Francouzská filmařská dvojice Thierry Demaizière a Alban Teurlai ve svém dokumentu V Lurdech místo zkoumání církevního byznysu či náboženských zázraků nahlíží do soukromí poutníků. S jejich snímkem vznikla střízlivá antropologická studie, která ukazuje, že největším lurdským zázrakem zůstává schopnost vzdorovat nepřízni osudu společně.
Na Oneplay je nyní v české premiéře dostupný nizozemský přírodovědný dokument Přátelé půdy: Tajemný svět pod zemí (2023), který odhaluje neuvěřitelně komplexní a dosud přehlížený svět ukrytý přímo pod povrchem naší planety. Snímek režiséra Marka Verkerka, tvůrce oceňovaného dokumentu Nová divočina, ukazuje půdu tak, jak ji ještě nikdo neviděl.
Představte si, že odjedete na venkov do hluboce věřící komunity, abyste se tam věnovali charitě, a místo toho náhodou odhalíte nebezpečnou sektu. Zní to sice jako z laciného hororového filmu, dokumentaristka Christine Marieová ale přesně takový příběh prožila na vlastní kůži.
Kultura v ČR by v nadcházejících pěti letech měla být dostupnější a přístupnější či připravená na změny. Za cíl si to klade Státní kulturní politika 2026-2030+, kterou ve středu 8. října schválila vláda. Po jednání kabinetu to řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Dokument považuje za pomyslné uzavření svého působení na ministerstvu.
Hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová natočila podcastový dokument, který mapuje životní a podnikatelskou cestu nejbohatšího českého podnikatele Petra Kellnera. Zemřel před čtyřmi lety při nehodě vrtulníku na Aljašce. I po tak dlouhé době ale řada lidí z jeho blízkého okolí odmítla poskytnout rozhovor, upozorňuje novinářka.
Česko stejně jako jiné země v Evropě čelí masivnímu nárůstu duševních obtíží u dětí. Co pomáhá teenagerům s vážnými psychickými problémy vrátit se do normálního života? Pochopení, hřejivá náruč jejich nejbližších a odborná péče, například lékařů a terapeutů Dětské psychiatrické nemocnice Opařany.
Letos to bylo v porevoluční éře karlovarského festivalu počtvrté, co hlavní soutěž opanoval český film, respektive slovensko-český dokument Raději zešílet v divočině. Osobitý režisér Miro Remo v něm předkládá ambivalentní šumavskou kroniku dvou samotářů, avšak značně rozporuplným způsobem. Snímek minulý týden vstoupil do českých kin.
Režisérka oceňovaného dokumentu V síti Barbora Chalupová přichází s novým provokativním snímkem Virtuální přítelkyně. Ten sleduje tři ženy, které se snaží vydělávat tvorbou erotického obsahu na platformě OnlyFans. Otevírá tak dosud neprobádané téma spojené s internetovým fenoménem současnosti. Do českých kin film vstoupí v distribuci Aerofilms už 6. listopadu 2025.
Podzimní program České televize mimo jiné nabídne pokračování krimi seriálu Oktopus i celovečerní dokument o šumavských samotářích Raději zešílet v divočině, který zvítězil v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu. Další novinkou bude seriál Zločin na dobré cestě a desetidílné rodinné drama Ratolesti ukáže konflikty mezi profesním a rodičovským životem v kulisách středně velkého města.
Vypadá to, že umělá inteligence a robotizace v následujících letech proniknou do sexuálních vztahů lidí. Vývoj erotických humanoidů jde rychle dopředu a není možné ho zastavit. Budeme připraveni, aby se stroje staly našimi intimními partnery? Tato otázka dovedla režiséra Jimmyho Mehiela nejen k průzkumu výroby robotů určených k sexuálnímu uspokojení.
Polský fotoreportér Mariusz Forecki má dar dostat se na místa, kam to jiní novináři nedokážou. Svědčí o tom třeba fakt, že v první čečenské válce fotil separatistické bojovníky Šamila Basajeva. Dokumentoval mnoho významných událostí v prostoru bývalého Sovětského svazu. Od války v Afghánistánu přes konflikt v Náhorním Karabachu až po zemětřesení v Arménii. Nyní vystavuje v galerii 400 ASA.
Celý život pracují, pečují o děti a blízké, ale v penzi se stejně potýkají s chudobou. Hrdinkami televizního dokumentu režisérky Evy Lammelové jsou matka na rodičovské a seniorka. Jejich příběhy představují dvě etapy ženského života, které bývají velmi náročné. Ne náhodou film nese název Proč jsme tak naštvané. Inspirovala ho stejnojmenná kniha odborářky Šárky Homfray, která v něm účinkuje.
Zemití, pohostinní lidé. Vstřícnost a klid. Tradice uchované v každodenním životě, výtečné víno a srdečná pohostinnost. Těmito slovy vzpomíná fotograf Kevin V. Ton na Moldavsko. Do této malé a chudé země sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou poprvé zavítal na jaře roku 2019 a nakonec v ní během několika návštěv pobyl bezmála dva měsíce. Nyní své snímky představuje na výstavě Mlčenlivá krajina.
Je to, jako kdybyste se dívali přímo do pekla, zhodnotil na Facebooku jeden z diváků snímek 20 dní v Mariupolu. Je to strašný film, plný bolesti, strachu a utrpení. Devadesát minut hrůzy a také hněvu vůči těm, kteří k ruské agresi proti Ukrajině dali rozkaz.
"Až všichni šamani zemřou, nebe spadne na zem. Prales zanikne a nastane temnota." Náčelník amazonského kmene Janomamů se takové budoucnosti stále více obává a svěřil se s tím fotografovi Raphaelu Alvesovi. Dokument o životě Janomamů letos figuruje mezi nejlepšími pracemi v prestižní světové fotografické soutěži světa - Sony World Photography Awards. Přinášíme ukázky některých z nich.
Je to tak trochu paradox. Fotograf Josef Vrážel o sobě říká, že je stydlivý člověk a introvert. Přesto navštěvuje cizí lidi u nich doma, vypráví si s nimi a objektivem zachycuje příběhy jejich životů. Fotí v podstatě jen v několika obcích v údolí Vsetínské Bečvy. "Jinde bych ani nemohl, jen tady to dostatečně znám a cítím se tu doma," říká. Jeho snímky jsou teď k vidění v pražské Leica Gallery.
Na jedné straně chráněné bubliny luxusu a rozkoší v apartmánech, hotelích a obchodních centrech, na druhé straně svět chaosu a chudoby. Právě takové jsou podle předního světového fotožurnalisty Nicka Hannese nově budovaná velkoměsta, jejichž výstavba je řízená především tržními silami. Snímky, které to dokumentují, nyní vystavuje v pražské galerii Czech Photo Centre.
Většina obyvatel regionu Oas v severním Rumunsku dře celý rok v zemích západní Evropy. Na konci léta si berou dovolené a vrací se domů, aby pořádali neuvěřitelně nákladné opuletní svatby pro stovky hostů. Na ničem se nešetří - kuchaři, květinářky, kadeřnice, číšníci, fotografové nebo řidiči limuzín se měsíc nezastaví a vydělávají astronomické částky. Dění tam zachytil fotograf Michal Novotný.
Je jen málo lidí, kteří dostanou šanci fotografovat život za zdmi českých věznic. Jan Jirkovský patří mezi ně - a navíc v rámci dlouhodobého projektu, který trvá už třetím rokem. Jak je to možné? "Myslím, že je moje snímky přesvědčily, že nejsem lovec senzací a že se tématem zabývám do hloubky," říká. Jeho snímky z mužských i ženských věznic nyní míří na výstavu v Radě Evropy ve Štrasburku.
Jan Glozar pracoval jako rekvizitář, hasič i jako fotograf pro českou verzi magazínu Playboy. V osmdesátých letech fotografoval v Praze lidi, které potkal a kteří vybočovali z tehdejší společnosti. Zapisoval si ke snímkům mikropříběhy vyprávějící o tom, kdo na fotce je nebo jak záběr vznikl. Nyní jsou tyto unikátní fotografie k vidění na výstavě v pražské Galerii Josefa Sudka.
Maruška žila se svým přítelem na ulici. "Jednou mi vyprávěla, že v sedmdesátých letech jako mladá zdravotní sestra pomáhala u nejhoršího leteckého neštěstí na našem území, v pražském Suchdole – nikdy tu hrůzu nedokázala vytěsnit," říká fotograf Kevin V. Ton. Snímky lidí, kteří podobně jako paní Maruška žijí na okraji společnosti, teď budou k vidění v Boskovicích, na jeho doposud největší výstavě.
