.
Teplotní rekordy padly v pátek téměř na 60 procentech ze zhruba 170 meteorologických stanic v Česku, které fungují alespoň 30 let. Nejtepleji bylo v Dobřichovicích u Prahy, kde naměřili 36,9 stupně Celsia. Alespoň 36 stupňů bylo na 16 stanicích.
Hasiči ve Španělsku, Portugalsku a Řecku v pátek pokračovali v boji s lesními požáry, což jim ztěžuje přetrvávající horko a sucho. Informuje o tom agentura AP. Španělsko bojuje se 14 velkými požáry, ty největší zuří na severu a západě země. V autonomní oblasti Galicie na severozápadě území bylo v této souvislosti uzavřeno několik dálnic a přerušeno vlakové spojení mezi touto oblastí a Madridem.
S každou vlnou veder stoupne počet výjezdů záchranek až na dvojnásobek. Spočítali to brněnští vědci. Nejohroženější skupinou jsou podle nich děti a dospívající, největší problém má přitom jižní Morava. Za ní následuje Královéhradecký kraj a Praha. Pojišťovny to stojí zhruba 360 milionů korun navíc. Do budoucna se má situace ještě zhoršovat, zdravotníci by se na to měli podle vědců připravit.
Po víc než dvou týdnech chladnějšího a deštivějšího počasí se do Česka vrací tropické teploty, srážky budou v příštích dnech jen výjimečné.
Bouře Floris v Británii svádí nelítostný souboj s deštníky, zatímco ve Španělsku padají lidé do fontán ve snaze přežít rekordní vedra. Evropa zažívá extrémy: v Londýně bundy a v Barceloně vodní park pro psy. Za jediný den klidně rozdíl 25 stupňů Celsia, počasí letos hraje vabank!
Athény sužuje ničivá vlna veder s teplotami přes 40 °C, která rozpaluje historická místa od náměstí Kotzia přes Akropoli až po Héfaistův chrám. Termokamery odhalují extrémní teplotní rozdíly, turisté i místní hledají úkryt ve stínu či pod deštníky, zatímco archeologické památky zůstávají kvůli horku uzavřené.
