Světelné znečištění v Evropě zasahuje 99 procent obyvatel a za poslední čtvrtstoletí vzrostlo o polovinu. Ohrožuje lidské zdraví a rizikem je také pro přírodu. I proto si jej vybralo Česko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Na rozdíl od ostatních problémů životního prostředí má poměrně snadné řešení - méně svítit, říká za české předsednictví Anna Pasková.
V evropských městech se začínají objevovat zastávky, které kromě prostředků hromadné dopravy obletují včely a motýli. Na svých stříškách totiž mají záhonky plné macešek, divokých jahod nebo vlčích máků, které opylovače lákají. Cílem je zabránit poklesu populace hmyzu a přispět k ochlazování ovzduší v letních vedrech.
„Když se invazní druh namnoží, nemáte šanci ho eliminovat, pouze omezit. Aby populace byla zaznamenatelná, musí se přemnožit, vidíme to se zpožděním. Za každým druhem je speciální příběh,“ říká entomolog Jiří Skuhrovec, koordinátor projektu Najdije, který mapuje invazní druhy v Česku. „Momentálně máme 11 pátracích akcí, zapojit se může každý, chceme i vzdělávat,“ dodává.
Psi budou do budoucna registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Schválil to Senát v novele veterinárního zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Přístup do evidence mají mít veterináři, ale i orgány veřejné moci a částečně chovatelé.
Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou.
Včely nejsou jen hmyzem, který přispívá k opylování květů a udržování biodiverzity. Patří také mezi mimořádně inteligentní živočichy s rozvinutým emočním prožíváním, schopností plánování a smyslem pro individuální identitu. V nové knize The Mind of a Bee o tom píše německý přírodovědec Lars Chittka.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
V mládí sice tíhnul k ptactvu, nakonec ale svůj život zasvětil hmyzu. Entomolog Jan Žďárek minulý rok vydal knihu Ohroženi hmyzem?, která volně navazuje na jeho čtyřicet let starou publikaci a za niž je momentálně nominován na cenu Magnesia Litera 2022 za naučnou literaturu. "Příčiny vymírání hmyzu v hrubých rysech známe, na tahu jsou teď politici," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Někteří mají tělo pokryté hustou kšticí jemných chloupků, takže vypadají jako příčesek. Jiní se vyznačují pestrobarevnými krovkami jako z obrazů Pabla Picassa nebo černobílými skvrnami, díky nimž připomínají pandu. I ti nejroztomilejší ale často mohou být jedovatí. Vydejte se do říše hmyzu a prohlédněte si fascinující fotky brouků, housenek a pavouků, které by člověk čekal spíš v pohádkách.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Miliardy cikád změnily na pár týdnů vzhled východního pobřeží Spojených států. Cikády, které se objevují jednou za 17 let, jsou k vidění a slyšení v nejméně patnácti amerických státech. Podívejte se, jak to v těchto oblastech vypadá.
Světová fotografická soutěž Luminar Bug Photographer of the Year 2020, zaměřená na snímky hmyzu, má vítěze s překvapivým životním příběhem. Mofeed Abu Shalwa ze Saúdské Arábie se v dětství bál brouků natolik, že musel chodit na terapii. Fotografování mu pomohlo přemoci fobii a teď díky němu uspěl i ve velké fotosoutěži. Na snímky ze soutěže se podívejte ve fotogalerii.
Vladimír Saifr se včelaření věnuje přes deset let a za jeden z největších problémů, s nímž se jeho hmyz potýká, označuje výkyvy teplot. Kvůli klimatickým změnám se včelařství nachází ve světové krizi, byť Česko z toho ještě vychází dobře.
Pražští hygienici letos nezachytili žádná klíšťata pozitivní na klíšťovou encefalitidu. Stejné výsledky ukázaly laboratorní rozbory i loni. Kolik zachycených klíšťat je infikováno lymskou boreliózou, bude známo asi na konci srpna.
Jihoameričtí farmáři se připravují na náročné dny. Vědci z univerzity ve Virginii předpověděli, že začátkem června zatemní oblohu obří roje hlučných cikád. Hmyz, který se líhne jen jednou za sedmnáct let, se objeví hlavně v Západní Virginii a Severní Karolíně. Na hektar pole usedne až půl druhého milionu cvrkajících "kobylek" se snahou zplodit potomky, kteří se na místo vrátí spářit v roce 2037.
Včelaři v americkém státě Washington nedaleko kanadských hranic se v poslední době stále častěji potýkají se smutnými obrázky: nachází svoje medonosné včely s ukousnutými hlavami. Podle vědců je napadá sršeň mandarínská, největší svého druhu na světě. Bodnutí hmyzu, který má běžně na délku přes tři centimetry, může být smrtelné i pro lidi.
V českém start-upu Sens se už pět let snaží přesvědčit lidi, aby se nebáli jíst výrobky z cvrččí mouky. Z ní vyrábějí krekry, tyčinky nebo nově také těstoviny, kdy na jejich produkci spotřebují až 300 cvrčků na 200 gramů. Teď na svůj další rozvoj získali od investorů až téměř 50 milionů korun. Chtějí tak dál zefektivňovat výrobu cvrččí mouky a v budoucnu mají v plánu založit v Česku cvrččí farmu.
Pozorovat brouky produkující světelnou energii patří v posledních letech k vyhledávaným turistickým atrakcím po celém světě. Jak ale upozorňují vědci, tyto aktivity společně se světelným znečištěním a urbanizací přispívají k jejich vyhynutí.
Na českém území žije nově hmyz, který by tu bez změn klimatu nebyl, říká Petr Šípek, entomolog z pražské Univerzity Karlovy. Jedovatí pavouci z tropických lesů nám nehrozí, agresivní včely a komáři šířící tropické nemoci ale podle něj ano.
V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku se kvůli změnám klimatu poprvé objevila kudlanka nábožná. Velký sytě zelený až hnědý hmyz s trojúhelníkovou hlavou a velkýma očima, který připomíná vyobrazení mimozemšťanů ze sci-fi komiksů, se přitom ještě před dvěma desetiletími vyskytoval hojně jen na Jižní Moravě.
