Zažili jsme jiný 17. listopad. Provázela ho stávka studentů. Univerzity za klima chtějí spravedlivější stát, odmítají oligarchický kapitalismus. Staří politici bručí, každá liška hájí svůj ohon.
Už jen necelé tři týdny zbývají v Polsku do parlamentních voleb. Zatím není jisté, zda se po volbách podaří znovu sestavit kabinet konzervativcům ze strany Právo a spravedlnost (PiS), či zda uspěje opoziční Občanská koalice kolem liberální strany Občanská platforma. Před novou polskou vládou však bude stát obří úkol: Naplnit velké ambice, které si země vytyčila v ekonomice a energetice.
Česká ekonomika stavěla v posledních 150 letech především na průmyslu. Sektor pomohl zemi slušně projít cestou k tržní ekonomice, v regionu patřila mezi premianty. Do budoucna s tím však už nevystačíme, struktura ekonomiky se musí změnit. David Marek, jeden z nejcitovanějších tuzemských ekonomů, říká, že pro zemi bez nerostného bohatství dává větší smysl, abychom se živili spíše hlavou než rukama.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021.
Průměrná roční inflace se loni vyšplhala na 15,1 procenta a byla tak druhá největší v historii samostatného Česka. Znehodnocuje mzdy, platy i úspory. Poklesu životní úrovně lidé čelili i za nesnadné transformace socialismu v kapitalismus na počátku devadesátých let. O peníze přišli vinou inflace také za první světové války a v důsledku nacistické okupace a znovu za komunistické měnové reformy.
Česká ekonomika je celkově 12. nejsilnější z unijní sedmadvacítky. Oproti loňsku si přitom pohoršila o tři místa. Důvodem poklesu je výrazný nárůst inflace, ale také levná pracovní síla. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
Česko je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v pondělí unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
Česku hrozí, že ze stávající krize vyjde jako jedna z nejpostiženějších zemí, varuje ekonom Pavel Kysilka. Pro řešení současné situace je podle něj v první řadě nutné ze státních úřadů propustit několik desítek tisíc lidí, kteří chybí ve firmách a zároveň rozpočet stojí miliardy korun ročně.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko se tak dostalo na úroveň Slovinska. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2022.
