Hmyz | Aktuálně.cz

Jsou užiteční, do obydlí nechtějí, jen jim stála v cestě, hájí chvostoskoky biolog

Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.

Mravenců je teď víc, ale přemnožení nejsou. Jejich přínosy převažují, říká odborník

Někteří zahrádkáři v posledních týdnech zaznamenávají zvýšený počet mravenců. Objevily se i případy, kdy se tento hmyz nastěhoval do lidských obydlí a založil tam hnízda. Podle entomologů sice nyní krátkodobě mravenců přibylo, přemnožení ale nejsou a jejich přínosy na zahrádkách převažují.

Jde to i bez sexu. Strašilky v Británii si vystačí samy, k množení samce nepotřebují

Novozélandský druh strašilek přestal být podle biologů sexuálně aktivní poté, co migroval na začátku 20. století do Velké Británie. Jedna z populací v zahradě Tresco Abbey Garden na ostrovech Scilly je tak čistě samičí a pro množení nepotřebuje samce.

Neobyčejné příběhy z trávy. Fotografka Veronika Souralová přibližuje dětem svět hmyzu

Většina fotografů zná Veroniku Souralovou jako šéfku prestižní soutěže Czech Press Photo a mnoho z nich také ví, že sama výborně fotí a specializuje se na makrofotografii. Dětští čtenáři ji ovšem znají docela jinak. Jako autorku knížek, kde malí hrdinové prožívají velká dobrodružství v říši hmyzu. Nedávno vyšla už čtvrtá, s názvem Příběhy z trávy aneb velké dobrodružství v hmyzí říši. "Všechno to začalo tak, že jsem mým dětem vymýšlela příběhy k fotkám hmyzu, které jsem pořídila," říká v rozhovoru.

Jeden z nových nepopsaných druhů mravenců objevený během expedice v horském pralese.

Tým vědců vedený Čechem objevil na ostrově v Tichém oceánu nové druhy mravenců

Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického Biologického centra Akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Přesný počet druhů určí až analýza, která potrvá několik měsíců. Papua-Nová Guinea je známá vysokým výskytem endemitů, tedy druhů, které se nikde jinde nevyskytují.

Na "létající klíště" repelent nepomáhá. Na kůži se drží drápky, ač mu člověk nechutná

Na první pohled může člověku připomínat klíště. Ne tolik podobou - je větší a okřídlený - ale stejně jako klíště nejde z kůže člověka snadno setřást. Řeč je o kloši jelením, kterého lidé často označují za létající klíště. „Člověk ale klošům spíše nechutná,“ říká entomolog Jiří Kolibáč. Dvoukřídlý hmyz se živí krví zvířat, především kopytníků, a člověk se s ním setká hlavně v jehličnatých lesích. Už nyní lze narazit na celý roj, ale nejaktivnější je na přelomu léta a podzimu.

Foto: Kloše jeleního si lidé pletou s klíštětem, v mnohém se však liší

V lesích je zaznamenána zvýšená aktivita kloše jeleního.

Hmyz zničí tělo i do dvou týdnů, odhalím týrání i drogy, říká forenzní entomoložka

Hmyz zničí tělo i do dvou týdnů, odhalím týrání i drogy, říká forenzní entomoložka

Nikdy nevíte, co čekat na první pitvě, druhé a třetí tělo už přestanete vnímat, říká forenzní entomoložka Hana Šuláková. Nejhorší na ohledávání obětí je zápach, ten lze ale překonat, vysvětluje. Pomocí analýzy hmyzu dokáže odhalit, jaké chemikálie se nachází v těle oběti, nebo jestli s ní někdo hýbal. Kdy se hmyz dostal do těla, umíme v některých případech spočítat i s přesností na hodiny, dodává.

Fenomén čelního skla. Rapidní ubývání hmyzu je alarmující, Evropa ho nepodceňuje

Video: Podívejte se na čelní sklo auta, hmyz v Evropě vymírá, varují odborníci

Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování. Zejména po obnovení licence pro používání glyfosátu. A není to jediná problematická látka nadužívaná v zemědělství v EU. Zastánci používání pesticidů ale zase argumentují, že pesticidy jsou potřeba kvůli nutnosti produkovat více potravin pro rostoucí populaci na Zemi. Jak to vyvážit? A co dělá Česko a Evropská unie, aby dalšímu ubývání hmyzu zabránily? Více se dozvíte ve videu.

postřik traktor herbicid úroda pole zemědělství

Pesticidy a hnojiva hubí veškerý život, ničení krajiny si platíme z daní, říká Hruška

Na světě je ohrožen vyhynutím téměř milion druhů rostlin a živočichů. Nejde jen o orangutany a nosorožce v dalekých zemích, stejně je ohrožen život i tady u nás. Ten problém se nás týká víc, než si myslíte. Česká republika je rekordmanem ve vymírání motýlů, polního ptactva a hmyzu. Zatímco v tropech kácejí pralesy, aby byla uspokojena touha po našem ještě luxusnějším životě a obyvatelé třetího světa nás co nejrychleji dohnali, my si ničíme vlastní krajinu velkoplošným a chemizovaným zemědělstvím, říká přírodovědec Jakub Hruška v DVTV Apel.

Majka není jediným jedovatým broukem u nás

Majka, postrach zahrady? K panice není důvod, říká entomolog o jedovatém broukovi

Vypouští páchnoucí tekutinu, která způsobuje dráždivé puchýře a po požití většího množství jedu i smrt. Brouci z čeledi majkovitých se v České republice potýkají s pověstí nebezpečného hmyzu, před kterým je třeba si dát velký pozor. Podle entomologa Aleše Bezděka by měl být člověk při setkání s majkou opatrný, důvod k panice ale nevidí.

Lékaři na Tchaj-wanu objevili v oku ženy čtyři včelky. Živily se jejími slzami

Velmi netradiční případ řešili nedávno lékaři v nemocnici na jihu Tchaj-wanu. V levém oku 28leté ženy objevili čtyři malé potní včelky. Ženě se do oka dostaly během vytrhávání plevele u rodinného hrobu a myslela si, že je to jen smítko.

Kvůli množírnám zpřísnila vláda pravidla chovu psů. Hlásit se musí i tři feny

Pravidla pro chov psů se zpřísní, lidé budou muset hlásit veterinářům chovy od tří fen. Novinku obsahuje novela veterinárního zákona, kterou v pondělí schválila vláda. Úřad o tom informoval na Twitteru.

Hmyz v ohrožení. Z české přírody mizí řada druhů motýlů, brouků i kobylek

V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody? Po ohrožených druzích jsme pátrali s entomologem Igorem Malenovským z Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

I ochranáři často odmítají přírodě pomáhat, jakkoli absurdně to zní, říká entomolog

Ochrana přírody má někdy absurdní rozměry, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog z Biologického centra AV ČR Lukáš Čížek. Úbytek hmyzu, o kterém se v posledních dnech hovoří, podle něj nezpůsobuje ani tak chemie, která se v zemědělství používá, ale fakt, že louky a pastviny jsou dnes spíš jednolitá pole na trávu než pestrý biotop, kterým bývaly dříve. A to hmyzu neprospívá.

Hmyz vymírá a Češi kácí, hnojí, betonují jak diví. Revoluci hlav potřebujeme

Snad to jednou docvakne i nám, českým obyvatelům, klimatickou změnou jsme zasaženi citelně, svědčí o tom šílená sucha, nedostatek vody, vymírání lesů.

Vymírání hmyzu je varující, je to jeden z největších problémů, tvrdí biolog

Vymírání hmyzu je varující, je to jeden z největších problémů, tvrdí biolog

Žijeme v době prudkých změn přírody, ubývání hmyzu je varující, říká k jeho vymírání biolog David Storch. Hmyz je jednou ze základních komponent ekosystému, je potrava pro savce a ptáky a klesá i počet opylovačů. Spousta ekosystémů by se bez něj zhroutila. Neobávám se, že vyhyne úplně, je ale třeba zachránit maximum, dodává.

Začíná šesté masové vymírání druhů. Tímto tempem za sto let nebude žádný hmyz

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Bude-li ubývat dosavadním tempem, tak za 100 let zmizí úplně.

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Češi zjišťují, zda změny klimatu přežije

V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.

Polka zachraňuje včely před vymíráním. Pomáhá jí k tomu unikátní papír

Malgorzata Lasocká ve své malé manufaktuře v polském městečku Kobylka nedaleko od Varšavy vyrábí speciální recyklovaný papír, který zachraňuje včely a motýly před vymíráním. Tento hmyz je v posledních letech v ohrožení, a to hlavně kvůli globálnímu oteplování, používání pesticidů, ale i rozrůstajícím se městům.