Čínské automobilky začaly brát v poslední době Evropu útokem. Už to přitom dávno nejsou jen bezduché kopie konkurentů zavedenějších značek, ale většinou už poměrně konkurenceschopné modely s moderními technologiemi a často elektrickým pohonem. Dovoz aut je ale řadě výrobců málo, pro zvýšení prodejů plánují v Evropě i vyrábět. A třeba koncern Great Wall Motor údajně zvažuje továrnu v Česku.
V Turecku žije až 50 tisíc Ujgurů z muslimské menšiny, která jinak obývá provincii Sin-ťiang na západě Číny. Během posledních desítek let tu zažili mnoho zvratů. Nejprve je vláda v zemi vítala jako bratry, pak ale současný prezident Recep Tayyip Erdogan otočil a začal posilovat spolupráci s Čínou. Ujguři proto nyní opatrně sledují, jak o víkendu dopadnou prezidentské volby v Turecku.
Zboží, které vzniklo nucenou prací, se objevuje i v evropských obchodech. V těchto podmínkách přitom žije ve světě až 28 milionů lidí. Mezi nimi Ujguři, menšina na západě Číny, kterou Peking dlouhodobě omezuje.
Když bývalý italský premiér Giuseppe Conte podepisoval v roce 2019 dohodu s Čínou o účasti na iniciativě Pás a stezka, doufal, že nové investice pomohou pozvednout ekonomiku jeho země. Po čtyřech letech, kdy se tak nestalo, nová vláda zvažuje, že by od smlouvy odstoupila. Bojí se však odvety Pekingu.
V minulém roce evropské automobilky vyvezly do Číny vozidla za 24 miliard eur. Jejich podíl na tamním trhu ale dramaticky klesá. Studie finanční skupiny Allianz tvrdí, že v roce 2030 dosáhne evropská strana naopak sedmimiliardového schodku. A vyzývá politiky, aby přijali podobná opatření, jimiž čínská vláda podporuje domácí průmysl.
Na pozici největšího světového vývozce aut došlo v prvním čtvrtletí roku ke střídání stráží. Čína předstihla Japonsko, když její export překonal hranici milionu automobilů. Říši středu pomohly poptávka po elektroautech a prodeje aut do Ruska.
Do Evropy se v posledních několika letech vydala řada čínských automobilek primárně s elektrickými modely. Ty umí nabídnout výrazně levněji než evropská konkurence a s ekologickým bonusem, poskytovaným mnoha evropskými státy, se tato výhoda ještě zvýraznila. Frontální čínský útok ale nezůstává bez odezvy a mezi prvními, kdo chce jejich raketovému růstu trochu přistřihnout křídla, je Francie.
Výroční setkání akcionářů Volkswagenu muselo být přerušeno, když polonahá aktivistka mrštila na pódium kus dortu. Organizace zaměřené na lidská práva stále hlasitěji kritizují firmu za továrnu v ujgurské provincii Sin-ťiang, kde i podle OSN dochází k mizení tisíců lidí a genocidě. V oblasti jsou tábory nucených prací a Volkswagenu se nedaří vyvrátit podezření, že zajatci pracují i v jeho továrně.
Policejní zásah v kancelářích americké společnosti Mintz Group, která v Číně dělá hloubkové prověrky jiných firem, v březnu vyvrcholil zatčením pěti zaměstnanců. Jejich šéf, Singapurec, dostal zákaz vycestovat ze země. Podobné incidenty budou do budoucna pravděpodobně čím dál častější. Peking zpřísňuje zákony, které dopadají i na zahraniční podnikatele.
Z nejpoužívanějších sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, se extremisté přesunuli na ruský Telegram, který nepodléhá kontrole. Shromažďují se v jeho uzavřených skupinách, kde šíří nenávistnou propagandu. V jedné z nich, zvané Terrorgram, se radikalizoval loňský vrah dvou lidí z bratislavského gaybaru. Před extremisty v online prostoru varovalo letos v únoru i české ministerstvo vnitra.
Čínský velvyslanec v Paříži vyvolal skandál, když v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI zpochybnil svrchovanost postsovětských republik. Řekl, že status zemí jako Ukrajina nemá oporu v mezinárodním právu. Čínské ministerstvo zahraničí teď zahlazuje škody a ujišťuje, že Peking si to nemyslí.
“Věci, které někdy na jednání sněmovny padnou, tam prostě nepatří. Zvláště osobní útoky,” říká šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová o tom, čemu všemu musí čelit nejen ženy v politice. Sama přiznává, že také udělala chyby. Třeba když se na briefingu podivovala nad novinářkou s telefonem Huawei, že "nemá na iPhone". Čeho ještě lituje?
Čína přichází o jedno ze svých prvenství: podle dat OSN přestává být nejlidnatější zemí světa. Tou se stala, stává nebo brzy stane Indie - přesný moment se nedá s jistotou určit. Peking z rostoucího potenciálu sousední velmoci nemá radost a zdůrazňuje, že nejde jen o kvantitu. Prohlédněte si ve srovnání, jak si dva nejlidnatější státy vedou.
Postsovětské státy jako Ukrajina nebo pobaltské země nemají skutečnou oporu v mezinárodním právu, řekl v rozhovoru s televizí LCI čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie. Vyjádření přišlo v reakci na dotaz, zda je Krym v jeho očích součástí Ukrajiny. Jeho slova vyvolala pobouřené reakce představitelů Ukrajiny i pobaltských států, které avizovaly předvolání čínských diplomatů ve svých zemích.
Zákonodárci v americké Montaně v pátek schválili úplný zákaz čínské aplikace TikTok. Pokud ho podepíše guvernér Greg Gianforte, stane se 1,1milionový stát prvním v USA, který tuto aplikaci proslulou krátkými videi zakáže zcela. Agentura AP ale očekává, že případ bude mít soudní dohru.
Mezinárodní politika zažívá to, co už několikrát za poslední roky. Emmanuel Macron něco řekne, vyvolá tím kontroverze a jeho spolupracovníci následně zařadí zpátečku a vysvětlují, jak to francouzský prezident myslel. Naposledy se tak stalo při jeho velikonoční návštěvě Číny.
Brzy se do čínských map zapíšou dvě nová města, zbytek světa je ale pravděpodobně neuzná - Milin a Cuona leží na indické straně sporné hranice. Poslední krok Pekingu zhoršuje už tak napjaté vztahy se sousedem.
