Státy Evropské unie schválily v úterý čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Trest tentokrát postihl vývoz luxusního zboží do Ruska, čímž se Evropa snaží odstřihnout ruskou smetánku od výhod pocházejících z demokratické části světa. Ke stávajícím třiceti jménům na sankčním seznamu EU také přibylo dalších patnáct ruských oligarchů, včetně majitele fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
Umělci a pracovníci v kultuře patří mezi ty, které pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. EU proto plánuje do oblasti kultury a kreativního průmyslu investovat historicky nejvyšší finanční částku. Na období 2021 až 2027 europoslanci schválili vyčlenit až 2,5 miliardy eur. Jak mohou finance umělcům pomoci? I o tom mluvila v podcastu Aktuálně.cz Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa.
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát co nejdříve.
Když videotéka Netflix oznámila svůj odchod z Ruska, mohla za to do značné míry česká eurokomisařka Věra Jourová. Po ruské invazi na Ukrajinu firmu přesvědčovala, že je to správný krok. "Totalitní režimy používají zábavu jako opium, aby si lidé mysleli, že věci jsou v normálu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz členka Evropské komise, která má na starosti mimo jiné obranu před dezinformacemi.
Migrační krize z let 2015 a 2016 rozlomila Evropskou unii na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků mezi členské státy, druzí se takovému přebírání bránili. Do EU přitom tehdy přišly "jen" dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině. Nyní je situace odlišná.
"Zlaté pasy" nebo "zlatá víza" představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství nebo povolení k pobytu v EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci. Chtějí ji proto zakázat.
Měli bychom vědět, že bude hůř. Ale stále žijeme ve svobodné zemi. Je naší ctí postarat se o prchající. Ukrajinci nám ukázali, co západní Evropa už začala v pohodlí ztrácet – lásku ke svobodě.
Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli shodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve Versailles ve Francii k neformálnímu summitu a právě tento politický příslib by měl ze schůzky vzejít. Zmiňuje to návrh chystané Versailleské deklarace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Jelikož finlandizace byla pro Sovětský svaz příběhem úspěchu, je jasné, že Rusko chce její doktrínu opakovat. Ideální by pro něj bylo finlandizovat celou Evropu.
Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud "mrtvých" zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje nejen pokrytí celé Evropy internetem, ale také bezpečnější komunikaci.
„Kroužíme kolem hlavy, ve které se něco děje, ale nikdo neví, co to je. A myslím si, že to neví ani sám Putin. Hraje na několika šachovnicích najednou a čeká, kde mu to půjde nejlépe,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. „Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou zlom v evropské politice, před čtrnácti dny by nikoho nenapadlo, že Němci budou posílat zbraně někam, kde se válčí,” dodává.
Sotva odezněla další vlna covidové pandemie, musí se Evropa vyrovnávat s hrozivou a zbytečnou válkou. Obzvlášť velký šok je to pro nás mileniály, kterým v dětství slibovali, že na propojeném kontinentě už nadobro "skončily dějiny". Teď ale sledujeme jejich další, temnou kapitolu. Je na nás, abychom v ní naději nenechali utonout.
Půjde o alternativu k již fungujícím penzijním produktům, která má lidi přimět ke spoření na důchod. Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) míří ale především na lidi, kteří pracují ve více členských státech Evropské unie. Zákon, který ho upravuje, ve středu schválila sněmovna.
"EU s námi bude daleko silnější," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy. Za to si podle něj zaslouží nejen verbální podporu, ale i přijetí do EU. Europoslanci vyzvali k zahájení procesu a pasování Ukrajiny na kandidátskou zemi.
Kvůli ruské invazi se daly do pohybu stovky tisíc Ukrajinců a očekává se, že tato čísla dosáhnou až milionů. Evropská unie tak stojí na počátku nové uprchlické krize. Nárazníkovými státy se tentokrát staly hlavně Polsko, Slovensko a Maďarsko, tedy země, které byly v čele kritiků přijímání uprchlíků během poslední migrační krize v roce 2015. Teď však Visegrád otevřel Ukrajincům svoje hranice.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) podporuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Je podle něj třeba dát jasně najevo, že Ukrajina je vítána v evropském společenství demokratických zemí. Řekl to v reakci na slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uvedl, že Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchlo nejméně 368 tisíc lidí, podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové jich do zemí Evropské unie zamířilo zhruba 300 tisíc. Podívejte se na snímky z Polska, Německa, Slovenska a Rumunska, kam dorazili Ukrajinci utíkající před válkou.
Evropská komise se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to v sobotu před půlnocí šéfka komise Ursula von der Leyenová. Tento krok podporuje i dříve zdrženlivé Německo.
Západ je jednotný, ovšem ve své nerozhodnosti. Pokud nejsme schopni Ukrajinu podpořit vojensky, logicky se tedy musíme utkat s Kremlem alespoň na sankční frontě. I toho se ale bojíme.
