Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím ztroskotávají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Uvedl to list Financial Times, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že země dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
Na bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru se v pátek poprvé po dvou letech osobně sešli ministři obrany Spojených států Lloyd Austin a Číny Tung Ťün. Jednali o sporných tématech, jako je Tchaj-wan, situace v Jihočínském moři nebo válka v Pásmu Gazy. Tungův mluvčí podle agentury Reuters schůzku označil za konstruktivní.
Všichni o té hrozbě mluví, zatím se ale až na pár výjimek zdá, že situace nebude tak horká. Čínské automobilky už sice v Evropě nějakou dobu působí, až na výjimky však zatím spíše paběrkují. A nízké prodeje začínají mít i první důsledky. Automobilky se sice zatím ve velkém nestahují jako před lety, ale třeba Great Wall teď zastavuje plánovanou expanzi.
Začalo to bitkou v parlamentu - tchajwanští politici na sebe křičeli, odstrkávali se, přeskakovali přes stoly, jeden z nich dokonce s papíry popsanými novým zákonem vyběhl z místnosti. Scéna, která na sociálních sítích bavila miliony lidí, ale byla jen předzvěstí vyostření situace. Návrh zákona dostal do ulic desítky tisíc lidí obávajících se o budoucnost demokracie.
Britský ministr obrany Grant Shapps minulý týden obvinil Čínu z toho, že Rusku posílá „smrtící bojové vybavení“, které mají okupanti využívat při invazi na Ukrajinu. "Je čas, aby se svět probudil," prohlásil Brit na mezinárodní konferenci London Defence Conference. Američané tuto informaci zpochybnili. O tom, že země Rusům vojensky pomáhá, se dlouhodobě spekuluje.
Proč vymýšlet něco nového, když se minulostí dají zakrýt nedostatky budoucí. Ruský automobilový průmysl je od začátku agrese na Ukrajině před více než dvěma lety v úpadku a továrny velkých západních značek místo nových renaultů, hyundai nebo škodovek chrlí přeznačená čínská auta s historickými jmény. Po Moskviči se teď vrací Volha, a dokonce nejen jako sedan.
Stejně jako každý den, i minulý čtvrtek a pátek vyrazili rybáři z tchajwanského ostrova Kinmen na vodu. Od cesty je neodradilo ani neohlášené cvičení čínské armády probíhající v těsné blízkosti jejich vod. "Žádný vliv to na nás nemá," popisuje ředitel místní rybářské asociace Čchen Šuej-I reportérce deníku Aktuálně.cz, která se k ostrovům v době vojenské akce vydala.
Svět je v posledních letech stále neklidnější. Čína se ekonomicky i mocensky dotahuje na USA, Rusko válčí na Ukrajině, na Blízký východ vrhá stín nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. O tom, kam až tyto geopolitické posuny povedou, v rozhovoru pro týdeník Ekonom se sociálním geografem Liborem Jelenem z Univerzity Karlovy.
Čína dokončila dvoudenní vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu, při kterém simulovala útoky s bombardéry a cvičila nalodění, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínskou státní televizi. Tchaj-wan cvičení odsoudil a v sobotu uvedl, že se jedná ze strany Pekingu o provokaci, píše agentura AFP.
Čína pokračovala v okolí Tchaj-wanu druhým dnem ve vojenském cvičení, do kterého se v pátek zapojilo 62 čínských vojenských letadel a 27 lodí. Informovalo o tom tchajwanské ministerstvo obrany. Tchajwanská vláda cvičení už dříve odsoudila a vyslala své ozbrojené síly, aby čínské síly monitorovaly.
Čínský prezident Si Ťin-pching v doprovodu armádní kapely a mávajících dětí v Číně vřele přivítal šéfa Kremlu Vladimira Putina. Oba politici si po návštěvě potřásli rukou, a dokonce se krátce objali. Washington v diplomatické reakci varoval Peking, že "nemůže mít všechno". Zahraniční média o setkání píší hlavně v souvislostí s tím, že vztah mezi Putinem a Si Ťin-pchingem dostal nový náboj.
Čínská armáda ve čtvrtek v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo. Laj prohlásil, že Tchaj-wan bude nadále bránit hodnoty svobody a demokracie, informovaly zahraniční agentury.
Čína by kvůli obchodní politice Evropské unie a Spojených států měla zvýšit clo na dovoz velkých benzinových aut z nynějších 15 na 25 procent. Čínskému listu Global Times to řekl zástupce Čínského střediska pro automobilové technologie a výzkum (CATARC) Liou Pin. Spojené státy výrazně zvyšují cla na dovoz automobilů z Číny, zatímco EU podobný krok zvažuje, uvedla agentura Reuters.
Občanská novinářka Čang Čan po čtyřletém trestu opustila vězení. Oznámila to ve videu. V roce 2020 byla Čang odsouzena za "vyvolávání nepokojů" kvůli reportážím o začátku pandemie covidu-19 ve Wu-chanu. Ačkoli trest bývalé právničce vypršel již minulý týden, dosud neexistovaly žádné informace o tom, zda ji čínské úřady skutečně propustily.
Politici tančící na pódiu, představení bojových umění nebo vystoupení raperů. I takhle může vypadat inaugurace nového prezidenta, zejména odehrává-li se na Tchaj-wanu. Nová hlava státu Laj Čching-te, který užívá i anglické jméno William Laj, v proslovu naznačil, kam se budou v následujících letech ubírat vztahy s Čínou, která se netají opovržením k novému prezidentovi.
Americký prezident Joe Biden oznámil razantní zvýšení cel na elektrická auta z Číny. Ze současných 25 procent se sazba zvyšuje čtyřnásobně. Biden se před časem také vyslovil pro větší státní kontrolu nad daty, která z aut automaticky putují k jejich výrobcům. V Evropě se bude o čínských autech rozhodovat v červnu.
Po uplynutí čtyřletého trestu měla být v pondělí v Číně propuštěna na svobodu bývalá právnička Čang Čan, která točila nezávislé reportáže o začátku pandemie covidu-19 ve Wu-chanu. Zatím ale není jasné, kde se Čang nachází. Její podporovatelé se tak obávají, že ženu čínská vláda nadále zadržuje. Informovala o tom v úterý agentura AP.
Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999.
Šéfka PR oddělení čínské technologické firmy Baidu vyvolala vlnu rozhořčení svými výroky, v nichž schvaluje pracovní kulturu, která nutí zaměstnance dřít až do vyčerpání. V sérii videí zveřejněných na internetu Čchü Ťing mimo jiné říká, že nenese za své podřízené odpovědnost, jelikož není jejich matka. Informoval o tom server CNN, podle nějž žena kvůli sporným vyjádřením přišla o místo.
Čínská automobilka BYD zvažuje výstavbu další továrny v Evropě. Na konferenci o budoucnosti automobilového trhu pořádané listem Financial Times (FT) v Londýně to řekl šéf evropských aktivit podniku Michael Shu. Dodal, že BYD se do roku 2030 hodlá stát předním výrobcem elektromobilů v Evropě.
