Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
Třicetimetrový větrný kolos u Potštátu na Přerovsku se zřítil k zemi. Zatímco policie prověřuje, co havárii elektrárny způsobilo, pád okamžitě dostal i politický rozměr. Filip Turek (za Motoristy) v něm vidí symbolické potvrzení své kritiky větrníků a Karel Havlíček (ANO) slibuje konkrétní opatření, aby se podobná věc už neopakovala.
Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
Je to jeden z největších projektů na jihu Moravy v řádech miliard korun, o kterém snili inženýři ještě za socialismu. Zatímco ale dříve působilo poněkud bláznivě, že lidé budou mít teplo díky horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, teď už je to realita, pod kterou se podepsali jindy rozhádaní premiéři Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO). Aktuálně.cz zajímalo, jak takový horkovod bude fungovat.
Kubu v pátek postihl v tomto týdnu už druhý celostátní výpadek dodávek elektrické energie, informovaly agentury. Na karibském ostrově se bez elektřiny ocitlo na deset milionů lidí.
Dvanáct členských zemí EU v čele s Českem naléhá na Evropskou komisi, aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení normy o snižování emisí metanu. Státy to zdůvodňují obavami o energetickou bezpečnost v době geopolitické nestability. O českém návrhu se má diskutovat na pátečním jednání unijních ministrů energetiky v Lucemburku, kde bude i ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
To, co děláte s jadernou energií, je skvělé. Stavba dvou jaderných reaktorů v Dukovanech je pro Jihokorejce druhý obří zahraniční projekt po Spojených arabských emirátech. Pokud dokážou ve spolupráci s českým průmyslem postavit tyto reaktory v rozumném čase a za rozumnou cenu, ovlivní to budoucnost jádra v mnoha dalších zemích, říká americký expert Jack Spencer. Ale varuje: Nevzdávejte se uhlí!
Kreml se snaží světu namluvit, že ruská ekonomika pod tlakem sankcí vzkvétá. Je to ale jen Potěmkinova vesnice. Švédská ministryně zahraničí Maria Stenegardová v textu pro The New York Times tvrdí, že oficiální statistiky Moskvy jsou jedna velká lež. Ruské hospodářství je ve skutečnosti extrémně křehké a Západ nesmí naskočit na Putinovu hru o vlastní neporazitelnosti.
Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude možné provozovat celkově až 80 let od jejich spuštění, tedy do let 2065 až 2067. Vyplývá to z analýzy energetické společnosti ČEZ, jejíž výsledky ve čtvrtek představil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dosud se podle ČEZ předpokládal provoz do poloviny 40. let.
Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Situace okolo dodávek tepla pro více než 40 tisíc obyvatel Kladna se komplikuje. Teplárna Kladno z impéria miliardáře Pavla Tykače hodlá kvůli ztrátovému provozu skončit, město stále odmítá zdražení tepla, které by ji udrželo v provozu, jenže slibovaný vlastní zdroj dřív než za pět let podle některých nestihne vybudovat. A do toho navíc kartami zamíchalo rozhodnutí provozovatele celé soustavy.
Ukrajina čelí kritickému nedostatku energie po sérii ruských úderů na infrastrukturu. Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj varuje před další vlnou masivních útoků, v hlavním městě propukl otevřený spor. Prezident ostře kritizuje starostu Kyjeva Vitalije Klička za nepřipravenost metropole na mrazivou zimu, která miliony lidí ponechala bez tepla a vody.
Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 17,38 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, což je dosud nejvyšší roční výkon.
„Evropská unie je na tom tak bídně, že vypíná vánoční osvětlení,“ burcovala začátkem prosince mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V prohlášení kritizovala Evropu za to, že se chce plně odstřihnout od ruských energií.
Ruské útoky s příchodem zimy přivádějí Ukrajinu do jedné z nejvážnějších krizí od začátku války. Výpadky elektřiny ochromují města, Kyjev je bez proudu až 16 hodin denně a podle analytiků hrozí až úplný blackout východní části země. Ukrajinské vedení proto zvažuje kompromis vůči Kremlu, aby odvrátilo nejhorší možný scénář.
Skupina Sev.en investora Pavla Tykače oznámila uzavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny a teplárny Kladno. „Už dva roky víme, že od roku 2027 fakticky nebudou vycházet výrobní ‚spready‘ – tedy provozní marže z výroby,“ vysvětluje energetik Jan Vondráš.
Skupina Sev.en investora Pavla Tykače oznámila uzavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny a teplárny Kladno. „Už dva roky víme, že od roku 2027 fakticky nebudou vycházet výrobní ‚spready‘ – tedy provozní marže z výroby,“ vysvětluje energetik Jan Vondráš.
Protikorupční vyšetřování ve státní jaderné firmě Enerhoatom spustilo rozsáhlou politickou krizi a přimělo prezidenta Zelenského k zásadním personálním krokům. Zatímco padli dva klíčoví členové vlády, vyšetřovatelé dál odkrývají síť kontaktů, která podle nich sahá k lidem z nejužšího prezidentského okolí. A pozornost se čím dál víc upíná k šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi.
