Už jen necelé tři týdny zbývají v Polsku do parlamentních voleb. Zatím není jisté, zda se po volbách podaří znovu sestavit kabinet konzervativcům ze strany Právo a spravedlnost (PiS), či zda uspěje opoziční Občanská koalice kolem liberální strany Občanská platforma. Před novou polskou vládou však bude stát obří úkol: Naplnit velké ambice, které si země vytyčila v ekonomice a energetice.
Česká ekonomika stavěla v posledních 150 letech především na průmyslu. Sektor pomohl zemi slušně projít cestou k tržní ekonomice, v regionu patřila mezi premianty. Do budoucna s tím však už nevystačíme, struktura ekonomiky se musí změnit. David Marek, jeden z nejcitovanějších tuzemských ekonomů, říká, že pro zemi bez nerostného bohatství dává větší smysl, abychom se živili spíše hlavou než rukama.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021.
Průměrná roční inflace se loni vyšplhala na 15,1 procenta a byla tak druhá největší v historii samostatného Česka. Znehodnocuje mzdy, platy i úspory. Poklesu životní úrovně lidé čelili i za nesnadné transformace socialismu v kapitalismus na počátku devadesátých let. O peníze přišli vinou inflace také za první světové války a v důsledku nacistické okupace a znovu za komunistické měnové reformy.
Česká ekonomika je celkově 12. nejsilnější z unijní sedmadvacítky. Oproti loňsku si přitom pohoršila o tři místa. Důvodem poklesu je výrazný nárůst inflace, ale také levná pracovní síla. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
Česko je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v pondělí unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
Česku hrozí, že ze stávající krize vyjde jako jedna z nejpostiženějších zemí, varuje ekonom Pavel Kysilka. Pro řešení současné situace je podle něj v první řadě nutné ze státních úřadů propustit několik desítek tisíc lidí, kteří chybí ve firmách a zároveň rozpočet stojí miliardy korun ročně.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko se tak dostalo na úroveň Slovinska. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2022.
