"Vzali jsme mu otisky, ale jak jsme je mohli ověřit? V jaké databázi? Pokud o něm nemáme žádné podezřelé informace nebo není hledaný Interpolem, může jít," řekl srbský představitel, který má na starosti registraci uprchlíků v balkánské zemi. Muž, u kterého se našel syrský pas na jméno Ahmad Muhammad, podle svědků cestoval Balkánem se společníkem.
Muže, který se jménem Islámského státu (IS) přihlásil k pátečním atentátům, francouzská zpravodajská služba identifikovala jako Fabiena Claina. Francouze, který konvertoval k islámu v dospělém věku, identifikoval se s džihádisty a odešel do Sýrie. Masivní bombardování, které v posledních dnech provádí především francouzské a ruské letectvo, zřejmě donutilo vedení Islámského státu přemístit se z Rakky na východě Sýrie do Mosulu v Iráku.
"Zahynout budou muset další stovky a možná tisíce lidí, aby politici začali brát hrozbu terorismu konečně vážně. A přestali třeba - jako ti čeští - diskreditovat vlastní zpravodajské služby," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý ředitel české zahraniční rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karel Randák.
Středeční dění kolem série teroristických útoků v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
Úterní dění kolem série teroristických útoků v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
Francouzská média přišla s informacemi, že strůjcem teroristických útoků v Paříži je zřejmě 27letý Belgičan s marockými kořeny Abdelhamid Abaaoud. Vůdčí postava belgické džihádistické skupiny, kterou letos v lednu rozprášila policie.
V koncertní síti Bataclan zemřelo v noci z pátku na sobotu téměř 90 lidí. Byl to nejtragičtější ze všech pařížských teroristických útoků z minulého týdne. Podle francouzského deníku Le Monde neměli teroristé vůbec zájem vyjednávat. Přesvědčit se je snažil stejný policejní vyjednávač, který v lednu v pařížském supermarketu Hyper Cacher vyjednával s Amedym Coulibalym. Marně.
Pondělní dění kolem série teroristických útoků v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
U těla jednoho z atentátníků policie našla syrský pas, na který cestoval přes Balkán běženec. Není ale jisté, že teroristou byl skutečně on. Pokud by se prokázalo, že je nalezený pravý a jeho majitel se podílel na útocích, posílí to odpůrce přijímání uprchlíků v Evropě. S tím, že Islámský stát této cesty využívá k vysazení svých bojovníků do Evropy. Bavorská CSU už vyzvala kancléřku Angelu Merkelovou k přísnější kontrole běženců, které Německo přijímá.
Z Francie odešlo podle nedávné analýzy francouzského parlamentu bojovat do řad Islámského státu v Sýrii téměř tisíc lidí. Nejvíce z evropských zemí. Z Belgie zamířily do Sýrie více než tři stovky radikálů. V poměru k celkovému počtu obyvatel je tak na tom Belgie v Evropě nejhůře. Parlamentní studie uvádí, že zhruba každý pátý francouzský muslim, který se vydal do Sýrie bojovat, je konvertita. Tedy že k islámu přestoupil v mládí či dospělosti a dříve či později vstřebal jeho radikální, džihádistickou verzi.
Aliance čtyř států střední Evropy, která vznikla za účelem kooperace a spojení sil na cestě k demokracii. Dříve podceňovaná skupina má dnes stále větší a větší význam.
Nedělní dění kolem série teroristických útoků v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
Dosud jen těžko myslitelná radikalizace Evropy a citelný růst podpory extremistickým stranám - to je podle bývalého náčelníka českého generálního štábu a předního bezpečnostního experta Jiřího Šedivého největší riziko, jemuž bude po sérii teroristických útoků v Paříži čelit starý kontinent. Šedivý v rozhovoru pro Aktuálně.cz též varuje, že bychom se neměli ptát, zda teroristé v Česku jednou udeří, ale kdy udeří. Čeští policisté by podle něj měli být vedle pistolí vyzbrojeni též samopaly.
Masakr. Krev, křik, slzy a panika. Tak popisují noční teror obyvatelé Paříže. Teroristé útočili na šesti místech, mrtvých je přes 120, zraněných dvě stovky. Nejvíce obětí si vyžádal útok v koncertní síni Bataclan, skoro devět desítek. "Vypadalo to jako bojiště, všude byla krev, všude byla těla," popisuje ještě se třesoucím se hlasem 57letý Marc Coupris. Někteří návštěvníci klubu si nejprve mysleli, že jde o nahranou součást koncertu. Nemohli uvěřit vlastním očím. "Myslím si, že se to domnívala spousta lidí. Pak ale začali střílet," uvedl jeden ze svědků. Teroristické útoky ve francouzské metropoli byly zřejmě koordinované. Osm teroristů je po smrti. Sedm z nich ze zabilo samo.
Teroristé stříleli v koncertním sále Bataclan zhruba deset minut do davu, mlčky si vyměňovali na zbraních zásobníky. Někteří diváci v síni Bataclan popsali televizi France 24, jak se zachránili. Jedna žena se schovávala pod sedadly, několik lidí uprchlo na toaletu. Někteří se dostali na střechu a odtud okny do sousedních bytů. "Lidé křičeli a snažili se v panice dostat pryč. Utíkali po tělech dalších,“ uvedl pro agenturu AFP Julien Pierce, který byl mezi diváky. Policie po půlnoci do sálu vtrhla, ale nestihla zabránit tomu, že tři útočníci odpálili nálože na svých tělech. Počet obětí teroru v sále odhadují policisté na osmdesát.
Sobotní dění kolem série teroristických útoků v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) konstatoval, že loňský zásah proti demonstrantům na kyjevském Majdanu nelze kvalifikovat jako zločin proti lidskosti. Tribunál však v předběžném závěru zásah vládních bezpečnostních složek označil jako "nadměrný a bezohledný". "I když zásah podle našich úvah nelze pojmenovat jako zločin proti lidskosti, soud konstatuje, že k vážnému porušování lidských práv došlo," sdělila haagská žalobkyně Fatou Bensoudaová. Ačkoliv byla střelba ukrajinských bezpečnostních složek směřována proti civilnímu obyvatelstvu, soud zhodnotil, že neexistuje dostatek důkazů, že byla systematická a rozsáhlá, čímž by naplňovala rysy zločinů proti lidskosti.
Na východním Slovensku havaroval ukrajinský vrtulník Mi-2, na jeho palubě zemřelo šest lidí. Policie podle Denníku N zaznamenala přelet stroje už ve středu, ukrajinská strana ale přelet nepotvrdila. Rozjela se proto pátrací akce, která dnes vyvrcholila nálezem vraku. Příčinou neštěstí zřejmě byla hustá mlha a fakt, že vrtulník letěl nízko. Vyšetřovatelé nevylučují, že oběťmi mohou být pašeráci lidí.
Norští policisté budou od příštího týdne opět hlídkovat v ulicích neozbrojeni. Příslušníci norské policie u sebe začali nosit zbraň loni v listopadu v reakci na zvýšenou teroristickou hrozbu v zemi. Úroveň hrozby se ale od té doby podle vedení norské policie snížila. Rozvědka počátkem loňského listopadu oznámila, že "Norsko bude pravděpodobně v průběhu nadcházejících 12 měsíců terčem pokusů o teroristické útoky". Tajné služby se tak vyjádřily po uskutečněných či zmařených atentátech z Kanady, Londýna a z Austrálie z tehdejší doby. Úřady se obávaly hlavně návratu islamistů, kteří odjeli bojovat do Sýrie. Na internetu se tehdy proti vyzbrojení policie zvedla vlna nesouhlasu.
Německá policie objevila ve čtvrtek v domě v bavorském Wallenfelsu nedaleko hranic s Českem v krabici osm mrtvých dětí. Zatím nedokáže říct, kdy přesně zemřely. Příčinu úmrtí má určit odpolední pitva. Detaily ale budou známy zřejmě až počátkem příštího týdne.
