Rozpočet ministerstva obrany, který se letos propadne k hodnotě 1,7 procenta HDP, je pro Andreje Babiše a jeho současnou vládu stále větší brzdou. Po kritice ze Spojených států se přidal i prezident Petr Pavel. Ten sice státní rozpočet letos ještě nezablokuje, kabinetu ANO, Motoristů a SPD ovšem vzkázal, že pokud se obranné výdaje nevrátí k dříve naplánovanému růstu, příští rok už k vetu sáhne.
Zástupci české vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem schytali bolestivou ránu. Na konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost se proti jejich masivním škrtům v obranném rozpočtu postavil americký velvyslanec Nicholas Merrick. Z jeho slov je zřejmé, že Washington snižování českých výdajů na obranu sleduje a Donaldu Trumpovi se vůbec nelíbí.
I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Americký prezident Donald Trump opět kritizoval Španělsko za to, že se nezavázalo zvýšit výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu jako ostatní členské země Severoatlantické aliance (NATO). V Bílém domě řekl, že je s Madridem velmi nespokojený a zmínil i možnost hospodářského potrestání.
Byť právě nyní stratégové českých ozbrojených sil aktualizují stávající koncepci výstavby armády, je stále zřejmější, že ji budou muset předělávat znovu. Naplánovaný růst obranných výdajů a na ně navázané projekty a zbrojní nákupy se totiž budou měnit. A to brzo. Strany pravděpodobné budoucí vládní koalice totiž chtějí na českou obranu dávat méně peněz, než naplánoval kabinet Petra Fialy.
Ekonomika padá, v zemi je drahota. Klíčoví bankéři se snaží přesvědčit zaťatého vůdce Vladimira Putina, že jeho válečné hospodářství Rusku škodí. Rozpory mezi finančníky a Kremlem už bublají na veřejnosti, všímají si analytici.
Česká ekonomika nasadila k poměrně solidnímu růstu, ohlásil statistický úřad. Hlučná předvolební rétorika opozice však dělá dojem, jako by Češi už neměli co jíst a v zimě čím topit. Nemáme se špatně, tvrdí naopak vládní politici. Jak je to tedy doopravdy?
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy. Opozice návrh kritizuje, podle ní nelze s navrženým rozpočtem reálně hospodařit. Kritika zazněla i z koaliční TOP 09, která považuje své resorty, tedy zdravotnictví a vědu, za podhodnocené.
Letošní tempo růstu české ekonomiky je podle analytiků pozitivním překvapením, stimuluje ji především silná spotřeba domácností. Pro celý rok proto odhadují růst tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) nad dvě procenta. Uvedli to analytici při hodnocení pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hospodářství ve druhém čtvrtletí.
Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
O Indii, nejlidnatější zemi světa, se často mluví jako o nastupující supervelmoci. Indolog Jiří Krejčík je však skeptičtější. „Potenciál jít výš tato země určitě má, mnoho věcí ji však současně brzdí,“ říká. Indie je například podle něj sice zemí mladých, avšak až pětina z nich nemá práci a bohatství zůstává v rukou magnátů. Na druhou stranu připomíná úsilí současné vlády usnadnit podnikání.
Ruská ekonomika, která se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 nečekaně udržela nad vodou, nyní začíná ztrácet dech. Po několika letech odolnosti a překvapivě silného růstu se hospodářství země výrazně zpomaluje – a to hned z několika důvodů, které kombinují domácí i globální vlivy.
Sotva Česko taktak splnilo dávný závazek Severoatlantické alianci a její celkové roční výdaje na obranu atakují dvě procenta hrubého domácího produktu, přichází vystřízlivění. I kvůli nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa a americké politiky směrem k Evropě bude muset obranný rozpočet mířit ke třem a výhledově i pěti procentům HDP, což je přes 400 miliard korun. Otázkou je, kde na to státní kasa vezme.
Rubl se nachází na nejnižší úrovni od března 2022, kdy začala ruská agrese na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin sice prohlásil, že není třeba panikařit, Rusové, s nimiž agentura Reuters hovořila, se ale obávali, že slabá měna ještě více zvýší ceny a podpoří již tak vysokou inflaci.
Melanésané na Šalamounových ostrovech jsou extrémně chudí, přesto jsou šťastnější než nejbohatší národy světa. Podle vědců je klíčem k mimořádně vysoké úrovni spokojenosti u malých a extrémně chudých komunit zřejmě malý význam peněžní směny v jejich fungování.
Ačkoliv oficiální údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici, je takřka jisté, že německá ekonomika skončila v recesi. Tamní ekonomové a průmyslové svazy málokdy najdou takovou názorovou shodu, ale teď jasno mají: rok 2023 byl rokem stagnace. A bolehlav Německa cítí už několik měsíců i český průmysl. Obzvlášť firmy, které sousedům dodávají součástky a výrobky do aut.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny.
Zažili jsme jiný 17. listopad. Provázela ho stávka studentů. Univerzity za klima chtějí spravedlivější stát, odmítají oligarchický kapitalismus. Staří politici bručí, každá liška hájí svůj ohon.
